Minimální mzda opět vzroste. Měli byste brzdit, varují vládu analytici

Minimální mzda se opět zvýší a tentokrát z toho něco budou mít i lidi se zdravotním postižením. Podle ekonomů už by ale s dalším růstem měli politici brzdit.

Minimální mzda se od příštího roku zvýší o dalších 700 Kč. Změnu posvětila vláda, která odsouhlasila návrh ministerstva práce a sociálních věcí a která se ve svém programovém prohlášení zavázala minimální mzdu postupně zvyšovat na úroveň kolem 40 % průměrné mzdy. Příštím rokem by tak minimální mzda měla činit 36 % mzdy průměrné.

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová krok odůvodňuje tím, že minimální mzda v ČR stále patří k těm nejnižším v Evropské unii. Kromě toho se tím podle ní zvýší motivace lidí pracovat a ne zůstávat na dávkách.

Co se změní?

Minimální mzda se tedy zvýší z 9200 Kč na 9900 Kč. Analogicky dojde i ke zvýšení minimální hodinové sazby z nynějších 55 na 58,70 Kč.

Zvýšení se dotkne i zaměstnanců, kteří pobírají invalidní důchod. Jim se sazba minimální mzdy od roku 2013 nezvýšila a zůstávala na hranici 8000 Kč za měsíc nebo 48,10 Kč na hodinu. Od ledna dojde k jejímu zvýšení o 1300 Kč na 9300 Kč.

Zároveň se k lednu 2016 valorizují i nejnižší úrovně zaručené mzdy pro zaměstnance, kteří nemají mzdu sjednanou v kolektivní smlouvě, a pro pracovníky ve veřejných službách a správě.

Zatímco minimální mzda platí pro zaměstnance z podnikatelské sféry, u nichž se kolektivně vyjednává o mzdách, ve státní a veřejné správě a službách a u zaměstnavatelů soukromé sféry, kde není uzavřena kolektivní smlouva nebo v ní nejsou mzdové podmínky sjednány, platí vedle minimální mzdy ještě nejnižší úrovně zaručené mzdy. Ty se ale vztahují jen na zaměstnance v pracovním poměru. Vůči zaměstnancům činným na dohody o práci konané mimo pracovní poměr se neuplatňují.

Výše nejnižších úrovní zaručené mzdy je odstupňována na základě složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce do osmi skupin. Jejich současnou úroveň shrnuje následující tabulka.

Nejnižší úroveň zaručené mzdy
 Skupina prací Sazba za hodinu Částka za měsíc
1.  55,0 Kč 9 200 Kč
2.  60,7 Kč 10 200 Kč
3.  67,0 Kč 11 200 Kč
4.  74,0 Kč 12 400 Kč
5.  81,7 Kč 13 700 Kč
6.  90,2 Kč 15 100 Kč
7.  99,6 Kč 16 700 Kč
8.  110 Kč 18 400 Kč

Jiné nejnižší úrovně zaručené mzdy pak opět platí pro příjemce invalidního důchodu.

Nejnižší úroveň zaručené mzdy pro příjemce invalidního důchodu
Skupina prací Sazba na hodinu Kč za měsíc
1.  48,1 Kč 8 000 Kč
2.  53,1 Kč 8 900 Kč
3.  58,6 Kč 9 800 Kč
4.  64,7 Kč 10 800 Kč
5.  71,5 Kč 12 000 Kč
6.  78,9 Kč 13 200 Kč
7.  87,1 Kč 14 600 Kč
8.  96,2 Kč 16 100 Kč

Přečtěte si také: Chtějte více než minimální mzdu. Žádejte vyšší, zaručenou mzdu

Jedna sazba pro všechny

Zvyšování sazby minimální mzdy pro handicapované vychází z tzv. Národního plánu podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2015 až 2020, který schválila vláda na svém jednání letos v květnu.

Materiál by měl přispět k nastolení stejných podmínek v rámci odměňování minimální mzdou. Nerovnost dopadala právě na příjemce invalidního důchodu. Vláda ji chce kompletně odstranit do počátku roku 2017, kdy už by měla platit jen jedna sazba minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy pro všechny zaměstnance. Dorovnávání ale bude postupné právě přes částku 9300 Kč v příštím roce.

Analytici: Vláda už by se zvyšováním měla brzdit

Co potěší jedny ale udělá vrásky na čele druhým. Třeba analytikům. Ačkoli podle Pavla Sobíška, hlavního ekonoma UniCredit Bank, nebude toto zvýšení po letech mzdové restrikce znamenat, že by se česká ekonomika položila, dál už nabádá k opatrnosti.

