Mirek Topolánek: Zákaz švarcsystému omezuje podnikání

V Modré šanci se píše o legalizaci švarcsystému. Ve volebním programu se o ní ovšem nedočteme. Uvažujete o ní i nadále?

Ve volebním programu se o ní dočteme, zřejmě jste jej nečetl pozorně. Chceme zrušit zákaz „švarcsystému“ jako nesmyslnou regulaci podnikání.

Poznámka autora: V době přípravy tohoto rozhovoru se o švarcsystému ve volebním programu skutečně ODS nezmiňovala.

Nebojíte se, že by švarcsystém mohl být zneužit na úkor práv zaměstnanců?

Ne. Zákaz švarcsystému považujeme za omezování svobodného podnikání a smluvní volnosti. Tento zákaz je v zemích EU naprosto neobvyklý, je na hranici ústavnosti a komplikuje život desítkám tisíc živnostníků i firem. Ve svém důsledku zvyšuje nezaměstnanost a brání rozvoji malých a středních firem.

Zavedením rovné daně si podle vašich představ polepší každý občan. Jak se ovšem ukazuje na zkušenostech ze Slovenska, ne každý si touto změnou polepšil. Jak se tedy chcete o toto zlepšení zasadit?

Zavedení rovné daně přinese výhody naprosté většině občanů – těm, kdo se nebudou vyhýbat práci. Bude totiž opět platit rovnice „více práce = více peněz“, rovná nízká 15% daňová sazba (nižší než na Slovensku) motivuje občana, aby si více vydělával. Bude znamenat vyšší příjmy, tedy více peněz v peněžence, a to u všech příjmových skupin. Lidé s nízkými příjmy nebudou platit žádné daně. Čistá mzda nebo zisk stoupne všem občanům.

Máte již představu o tom, kolik by měla činit základní nezdanitelná částka?

Odečitatelná položka činí 6 000 Kč pro každého poplatníka a jím vyživovanou manželku (manžela) + odečitatelné položky na děti (1. dítě 2400 Kč, 2. a 3. dítě 3600 Kč, 4. dítě 2400 Kč, 5. dítě 1200 Kč, 6. a každé další dítě 600 Kč.

Chcete usilovat o zavedení systému tzv. „contracting out“, tedy umožnění vyvázání se ze systému státem řízené péče. Můžete uvést, z jaké konkrétní péče by se občan mohl vyvázat? A co by mu za to stát na oplátku poskytl?

Naším cílem je uzákonění rovnosti poskytovatelů služeb spočívající ve stejném přístupu k veřejným prostředkům. Navrhujeme, aby v případě rezidenčních a terénních služeb klienti obdrželi na základě odborného posouzení potřebnosti služby šeky v určité hodnotě odpovídající jejich zdravotnímu stavu, míře samostatnosti a sociální potřebnosti. Klient si svobodně vybere poskytovatele služeb ze sítě akreditovaných poskytovatelů a také druh služby. Za poskytnuté služby „zaplatí“ prostřednictvím šeků. Stát bude poskytovatelům služeb šeky pravidelně proplácet. Tím poskytovatelé získají největší objem finančních prostředků přímo od klientů a nebudou muset každoročně vypracovávat projekty na stále stejné poskytované služby. O přidělení finančních prostředků tak budou rozhodovat klienti sociálních služeb a mezi poskytovateli vznikne zdravá konkurence. Velmi rychle se prosadí ti poskytovatelé, kteří poskytují kvalitní služby.

Uvažujete o zrušení minimální daně z příjmu OSVČ. Bude tomu tak i s minimálními odvody pojistného?

Sociální a zdravotní pojištění budou živnostníci platit nadále. Zasadíme se ovšem o snížení sazeb pojištění.

V souvislosti s úpravami daňového systému uvažujete o výrazném zjednodušení daňového přiznání. Domníváte se, že dokážete čelit tlaku daňových poradců a jiných zájmových skupin při prosazení této změny?

Zásadní zjednodušení daňového systému je pro nás klíčovou prioritou, která bude výhodná pro miliony našich občanů. V tomto případě nemůžeme ustoupit nátlaku úzké skupiny daňových poradců.

Uvažujete o zrušení minimální mzdy?

Ano, zrušíme minimální mzdu, která při zavedení státem zaručeného příjmu ztrácí smysl. Německo, Rakousko, Itálie, Švédsko, Dánsko a další státy minimální mzdu ve svých zákonech nemají. Minimální mzda pouze zvyšuje nezaměstnanost, zvyšuje náklady pro zaměstnavatele, zvláště u méně kvalifikovaných prací.

Jak předpokládáte, že bude vykryt výpadek příjmů státního rozpočtu v důsledku zrušení daně darovací, dědické, z převodu nemovitostí, z kapitálových příjmů a z úroků, které plánujete?

