Hlavní navigace

Mohou družstevní záložny konkurovat bankám?

14. 5. 2004
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Družstevní záložny byly často odvrhovanými institucemi k uložení finančních prostředků. Vklady v kampeličkách byly sice mnohem lépe úročeny než v bankách, ale řada podvodů a krachů záložen z nich udělala velmi riskantní investici. Časy se ale mění - mění se i kampeličky.

Historie je pryč

Jistě si vzpomenete na případy podvedených babiček a dědečků, kteří přišli do kampeličky s veškerými úsporami a odešli … bez nich. Řada krachů a podvodů v družstevních záložnách vzbudila oprávněnou nedůvěru v tyto malé a převážně regionální finanční instituce.

Nic ale netrvá věčně a ani špatná pověst záložen a drobného finančnictví není nepřekonatelná. Sice se čas od času ještě objevují o kampeličkách „špatné“ zprávy, týkají se ale vesměs soudních procesů s tvůrci negativní reputace družstevních záložen. Tyto „špatné zprávy“ lze naopak nazvat dobrými, protože ukazují, že se cosi změnilo a že začíná fungovat i právo.

Za zmínku stojí i skutečnost, že navzdory špatné pověsti od roku 2001 nezkrachovala jediná kampelička a v současné době jich působí rovných 35. Jejich počet se ale v nejbližších devíti měsících zredukuje. A můžeme bez nadsázky označit „viníka“ – Evropskou unii.

Novela zákona o kampeličkách

V rámci harmonizace českého práva s Evropskou unií došlo k od 1. května 2004 ke změně zákona o družstevních záložnách. Novela přináší mimo jiné změnu, kterou přibližně 20 kampeliček neustojí – zvýšení minimálního kapitálu z 0,5 mil. Kč na 35 mil. Kč.

Ostatní změny zákona jsou již pro kampeličky pouze pozitivní – jejich členy se mohou stát i právnické osoby, členové hlasují v závislosti na poměru vkladů, zvýšuje se zákonného pojištění, rozšířují se činnosti a možnosti poskytování služeb v celém prostoru Evropské unie.

Družstevníci měli dosud váhu hlasu „co člověk, to hlas“. Důsledkem bylo, že nebyl jasný vlastník záložny a nejasné bylo směřování záložny – vždyť stačila většina lidí (nikoli kapitálu) ke změně vnitřních pravidel investování a podnikání. Novelou může jedna osoba (bez ohledu na to, zda fyzická nebo právnická) vlastnit až 33 % záložny. Zprůhlední se tím i vlastnictví kampeličky.

Vklady v družstevních záložnách jsou ze zákona pojištěny. Do novely bylo v případě konkursu vyplaceno 90 % vkladu z maximální částky 400 tis. Kč, kterou novela zvyšuje na 700 tis. Kč. Kampeličký se tím přibližují bankám, u nichž jsou vklady pojištěny do výše 25 tis. euro (tj. cca. 800 tis. Kč).

Kampeličky mohou poskytovat také nové služby – např. leasing, směnárenskou činnost, inkaso a další.

Perličkou je, že novelu zákona o družstevních záložnách podepisoval prezident Václav Klaus v pátek 30. dubna odpoledne a téhož dne vyšel zákon ve sbírce, aby mohl být účinný od 1. května 2004.

Mohou konkurovat bankám?

Družstevní záložny mají, podobně jako banky, svůj dohled, který provádí Úřad pro dohled nad družstevními záložnami, podmínky pro podnikání obdobné (jen výší vlastního kapitálu a v zásadě nepodstatnými drobnostmi se liší) a vklady v nich jsou pojištěné obdobně jako v bance. Přesto mají některé výhody (a samozřejmě nevýhody) oproti bankám.

Petr Schůt - ISČS
Mohou banky konkurovat kampeličkám? Zeptejte se Petra Schůta, produktového manažera České spořitelny v oblasti investování pro drobnou klientelu v Poradně Drobné investice na Měšci.

Největší nevýhodou záložen je jejich často regionální působnost. Pokud máte účet (ano, i běžný účet může družstevní záložna vést) v malé záložně, jen obtížně budete hledat její pobočku na druhém konci republiky. Velikost kampeliček je hlavním důvodem, proč většina (odhaduje se cca 20 z 35) záložen zanikne.

Největší výhodou jsou vyšší výnosy z vkladů, které záložny nabízejí. Zatímco v bankách úrokové sazby termínovaných vkladů končí pod 2 % (nejvyšší výnos termínovaného vkladu na částku 1 mil. Kč při uložení na jeden rok byl 1,88 % – Waldviertler Sparkasse von 1842), u družstevních záložen na uvedené sazbě začínají (např. FIO, družstevní záložna, vklad do 50 tis. Kč uložený na jeden týden s pevnou úrokovou sazbou zhodnocuje 2,5 %).

Nižší bývají též poplatky za převod peněz. Vezmu-li za příklad opět FIO, družstevní záložnu, převody v rámci skupiny FIO jsou zdarma, za mezibankovní styk zaplatí klient 2 Kč. Cenou může opět konkurovat snad jen Waldviertler Sparkasse von 1842, která si při použití internetu účtuje 1 Kč, nenabízí ale o nic širší pobočkovou síť.

Novela zákona dává záložnám možnost provádět pro své klienty kompletní platební styk, tudíž i v rozsahu služeb jsou konkurenceschopné vůči bankám.

Jak se uživí?

Něco tu nehraje. Pokud jsou záložny konkurenceschopné vůči bankám a jsou levnější, jak je možné, že banky z trhu nevytlačí?

Záložny si hledají k obživě především takové finanční služby, které jsou pro banky málo atraktivní a které nelze provádět v širokých měřítkách. Vždyť největší záložny mají počet klientů v řádu tisíců, banky se musí postarat o vklady a účty až miliónů.

dan_z_prijmu

Vyšší úrokové sazby z vkladů a nižší poplatky za služby jsou vyváženy vyššími úrokovými sazbami. To by opět nebylo možné bez nabídky produktů, které jsou pro banky neefektivní, a proto je neposkytují. Nebo, samozřejmě, poskytování úvěrů bankou odmítnutým, a tedy rizikovějším klientům. Na to ale dohlíží státní dozor.

Dnes působí 35 družstevních záložen. Jejich počet se ale do devíti měsíců sníží na 10 – 15. Pokud byste chtěli své úspory do některé kampeličky vložit, přeptejte se, jaký vlastní kapitál záložna má nebo zda a jak ho hodlá navýšit.

Věříte kampeličkám?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Šefredaktor odbormných komutních webů Poradci-sobě.cz a Realiťáci-sobě.cz. Šéf obsahu EMA data.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).