Hlavní navigace

Minimální mzda roste - vzroste nezaměstnanost?

29. 12. 2004
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Minimální mzda v příštím roce vzroste téměř o 500 Kč. Zároveň s ní vzrostou i minimální mzdové tarify. Koho se změny dotknou a komu přinesou užitek? Kdo bude díky vyšší minimální mzdě platit víc? Zvýší zvýšení mzdy také nezaměstnanost a sníží počet pracovních příležitostí?

Změny minimálních mezd

Od 1. ledna 2005 se na základě vládního rozhodnutí zvýší minimální mzda o 7,2 %. Měsíčně budou lidé, kteří pobírají minimální mzdu, dostávat místo současných 6 700 Kč o 485 Kč více – 7 185 Kč. Minimální hodinová mzda se zvýší ze 39,60 Kč na 42,50 Kč. Vláda zároveň se změnami v minimálních mzdách přijala i další návrhy, které dále změní i mzdové tarify.

Obecně se může zdát, že si tak řada lidí výrazně polepší, ale to je opravdu jenom zdání. Ve skutečnosti má takové rozhodnutí negativní důsledky pro všechny zainteresované skupiny. Například celkové mzdové náklady zaměstnavatele na jednoho zaměstnance s minimální mzdou včetně pojistného byly doposud 9 045 Kč a od příštího roku již 9 700 Kč…

Zákonná minimální mzda

Minimální mzda je nejnižší peněžité plnění, které je zaměstnavatel podle zákoníku práce povinen poskytnout zaměstnanci za vykonanou práci. Její výši a podmínky, za nichž bude minimální mzda poskytována, stanovuje vláda svým nařízením. Alespoň minimální mzdu musí dostávat všichni zaměstnanci v pracovním poměru a nerozlišuje se přitom, zda-li jde o poměr na dobu určitou či neurčitou, o hlavní či vedlejší pracovní poměr.

Pokud ovšem není zaměstnanec smluvně vázaný pracovním poměrem, ale například dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, stanovuje se výše mzdy pouze na základě vzájemné dohody při dodržení minimálních mzdových tarifů.

Do minimální mzdy jsou zahrnuty všechny složky mzdy kromě odměn za práci přesčas, za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí, příplatek za práci ve svátek a za práci v noci.

Jednotlivé minimální mzdové tarify

Je nabíledni, že pro různé druhy činnosti existují i odlišné minimální mzdové tarify, které jsou z hospodářského hlediska ještě důležitější než samotná minimální mzda. I v případě mzdových tarifů budou od 1. 1. 2005 platit nové, následovně rozdělené, minimální mzdové sazby:

  • Tarifní stupeň 1 má minimální hodinový mzdový tarif 42,5 Kč, měsíční 7 185 Kč. Jde o činnosti založené na jednoznačně se opakujících pracovních operacích (úklid, mytí, …).
  • Tarifní stupeň 2 má minimální hodinový mzdový tarif 44,3 Kč a měsíční 7 480 Kč. Jde o činnosti stejného druhu podle přesného zadání a s vymezenými výstupy.
  • Tarifní stupeň 3 má minimální hodinový mzdový tarif 46,2 Kč a měsíčně se jedná o částku 7 810 Kč, jde o stejnorodé činnosti s rámcovým zadáním a s přesně vymezenými výstupy (nabídka a prodej zboží, ruční přesun hmot aj.).
  • Tarifní stupeň 4 s minimálním hodinovým mzdovým tarifem 48,80 Kč a měsíčním 8 240 Kč. V tomto případě se jedná o dílčí odborné práce vykonávané s mnoha vzájemně provázanými prvky (zdění zdiva, strojní a ruční obrábění materiálů, pokladní manipulace s peněžní hotovostí apod.).
  • Pátý tarifní stupeň má stanovenu minimální hodinovou mzdu na 51,9 Kč, měsíčně na 8 770 Kč. Jde například o opravy automobilů, tedy činnosti různorodé s rámcovým vymezením.
  • Šestý tarifní stupeň s nejnižší hodinovou sazbou 55,70 Kč a měsíční 9 420 Kč se týká zajišťování širšího souboru činností s rámcově stanovenými vstupy a způsobem vykonávání s vymezenými výstupy (řízení a obsluha samojízdných strojů atd.).
  • Sedmý tarifní stupeň má nejnižší sazbu 60,10 Kč na hodinu a 10 160 Kč na měsíc. Jde o složité odborné práce, umělecké práce, plánování, rozpočtování atd.
  • Osmý tarifní stupeň se sazbou 65,20 Kč na hodinu a 11 020 Kč na měsíc se týká zajišťování komplexu činností s obecně vymezenými vstupy a rámcově stanovenými výstupy (řízení odborných prací apod.).
  • Devátý tarifní stupeň s hodinovou sazbou 70,90 Kč a měsíční 11 980 Kč se týká složité systémové práce, dílčí metodické a koncepční práce (např. navrhování konstrukčních řešení).
  • Desátý stupeň se sazbou 77,80 Kč na hodinu a 13 150 Kč na měsíc je určen pro komplex systémových činností s variantními obecnými vstupy (projektování složitých investičních celků atd.).
  • Jedenáctý stupeň má určenu sazbu 86,10 Kč na hodinu a 14 550 Kč na měsíc a jde o činnosti s nespecifikovanými vstupy (např. koordinace systémových specializovaných prací).
  • Dvanáctý stupeň má hodinovou sazbu 95,60 Kč a měsíční 16 160 Kč, jde nejsložitější tvůrčí systémové práce a činnosti s nespecifikovanými vstupy.

