Spočítejte si...

Zavřít

Mikroplatby - jsou nezbytné?

Jsou mikroplatby pro internetový trh nezbytné? Zdá se, že ano, což ukazují například s m-platbami mobilní operátoři, kteří mají "čuch na peníze". Zájem o ně mají poskytovatelé služeb, kteří se neustále ptají, jak mají přijímat platby. Proč se mikroplatební systémy nedočkaly většího rozšíření?

Z běžných platebních nástrojů, jako jsou platba v hotovosti, šeky nebo platební karty, je pro placení malých částek nejvhodnější platba v hotovosti (cash). Cash je však zdola limitován hodnotou nejmenší mince (např. jeden eurocent nebo desetník). Existuje však takové zboží, či spíše služby, kterým toto může činit problém.

Například internetový magazín by chtěl za každý přečtený článek od čtenáře inkasovat malou částku nebo internetová encyklopedie by si nechala platit za každé nalezené slovo ve své databázi atd.

Tradičně se tento problém řeší pomocí předplacení služeb za fixní částku na určité období. Zatímco platby předem zaručují, že bude poskytovateli za provedené služby zaplaceno, omezují spoustu zákazníků, kteří chtějí služby používat jen příležitostně. Také je omezena možnost danou službu pouze vyzkoušet.

Před několika lety vznikl nespočet nových platebních schémat (mikroplateb), která se zaměřila na časté a nízkohodnotové platby na Internetu. Přežilo jich však jenom pár. Aby byly mikroplatby úspěšné a svým provozovatelům se vyplatily, je třeba, aby je používala obrovská masa lidí, resp. aby počet samotných plateb byl obrovský – především proto, že cena mikroplatby (a tím pádem i zisk z ní) nemůže být příliš veliká.

Dá se říct, že existující finanční komunita pro tento nový druh plateb nenašla příliš velké pochopení, a tak se začaly objevovat mikroplatební modely od převážně softwarových firem – Millicent, PayWord, MicroMint, DirectPay, I Like Q, Monetka atd.

Mikroplatební systémy efektivně přenášejí velmi malé částky a samotný komunikační provoz, jenž stojí peníze, je v těchto systémech udržován na nejmenším možném minimu. Díky tomu, že zisk z každé platby je velice malý, musí mikroplatební systém být schopen ověřit každou platbu velice levně, zároveň však musí redukovat počet výpočetně náročných operací.

Mikroplatby mohou také představovat kreditní schéma, kdy vzniká virtuální kredit (měna), pomocí níž jednotlivé uživatele můžeme odměňovat a tím i motivovat k požadovaným úkonům (návštěva webových stránek atd.).

Dnes, s odstupem pár let (u nás několika měsíců), již můžeme říci, že celkové uživatelské přijetí mikroplatebních systémů bylo velmi pomalé, možná také kvůli nedostatku plnohodnotného obsahu, který není volně přístupný v nějaké formě jinde na Internetu. Podobně obchodníci se zdráhali investovat do kvalitního obsahu, dokud neexistovala dostatečně velká základna uživatelů ochotných platit malé částky.

Drtivá většina uživatelů chápe Internet jako bezplatný zdroj informací, tudíž není ani v nejmenším ochotna za informace platit, a raději věnuje mnohem více úsilí a nákladů, aby získala danou informaci nebo službu „zadarmo“. Tyto a jiné příčiny způsobily, že naprostá většina největších mikroplatebních projektů z let 1995 až 1999 již neexistuje.

Nedá se říci, že by už dnes žádné čistě mikroplatební systémy neexistovaly. Stále jich několik je a s rozpínajícím se internetem přibývají. Nicméně se již nejedná o žádné vizionářské projekty. Jejich úloha je spíše komorní. I na českém internetu získalo nemalou oblibu používání tzv. „Qéček“ projektu I Like Q. Všemu učinil přítrž nový zákon č. 124/2002 Sb., který de facto 1. ledna 2003 pojem mikroplatby v České republice zrušil.

