Měla pracovat o 37 km dál, práci odmítla a u soudu prohrála

Pokud nejste ochotni za prací dojíždět, pohlídejte si, jak zaměstnavatel v pracovní smlouvě navrhuje specifikovat místo výkonu vaší práce.

Místo výkonu práce může být v pracovní smlouvě určeno buď velmi úzce, jako konkrétní pracoviště, nebo i šířeji, jako obec, kraj, nebo také celé území ČR. Pokud nejste ochotni do práce dojíždět, dejte si při sjednávání smlouvy na specifikaci pracoviště pozor.

Souzený případ

Případné nesnáze může ilustrovat případ dámy, která pracovala jako prodavačka v Děčíně a onemocněla. Po skončení pracovní neschopnosti byla převedena do firemní prodejny v Krásné Lípě. Do zaměstnání se však nedostavila, a tak s ní zaměstnavatel rozvázal pracovní poměr.

Učinil to tak nešikovně a nejasně, že se soudy dohadovaly, zda šlo vlastně o zrušení pracovního poměru ve zkušební době nebo o okamžité zrušení pracovního poměru. Zaměstnavatel totiž použil ve sdělení zaměstnankyni vágní formulaci: „…firma s vámi rozvazuje pracovní poměr za hrubé porušení pracovní kázně…“

Nebylo ani jasné, ke kterému dni byla listina doručena atp. Tím se beztak vleklý spor kvůli řešení formalit ještě prodloužil.

Z okresního města o 37 km dál

Po několika letech a opakovaném projednávání věci soudy různých stupňů, včetně Nejvyššího soudu ČR, bylo napevno postaveno, že šlo o okamžité zrušení pracovního poměru pro hrubé porušení pracovní kázně.

Dáma přitom ve sporu poukazovala na neplatnost rozvázání pracovního poměru. Odmítla totiž, že by porušila pracovní kázeň hrubým způsobem a jednání žalovaného zaměstnavatele považovala za šikanózní. Ujednání o místu výkonu práce v pracovní smlouvě totiž znělo „výrobní a obchodní provozovny organizace“.

Jelikož při podpisu pracovní smlouvy nebyla seznámena s konkrétním rozsahem možných míst výkonu práce, měl soud, který projednával věc jako první úplně na začátku, ujednání o místu výkonu práce za neurčité. Měl za to, že žalobkyně vycházela z ujednání místa výkonu práce v rámci obvodu města Děčín, a nebyla proto povinna nastoupit na provozovnu v Krásné Lípě, tudíž „její absence na tomto pracovišti není porušením pracovní kázně“; proto okamžité zrušení pracovního poměru posoudil jako neplatné.

Záhy však u nadřízeného soudu zvítězil jiný pohled na věc, a to, že místo výkonu práce uvedené v pracovní smlouvě bylo určeno „naprosto jednoznačně, srozumitelně a určitě“ (neboť v kterémkoli okamžiku je objektivně zjistitelné, například nahlédnutím do seznamu provozoven živnostenského rejstříku). Okolnost, zda žalobkyně v době uzavření pracovní smlouvy věděla nebo nevěděla o tom, jaké provozovny její zaměstnavatel má, nepovažoval soud za významnou.

Ústní dohoda byla odlišná než písemná

Propuštěná zaměstnankyně se ani po mnoha letech nevzdala a podala si proti rozsudku odvolacího soudu, který toto konstatoval, dovolání k Nejvyššímu soudu ČR.

Namítala, že odvolací soud nesprávně posoudil otázku, jakým způsobem má být platně sjednáno místo výkonu práce. Byla přesvědčena, že místo výkonu práce nebylo v pracovní smlouvě sjednáno určitě a srozumitelně. Z ujednání není podle ní zřejmé, zda se jedná o všechny výrobně obchodní provozovny zaměstnavatele, či pouze některé, zda se jedná o provozovny, které zaměstnavatel měl ke dni podpisu pracovní smlouvy, nebo i ty, které vzniknou následně, zda se jedná o provozovny, které zaměstnavatel případně zřídí i mimo území ČR, a jakou činnost by žalobkyně mohla provádět ve výrobních provozovnách, když byla zaměstnána jako prodavač.

Mimo to paní byla při podpisu pracovní smlouvy ujištěna, že práci bude vykonávat v Děčíně. Při výkladu ujednání o místu výkonu práce mělo být též přihlédnuto k nerovnému postavení ve vztahu zaměstnanec a zaměstnavatel i k tomu, že zaměstnavatel byl první, kdo nejasný pojem při vymezení místa výkonu práce použil.

