Ministryně práce: Švarcsystém neexistuje, černou práci ale budeme potírat

Jak se staví nová ministryně práce a sociálních věcí k potírání švarcsystému? Budou se nadále zaměstnavatelé a lidé takto pracující pokutovat?

Státní úřad inspekce práce, Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) a Úřad práce ČR v čele s Ministerstvem práce a sociálních věcí začátkem roku 2012 hrozily, že podniknou až 200 000 kontrol, při kterých mohly být uděleny pokuty za švarcsystém až do výše 10 milionů korun u zaměstnavatelů (došlo k dvojnásobnému zvýšení pokut), zaměstnanci mohli dostat pokutu ve výši 100 000 Kč (desetinásobné zvýšení). 

V první polovině 2012 bylo uloženo 1 936 pokut v celkové výši 106 milionů korun. S postupem MPSV nesouhlasil Petr NečasMusím říci, že ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) zamířilo naprosto falešným směrem. Byla to jedna z chyb MPSV a teď v rámci přehodnocení priorit vládní politiky toto bude určitě věc, která se přehodnocovat bude, uvedl.


Zdroj: Podnikatel.cz

Počet udání švarcsystému v jednotlivých měsících

Ministerstvo práce chce „zaměstnance“ chránit

Chtěli jsme se proto zeptat nové ministryně práce a sociálních věcí Ludmily Mülerové z TOP 09, zdali lze očekávat podobně tvrdé kontroly i v příštím roce. 

Podle ministryně však žádný švarcsystém neexistuje, jedná se podle ní o potírání černé práce. Boj s prací načerno považuji za důležitý, v oblasti zaměstnanosti dokonce prioritní. Byl to jednoznačně krok správným směrem. Chráníme tak nejen systém, který kvůli nelegální práci přicházel o značné prostředky, ale i každého jednotlivého člověka, který prací bez smlouvy značně riskuje, uvedla ministryně.

Ministerstvo práce má tak nejspíše zmatek v terminologii, protože na stránkách ministerstva lze najít rozhovor s bývalým ministrem práce Petrem Nečasem, který tuto práci neoznačoval jako „černou“, ale pojmem „švarcsystém“ a tvrdil, že bude usilovat o jeho legalizaci.

Podle ministryně se navíc zátah na švarcsystém nekoná: Žádné speciálně zaměřené kontroly na švarcsystém neexistují. MPSV se dlouhodobě zaměřuje na potírání nelegální práce jako takové, tzn. práce bez uzavřeného pracovněprávního vztahu. Kontroluje také dodržování pracovněprávních předpisů. Problematika výkonu závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah je pak pouze jednou z forem možného výskytu nelegální práce a v této souvislosti neprobíhají mimořádné kontroly zaměřené na tuto činnost, uvedla ministryně.

Selský rozum ustoupil politice

Zahájení boje proti švarcsystému, v dobách postupné ekonomické obnovy, bylo podle ekonoma Lukáše Kovandy zásadní chybou: Nejspíše za tím byl nějaký politický handl mezi ODS a TOP 09. Zahájení tažení proti švarcsystému zrovna v době, kdy jsme měli být rádi za každý náznak podnikatelské aktivity, bylo opravdu hodně nešťastné. Selský rozum ustoupil politice, uvedl. 

Vyhnout se švarcsystému je výhodné jak pro zaměstnavatele, tak především pro zaměstnance. Pro alespoň středně velkou firmu to není ani zas tak složité a zaměstnavatel může nastavit takové podmínky, aby zaměstnanci ve švarcsystému nepracovali. Čtěte také: Víme, jak obejít švarcsystém.

Ekonom Kovanda to považuje za přínosné: Nepřekvapuje mě to. Je přirozenou lidskou motivací hledat způsoby, jak maximalizovat zisk. Tyto motivace jsou tím silnější, čím citelněji je taková maximalizace ohrožena, například nepřístojně vysokým zdaněním práce, uvádí.  Zdanění práce, především u zaměstnanců, je vysoké a v některých případech mohou rozdíly na odvedených daních dosáhnout i desetinásobku. Čtěte také: Socialismus v Evropě vytváří ztracenou generaci

Anketa

Kdybyste si mohli vybrat, jak byste pracovali?

Bojovat nebo nechat na pokoji?

Kovanda je proti dalšímu boji se švarcsystémem: Švarcsystém zpružňuje trh práce, a proto snižuje nezaměstnanost a povzbuzuje ekonomickou aktivitu. Právě proto nerozumím tomu, proč tažení proti němu zahájila vláda v hospodářsky náročných časech, uvádí.

Rozmach švarcsystému je podle něj ukázkou nefungujícího tuzemského trhu práce: Pomohlo by jeho rozvolnění, zpružnění. To si ovšem žádá okleštění práv zaměstnanců, k čemuž se málokterý politik odhodlá. Mezi zaměstnanci totiž má každý politik nesrovnatelně více voličů než mezi zaměstnavateli, dodal.

Příkladem podle něj, kam může svázaný pracovní trh vést, je Španělsko: Polovina mladých lidí je bez práce, ale zaměstnanci středního věku jsou celkem „v pohodě“, neb jsou pracovní legislativou mnohdy chráněni tak, že jsou v podstatě nepropustitelní. To ovšem snižuje jejich motivovanost pracovat s úsilím a s efektivitou. Mladé si pak málokdo dovolí zaměstnat – proč, když už se jich „nezbaví? uvádí Kovanda. Čtěte více: Socialismus v Evropě vytváří ztracenou generaci

Jak zlepšit trh práce? Přidat špetku sociálního inženýrství 

Zeptali jsme se také ministerstva práce, jak chce zlepšit trh práce u nás:

Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje jednotlivá opatření, která by více motivovala zaměstnavatele především vytvářet volná pracovní místa. Aktivní politika zaměstnanosti může trh práce také ovlivnit. Jejím hlavním cílem je odbourání bariér, které brání lidem najít pracovní uplatnění, uvádí ministryně a dodává: Z tohoto důvodu je potřeba důsledněji prosazovat všechny nástroje aktivní politiky zaměstnanosti na ty skupiny osob, které mají na trhu práce nejvážnější hendikepy. Chceme, aby Úřad práce při rozhodování o poskytnutí pomoci posuzoval své klienty individuálně tak, aby jim poskytnutá podpora pomohla zvýšit jejich šance na trhu práce a vedla k získání pracovního místa.

Suma sumárum: Změna se nekoná

Zdá se tedy, že ministerstvo bude nadále postihovat švarcsystém a nějaký zásadní posun s novou ministryní nenastane. Naděje mnoha podnikatelů, že oficiální politika Ministerstva práce se změní, zůstala nevyslyšena. Rok 2013 bude tak znovu pro řadu lidí ve znamení strachu a nejistoty. Co když přijde pan kontrolor?

Anketa

Jste také pro legalizaci švarcsystému?

26 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 16. 4. 2013 11:21