Spočítejte si...

Zavřít

Měli jste při autohavárii sjeté gumy? Pojišťovna nemusí škodu proplatit

S nedostatečnou hloubkou dezénu pneumatik není vozidlo způsobilé k jízdě na pozemních komunikacích, přestože má platnou státní technickou kontrolu.

Při dopravní nehodě automobilu, který má pneumatiky sjeté pod hodnotu stanovenou vyhláškou č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel – 1,6 mm hlavních dezénových drážek nebo zářezů (nejde-li o zimní pneumatiky) – nemusí majitel vozu dostat od pojišťovny žádné plnění. Takový vůz je totiž technicky nezpůsobilý k provozu na pozemních komunikacích bez ohledu na to, že předtím úspěšně prošel státní technickou kontrolou.

Pojišťovna uplatnila výluku z pojištění

Soudy posuzovaly spor majitele vozu s pojišťovnou Allianz o 200 000 Kč pojistného plnění. Soud prvního stupně i odvolací soud, které žalobní návrh zamítly, vyšly ze zjištění, že žalovaná pojišťovna uplatnila vůči žalobci výluku z pojistného plnění zakotvenou v čl. III. odst. 1 písm. m) Všeobecných pojistných podmínek jako součást pojistné smlouvy uzavřené mezi účastníky dne 21. 9. 2009, kde je uvedeno, že pojištění se nevztahuje na škody vzniklé na vozidle, nebylo-li vozidlo v době škodné události (mající svůj původ v havárii vozidla) k provozu způsobilé. Soud vyšel dále ze závěrů Policie České republiky a ze závěrů znaleckého posudku, že v době dopravní nehody byl technický stav pojištěného vozidla shledán jako nevyhovující z důvodu opotřebení předních pneumatik pod mez stanovenou právními předpisy.

Odvolací soud na daný skutkový stav správně aplikoval ust. § 36 odst. 1 vyhlášky č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, podle něhož, jsou-li na vozidle závady, které ohrožují bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, nesmí být vozidlo užito v provozu na pozemních komunikacích, s výjimkou nouzového dojetí, a toto ustanovení aplikoval správně ve spojení s odst. 7 písm. a) citovaného ustanovení, podle něhož je závadou podle odstavce 1 na pneumatikách vozidla vždy, je-li hloubka dezénu hlavních dezénových drážek nebo zářezů menší než 1,6 mm u vozidel všech kategorií. Rovněž správně aplikoval ust. § 37 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích stanovující, že silniční vozidlo je technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích, pokud pro závady v technickém stavu bezprostředně ohrožuje bezpečnost provozu na pozemních komunikacích.

Verdikt Nejvyššího soudu

Nejvyšší soud dopěl k závěru, že ust. § 37 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích stanovující, že silniční vozidlo je technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích, pokud pro závady v technickém stavu bezprostředně ohrožuje bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, je třeba vyložit tak, že závady na vozidle ohrožující bezpečnost provozu na pozemních komunikacích činí vozidlo nezpůsobilým k provozu na pozemních komunikacích. Jestliže hloubka dezénu hlavních dezénových drážek nebo zářezů na pneumatikách nesplňuje požadavky dané ust. § 36 odst. 7 písm. a) vyhlášky č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ohrožuje tato závada na pneumatikách bezpečnost provozu na pozemních komunikacích (ust. § 36 odst. 1 vyhlášky č. 341/2002 Sb.), a proto je namístě dovodit, že takové silniční vozidlo je technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích.

Byla-li výluka z poskytnutí pojistného plnění sjednána tak, že pojištění se nevztahuje na škody vzniklé na vozidle, které v době škodné události (mající svůj původ v havárii vozidla) nebylo k provozu způsobilé, pak takto sjednaná výluka z poskytnutí pojistného plnění se vztahuje na případ závady na pneumatikách spočívající v jejich opotřebení pod mez stanovenou právními předpisy. Jestliže tedy odvolací soud žalobu zamítl s tím, že žalovaná byla oprávněna uplatnit výluku z pojištění, jedná se o správné právní posouzení věci. Nejvyšší soud ČR proto zamítl svým rozsudkem ze dne 22. 10. 2014, spis. zn.  23 Cdo 1660/2014, dovolání žalobce proti rozsudku odvolacího soudu.

13 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 6. 3. 2015 12:05