Provedeme revizi veřejných výdajů z pohledu jejich nutnosti a stanovíme jasné výdajové priority. Po auditech ve veřejné správě a centrálních orgánech snížíme náklady na jejich provoz. Snížíme nezaměstnanost a tím výdaje na sociální sféru. Zabráníme vývozu zisku do zahraničí zavedením nízkých a jednoduchých daní. Tím i přilákáme zahraniční investory, naše země bude konkurenceschop­nější. Zvýšíme tak na zdravějších základech založený růst ekonomiky. Po zavedení našich opatření dosáhneme vyrovnaného hospodaření veřejných rozpočtů do sedmi let.

Na druhou stranu by před vámi stála řada výdajově náročných projektů (dálnice z Hradce Králové do Mohelnice, důchodová reforma, daňové prázdniny pro živnostníky apod.). Z čeho plánujete tyto projekty financovat a dosáhnout přitom, jak avizujete, do 7 let vyrovnaného rozpočtu?

Totéž jako v předchozí otázce.

Stále uvažujete o zafixování podílu konsolidovaných veřejných výdajů na HDP? Popřípadě odkdy byste tak učinili?

Ano, počítáme s tím, alespoň v první fázi konsolidace veřejných rozpočtů.

Hodláte zrušit investiční pobídky?

Nebudeme rušit investiční pobídky, které již dnes běží nebo které jsou již domluvené. Do budoucna ovšem neplánujeme pokračovat v dosavadní praxi, kdy jsou zvýhodňovány jen velké, většinou zahraniční podniky. Chceme nabídnout investiční pobídku všem společnostem, firmám i živnostníkům, a to zavedením jednoduchého 15procentního daňového systému, uvolněním podmínek pro podnikání, snížením byrokracie a účinnější vymahatelností práva.

Neobáváte se úbytku zahraničních investorů, kteří doposud táhnou českou ekonomiku?

Naopak, nízké daně a jednodušší podmínky pro podnikání přivedou do České republiky větší množství investorů než doteď.

Stále plánujete privatizaci ČEZu, ČSA, České pošty, Českých drah a ČSL?

Ano. Dokončení privatizace je významné především proto, že vláda bude zbavena pokušení zasahovat do fungování těchto podniků z politických důvodů. Pseudořízení těchto podniků státem snižuje jejich výkonnost a konkurenceschop­nost, což dříve nebo později vede k nárokům na státní rozpočet.

Prodali byste ČEZ v jeho stávající formě, nebo byste ho nějakým způsobem transformovali?

O nějaké výrazné transformaci ČEZu neuvažujeme. Vzhledem ke struktuře této společnosti, kdy je vlastněna několika subjekty, není ani transformace možná. Budeme se snažit prodat ČEZ v jeho současné podobě.

Jak se zaručíte, že až se vám otevře možnost delegovat své lidi do těchto podniků, privatizační úsilí nezbrzdíte?

V první řadě nám jde o odbornost zodpovědných lidí a transparentnost privatizace. Tedy o to, co vládám ČSSD zcela chybělo. Jako záruka musí stačit naše jasné vyjádření, že privatizaci těchto podniků považujeme za jednu ze svých priorit.

Jak chcete občany přimět k tomu, aby podpořili vaše reformní úsilí?

Jak naznačují výzkumy veřejného mínění, lidé si přejí změnu, ať už stylu vládnutí nebo programu. Nikoho nechceme k ničemu nutit, trpělivě a věcně vysvětlujeme náš program. Jaká je skutečná podpora reformního úsilí, ukáže až výsledek voleb.

Proč píší vaši stínoví ministři vlastní programy, když se plánuje sloučení většiny ministerstev a zrušení Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva informatiky?

Stínoví ministři připravili alternativní programy k existujícím resortům především proto, aby byla naše práce v opozici v kontrastu se současnou vládou konkrétní a přehledná. O případném slučování ministerstev rozhodnou až povolební vyjednávání.

Navrhujete snížení počtu poslanců a senátorů. Kolik zástupců lidu si umíte v obou komorách představit? Vidíte jako realistické, že by se sami politici připravili o svá dobře placená místa a moc?

V našem volebním programu konkrétní čísla neuvádíme, v tento okamžik se nejedná o aktuální otázku. O snížení počtu zákonodárců uvažujeme spíše z dlouhodobého hlediska, vše by souviselo s celkovou změnou fungování našich zákonodárných sborů včetně změny volebního systému. Tento úkol však vyžaduje širokou politickou shodu.

Z rozhovorů s čelními představiteli politických stran, které mají šanci dostat se do Poslanecké sněmovny, vyšlo:

• Jiří Paroubek: Vytváříme prostředí příznivé pro růst
• Jiří Dolejš: Kapitalismus není konec dějin
• Martin Bursík: Umíme snížit sociální pojištění
• Ladislav Šustr: Bezdětné nediskriminujeme