Ne všichni mají nárok

Uvedené minimální hranice ovšem neplatí pro zákonem vymezené skupiny zaměstnanců. Někteří mají určeny procentem snížené hodinové a měsíční sazby. Jde například o zaměstnance ve věku 18 a 21, kterým je možné vyplácet 90 % ze základní sazby (pouze po dobu šesti měsíců od vzniku pracovního poměru či vztahu), nebo o poživatele plného invalidního důchodu či mladistvého, kterým je možné vplácet pouze 50 % ze základní sazby. Další specifika platí pro částečně invalidní mladistvé zaměstnance do určitého věku.

Odměňování v soukromém sektoru se obecně řídí zákonem o mzdě a ve veřejném sektoru podle zákona o platu.

Koho se týkají změny v minimální mzdě?

MPSV uvádí, že v ČR pracují za minimální mzdu přibližně 2 % ze zaměstnaných. Absolutně se uvádí 80 000 zaměstnanců. Mzdové tarify jako takové se pak týkají přibližně 5 % pracujících, tj. téměř trojnásobně většího počtu lidí. Tito lidé zpravidla pracují za jiných smluvních podmínek, než je pracovní poměr – například na dohodu o pracovní činnosti. Za takové situace jim zaměstnavatelé vyplácí za odpracované hodiny minimálně mzdový tarif odpovídající zákonem stanoveným mezím.

Důsledky změn pro zaměstnance

Každá mince má dvě strany. Stejně tak je tomu i v tomto případě. Změny jednak zvýší mzdu přibližně 80 000 lidí, zároveň jich však řada o práci přijde. Zaměstnavatel totiž bude muset od ledna vyplácet minimálně místo dosavadních 9 045 Kč téměř o sedm set korun více – 9 700 Kč. Odvětví, jako je například textilní průmysl, budou převádět část svých aktivit do regionů s levnější pracovní silou, například do Číny, nebo nová pracovní místa vůbec nevzniknou.

Dále se pro mnohé zaměstnance zvýší i odvody zdravotního pojištění, které jsou jim doměřovány nejméně z minimální mzdy. Ti tak budou místo dosavadních 905 Kč odvádět minimálně 970 Kč. Jedná se například o lidi zaměstnané na zkrácený pracovní poměr.

Důsledky pro zaměstnavatele

Zaměstnavatelům se, jak již bylo zmíněno, zvýší především mzdové náklady. To se může projevit v počtu zaměstnanců, cenách výrobků, investicích nebo velikosti zisku. Obecně však platí, že pokud jsou kladeny zaměstnavatelům stále tvrdší požadavky a ztěžována jejich činnost, dochází i k omezování tvorby pracovních míst. To je i současný případ české ekonomiky, která přes vysoký hospodářský růst nevytváří téměř žádná nová pracovní místa.

Důsledky pro stát

Stát především získá více peněz na zdravotním a sociálním pojištění, což také potvrdilo samo MPSV a již dopředu s navýšením prostředků v oblasti pojistných fondů počítalo. Zároveň však bude muset vyplatit více na sociálních dávkách pro nevzniklá nebo zrušená pracovní místa, neboť nezaměstnaným jsou vypláceny sociální dávky a podpory v nezaměstnanosti. Kromě toho stát musí platit zdravotní pojištění za řadu skupin lidí (důchodce, studenty, matky na mateřské dovolené apod.), což se mu při zvýšení minimální mzdy prodraží, neboť spolu s ní porostou i tyto platby.

skoleni_15_4

Pár slov na závěr

Řada lidí argumentuje v souvislosti s rostoucí minimální mzdou tím, že hodnota životního minima by měla být nižší, než je částka minimální mzdy, aby tak docházelo k větší motivaci pro přijetí práce. S růstem minimální mzdy by tak podle tohoto názoru mělo dojít i k poklesu nezaměstnanosti.

Ve skutečnosti však platí, že zaměstnavatelé při růstu minimálních mezd snižují nabídku nízko kvalifikovaných pracovních míst a využívají přitom řadu alternativních řešení (levnější dodávky zboží ze zahraničí, kontraktové najímání zahraničních pracovníků apod.). Navíc od příštího roku vzrostou i částky životního minima. Takový argument je tedy vcelku lichý.

Zvýší se vám od 1. ledna 2005 mzda?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).