Mikroplatby v ČR

Do počátku roku 2003 existovaly tři mikroplatební projekty: I Like Q od Villusion, Monetka společnosti Computer Press a DirecPay od Computer MCL Brno.

Počínaje 1. lednem 2003, kdy začal platit nový zákon, provoz mikroplatebních systémů podléhá předchozímu souhlasu ČNB, která jej vydává na základě žádosti ve správním řízení. Avšak i po kladném vyřízení žádosti musí provozovatelé mikroplatebních systémů dodržovat několik pravidel, z nichž první říká: Elektronický peněžní prostředek vydaný držiteli uchovává elektronické peníze v hodnotě nejvýše 4 500 Kč a současně celková částka závazků vydavatele nepřesáhne v žádném okamžiku částku 150 000 000 Kč.

Jedinou cestou, jak se tomuto opatření vyhnout, je žádost o vydání bankovní licence. Nicméně je velice nepravděpodobné, že by společnosti provozující mikroplatební systémy, kde se roční zisky nepohybují nad několik milionů, mohly nashromáždit částku 500 miliónů Kč, nutných pro vydání licence.

Jaký je tedy osud našich mikroplatebních systémů?

Monetka: manažer Dalibor Kaláb ve zprávě ČIA uvádí: Žádost jsme mohli podat až po 1. lednu 2003, kdy vstoupil v účinnost nový zákon o platebním styku. Rozhodnutí očekáváme v průběhu února nebo března. Dnes je však služba stále nedostupná, ba co víc – ČNB tvrdí, že žádnou žádost nedostala.

DirectPay: Počátkem února 2003 byly zahájeny intenzivní práce na přenosu programového kódu systému DirectPay.cz na platformu IBM iSeries a paralelně s tím začala v úzké spolupráci se společností ASSET HOLDING, a. s. také přestavba jádra systému DirectPay na plnohodnotný systém pro elektronické bankovnictví. Výsledkem více než měsíčního snažení je zcela nová aplikace určená pro bankovní sektor, která nese označení CyberBank.

I like Q: Od roku 2001 jsme měli za hlavní cíl získat strategického partnera (především banku), se kterým bychom přešli na model: partner provozuje systém (obchod, marketing), Villusion zajišťuje technický chod (aplikace, servery). O provozu pouze v naší režii jsme neuvažovali, tzn. o výjimku jsme nežádali. Během roku 2002 proběhlo několik trojstranných jednání v obsazení ČNB, banka a Villusion (jméno banky nemůžeme sdělit). Obsahem jednání bylo získání informací o novém zákonu „o platebním styku“ a představení „nového systému“ I LIKE Q, který by banka provozovala, pro získání připomínek ČNB. Poslední jednání proběhlo na podzim 2002, nyní stojí, a tak nyní můžeme říci, že projekt I like Q definitivně skončil.

V současnosti dochází k migraci klasických, čistě mikroplatebních modelů k modelům založených na kreditní bázi. Platební portály neposkytují už mikroplatby jako jedinou a hlavní službu. Naopak je integrují do svých originálních platebních systémů. Služba je nabízena spíše jako doplňková. Pro tyto společnosti je výhodnější operovat s mikroplatbami jako s platbami klasickými.

V dnešní době je výkon výpočetní techniky na takové úrovni, že už není nutné hledat pro mikroplatby vlastní model zabezpečení. Nicméně obvykle dochází k zvednutí, mnohdy i řádově, minimální částky, kterou je mikroplatba míněna.

Mikroplatby ve své kreditní formě mají neocenitelnou roli jako prostředek k získávání uživatelů. Tím, že poskytovatel služeb nabízí uživatelům možnost získat odměnu v podobě mikroplateb, láká je k navštěvování jeho webových stránek a tím zlepšuje podmínky pro inzerci na svém webu, což se mu vrátí v podobě lépe ohodnocené reklamy. Mikroplatby tak mnohdy přebírají namísto role platebního nástroje roli nástroje marketingového.

Anketa

Využíváte mikroplatby?

7 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 13. 1. 2010 19:07