Právní úprava a její význam

Ujednání o místu výkonu práce v pracovní smlouvě má svůj význam zejména proto, že vám zaměstnavatel nemůže přidělovat práci jinde než v místě, které bylo jako místo výkonu práce sjednáno. Jen v rámci takto sjednaného místa výkonu práce vás může zaměstnavatel – s vaším souhlasem a jen pokud to nezbytně vyžaduje jeho provozní potřeba – přeložit.

Z uvedeného vyplývá, že pracoviště jako místo, kde plníte podle pokynu zaměstnavatele své pracovní úkoly, se může nacházet jen tam, kde je lze podřadit pod pojem, jímž bylo v pracovní smlouvě definováno místo výkonu práce. Protože vás lze k výkonu práce přeložit do jiného místa, než bylo sjednáno v pracovní smlouvě, jen s vaším souhlasem, znamená to, že přeložení do jiného místa bez souhlasu (i kdyby tomu tak bylo v rámci zaměstnavatele) je neplatné.

Jak určit místo výkonu práce?

Místo výkonu práce může být určeno velmi úzce (např. konkrétní pracoviště), nebo šířeji. Zákoník práce předpokládá, že místem výkonu práce bude obec nebo organizační jednotka, ale nevylučuje, aby místo výkonu práce bylo určené i jinak. Jako místo výkonu práce tak může být sjednáno jak konkrétní pracoviště, tak i sídlo zaměstnavatele, obec, kraj, území ČR apod.

V projednávané věci bylo ujednáno místo výkonu práce „výrobní a obchodní provozovny organizace“. Z hlediska určitosti tohoto ujednání jde o to, zda z takto definovaného místa výkonu práce je možno vyvodit, kdy zaměstnanec koná práci v místě, které je takto určeno pracovní smlouvou, a kdy vykonává (nebo je po něm požadováno, aby vykonával) práci v jiném místě, než které bylo v pracovní smlouvě ujednáno.

Vzhledem k tomu, že pojem „výrobní a obchodní provozovny“ jasně definuje, které části zaměstnavatele (jeho provozovny) a jakého druhu (výrobní a obchodní) mohou být místem výkonu práce, lze souhlasit s odvolacím soudem, že místo výkonu práce bylo určeno naprosto jednoznačně, srozumitelně a určitě.

Posouzení případu a námitek

Namítá-li paní, že z takového určení místa výkonu práce není zřejmé, zda:

  • se jedná o všechny výrobně obchodní provozovny zaměstnavatele, či pouze některé,
  • se jedná o provozovny, které zaměstnavatel měl ke dni podpisu pracovní smlouvy, nebo i ty, které vzniknou následně,
  • se jedná o provozovny, které se případně zřídí i mimo území ČR,
  • a jakou činnost by žalobkyně mohla provádět ve výrobních provozovnách, když byla zaměstnána jako prodavač,

pak přehlíží, že definice místa výkonu práce má – jak výše uvedeno – význam zejména pro určení, zda zaměstnavatel přiděluje zaměstnanci práci ve sjednaném nebo v jiném místě, tedy pro posouzení, zda v konkrétním okamžiku je zde soulad mezi sjednaným místem výkonu práce a místem, kde je práce přidělena.

Proto se také sjednané místo výkonu práce (vzhledem ke své definici) logicky může měnit podle toho, zda a k jakým změnám v organizační struktuře zaměstnavatele dochází. Řečeno jinak, zaměstnanec se dohodl, že bude konat práce v těch místech, kde bude mít zaměstnavatel i kdykoli v budoucnu své výrobní nebo obchodní provozovny.

Otázka, jakou činnost by bývalá prodavačka mohla provádět ve výrobních provozovnách žalovaného zaměstnavatele, pak s určením místa výkonu práce vůbec nesouvisí. Jde o určení druhu práce a o tom, že dáma měla sjednán druh práce prodavač, mezi účastníky nebylo sporu.

widgety

Dovolání tak bylo rozsudkem Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 21 Cdo 4213/2009, ze dne 29. 7. 2010, zamítnuto.

Rozvázání pracovního poměru pro nenastoupení zaměstnankyně do nově určené prodejny bylo platné.

31 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 11. 5. 2016 12:48