Občanům Evropské unie, jejichž příjmy nedosahují životního minima, poskytují jednotlivé státy (nebo obce) peněžitou pomoc – sociální dávky – nejméně do výše zákonem stanoveného životního minima. Způsob a formu poskytování těchto dávek si stanoví jednotlivé státy individuálně.
Země | Rok uzákonění životního minima |
---|---|
Belgie | 1974 |
Dánsko | 1997 |
Finsko | 1997 |
Francie | 1988 |
Irsko | 1993 |
Itálie | 1996 |
Lucembursko | 1999 |
Německo | 1961 |
Nizozemí | 1963 |
Portugalsko | 1996 |
Rakousko | každý region jinak |
Španělsko | každý region jinak |
Švédsko | 2002 |
Velká Británie | 1992 |
Česko | 1991 |
Kdo má na dávky nárok?
Dávka životního minima náleží při splnění konkrétních podmínek v jednotlivých státech pouze fyzické osobě. Při ztrátě zaměstnání pobírá občan nejdříve podporu v nezaměstnanosti, ta je ovšem poskytována pouze po zákonem stanovenou dobu. Jestliže si během tohoto časového úseku občan nenajde práci, je již odkázán jen na sociální dávky – nejméně do výše životního minima.
Země | Dospělý | Dospělý s dítětem | Manželský pár s jedním dítětem | Manželský pár se třemi dětmi |
---|---|---|---|---|
Belgie | 572 | 895 | 895 | 1313 |
Dánsko | 1065 | 1603 | 2929 | 3128 |
Finsko* | 355–370 | 603–630 | 851–889 | 1269–1326 |
Francie | 406 | 608 | 730 | 1014 |
Irsko | 515 | 716 | 1047 | 1457 |
Itálie* | 232–269 | 338–542 | 440–697 | 594–914 |
Lucembursko | 919 | 1185 | 1644 | 2429 |
Německo | 633 | 1029 | 1286 | 1782 |
Nizozemí | 566 | 792 | 1131 | 1131 |
Portugalsko | 138 | 207 | 346 | 484 |
Rakousko* | 382–497 | 542–713 | 767–981 | 1222–1524 |
Španělsko* | 180–228 | 249–301 | 318–367 | 502–551 |
Švédsko | 338 | 539 | 803 | 1199 |
Velká Británie | 728 | 1055 | 1322 | 1758 |
* existenční minimum je rozdílné v jednotlivých regionech, v hlavních městech platí horní hranice
Pramen: „Sozial Kompass Europa“, Herausgeber: Bundesministerium fur Gesundheit und soziale Sicherung – Bundesrepublik Deutschland
Nárok na životní minimum má v Belgii, Dánsku, Německu, Velké Británii, Irsku, Itálii a Finsku pouze občan s trvalým bydlištěm na území daného státu. V Rakousku, Portugalsku, Švédsku, Francii a Lucembursku mají nárok všichni občané legálně pobývající na území státu. Pro získání nároku na výplatu částky životního minima v Nizozemí musí občan během posledních 20 let v zemi pobývat aspoň 5 let, ve Španělsku během posledních 5 let více než 3 roky.
V Řecku, jako jediné zemi bývalé evropské patnáctky, není životní minimum zákonem definováno. Jsou zde poskytovány pouze ostatní sociální dávky (na bydlení, příspěvky na děti a jiné). V Dánsku, Lucembursku, Nizozemí a Španělsku je i výše životního minima zdaněna, v ostatních zemích (včetně ČR) nikoliv.
Životní minimum musí být mnohem nižší než minimální mzda
Země Evropské unie mají výrazné sociální cítění, díky čemuž občané, kteří se dostanou do složitých životních situací (zdravotní problémy, dlouhodobá nezaměstnanost…), mají zaručeny finanční prostředky na obstarání nejzákladnějších potřeb. O těchto vymoženostech si v ostatních zemích světa mohou lidé nechat jenom zdát.
Velice diskutovaným tématem je ovšem výše poskytovaných sociálních dávek. Dle mého názoru je zapotřebí, aby sociální dávky byly výrazně nižší než minimální mzda, aby občané byli motivováni k hledání zaměstnání a případnému dojíždění za ním.
Současně by mělo být prováděno majetkové testování lidí pobírajících sociální dávky. Není možné, aby sociální dávky pobírali občané mající na bankovním účtu dostatek finančních prostředků nebo bydlících v luxusních vilkách. Dávky životního minima by měli dostávat pouze skutečně potřební a sociálně slabí, a to až po prodeji hodnotných movitých věcí.
Ze zemí Evropské unie je finanční situace žadatelů o dávky životního minima nejpřísněji kontrolována ve Velké Británii a Irsku.
Země | Výplata životního minima |
---|---|
Belgie | 50% stát + 50% obec (komuna) |
Dánsko | 50% stát + 50% obec (komuna) |
Finsko | 22% stát + 78% obec (komuna) |
Francie | 100% stát |
Irsko | 100% stát |
Itálie | 100% obec (komuna) |
Lucembursko | 90% stát + 10% obec (komuna) |
Německo | 25% spolková země + 75% obec (komuna) |
Nizozemí | 90% stát + 10% obec (komuna) |
Portugalsko | 100% stát |
Rakousko | 100% spolkové země |
Španělsko | 100% autonomní regiony |
Švédsko | 100% stát |
Velká Británie | 100% stát |
Česko | 100% stát |
Jak je to u nás?
Za částku potřebnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb občana se považuje:
- 1 690 Kč, jde-li o dítě do 6 let věku,
- 1 890 Kč, jde-li o dítě od 6 do 10 let věku,
- 2 230 Kč, jde-li o dítě od 10 do 15 let věku,
- 2 450 Kč, jde-li o nezaopatřené dítě od 15 do 26 let věku,
- 2 320 Kč u ostatních občanů.
Za částku potřebnou k zajištění nezbytných nákladů na domácnost se považuje:
- 1 780 Kč, jde-li o jednotlivce,
- 2 320 Kč, žijí-li v domácnosti 2 osoby,
- 2 880 Kč, žijí-li v domácnosti 3 nebo 4 osoby,
- 3 230 Kč, žije-li v domácnosti 5 nebo více osob.
Žije-li v domácnosti více osob, jejichž příjmy se posuzují podle společně, započítává se částka potřebná k úhradě nezbytných nákladů na domácnost pouze jednou.
<calculator id=„11“></calculator>