Dopady do nákladů podniků budou větší, než připouští zpráva ministerstva práce a sociálních věcí. Ta uvádí, že firmy bude opatření stát v příštím roce 1,6 miliardy korun navíc. Do výpočtů ovšem zahrnuje jen pracovníky pobírající minimální mzdu, zatímco podniky budou nuceny v rámci zachování mzdové diferenciace přidat stejnou částku i dalším pracovníkům v nízkopříjmových kategoriích, vysvětlil Sobíšek.

Dále také uvedl, že zatímco v průmyslu nezpůsobí toto zvýšení nákladů podnikům zas tak velký problém, v jiných odvětvích, jako je třeba pohostinství a podpůrné činnosti v administrativě, kde je za mzdy blízké té minimálním zaměstnána skoro pětina lidí, už půjde o citelný nákladový šok. Opatření podle Sobíška dopadne disproporcionálně silně také na segment malých podniků, které v pásmu nejnižší mzdy (do 12 tis. Kč) zaměstnávají desetkrát více pracovníků než například firmy s 1000 a více zaměstnanci. Z uvedeného vyplývá, že nechce-li vláda podkopat tvorbu nových pracovních míst v ekonomice, bude muset být v dalších letech při úpravách minimální mzdy již opatrnější, varuje Sobíšek.

Podle Lukáše Kovandy, hlavního ekonoma skupiny Roklen, růst minimální mzdy v poslední době nekoresponduje s celkovým mzdovým vývojem v české ekonomice, a proto představuje riziko pro další vývoj hospodářství.

Kovanda připomněl, že minimální mzda v poslední době roste výrazně rychleji než ta průměrná a její skokové navyšování je a bude zátěží pro zaměstnavatele a celou ekonomiku.

Od výše minimální mzdy se například odvíjí výpočet sociálních odvodů. Rychle se zvyšující minimální mzda také vede ke zvýšení míry nezaměstnanosti či k rozrůstání šedé ekonomiky. V současné době, kdy je stále více pracovních pozic nahrazováno automatickými zařízeními, podněcuje rychlý růst minimální mzdy „robotizaci ekonomiky“. Zejména nízkopříjmové pracovní pozice, např. pokladní v hypermarketech, mohou být při rychlém růstu minimální mzdy ještě intenzivněji rušeny a nahrazovány automatickými zařízeními, varuje Kovanda.

Analytik dále upozornil na to, že dopady zvyšování minimální mzdy mají i regionální specifika. Zatímco v Praze, kde je vyšší úroveň průměrné mzdy, změny dopadnou na zaměstnavatele méně než například na Ostravsku, kde je relativně vysoká nezaměstnanost a mzdy naopak docela nízké. Pokud někde hrozí, že je minimální mzda stanovena na příliš vysoké úrovni, a způsobuje tedy částečně nezaměstnanost (jelikož někteří lidé by byli ochotni pracovat i za méně, ale zákon jim to neumožní, pročež zůstanou bez práce zcela), pak je to z daných dvou regionů mnohem spíš na Ostravsku než v Praze, dodal Kovanda.

Není žádným překvapením, že s navyšováním minimální mzdy nesouhlasí ani podnikatelé. V průzkumu Hospodářské komory ČR (HK ČR) se jich proti změně vyslovilo téměř sedmdesát procent. Nejvíce se podle zprávy HK ČR obávají toho, že zvýšení mzdových nákladů ohrozí konkurenceschopnost firem.

Kromě obavy o konkurenceschopnost firmy podnikatelé varují, že firma bude důsledkem navýšení minimální mzdy nucena snižovat i ostatní náklady, jako třeba na zaměstnanecké benefity. Podle zaměstnavatelů může dojít i k propuštění některých zaměstnanců a jejich nahrazení třeba stroji, což se často týká právě pracovníků s nejnižšími platy (viz. zavádění automatických pokladen), či ukončení některých činností firmy, nastínil výsledky průzkumu prezident HK ČR Vladimír Dlouhý a dodal, že se firmy bojí také toho, že zvýšené mzdové náklady se budou muset odrazit i na kvalitě produktů a služeb.

Podle Dlouhého plošné a skokové zvyšování minimální mzdy není vhodné, protože dynamika růstu je závislá na produktivitě práce a ta se odlišuje dle jednotlivých odvětvích, a někdy i dokonce v jednotlivých podnicích stejného oboru.

Minimální mzdu je nutné stanovovat ve vztahu ke skutečnému výkonu národní ekonomiky, a to především s ohledem na budoucí vývoj ekonomiky, nikoliv jen pomocí zpětných ukazatelů, jako je tomu doposud, a nad to nárazovými politickými rozhodnutími, myslí si Dlouhý.

88 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 29. 8. 2015 11:20