Hlavní navigace

Zaměstnavatel je v konkurzu? Máte nárok na peněžitou pomoc

25. 6. 2009
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Pokud dojde k situaci, že váš zaměstnavatel se ocitne v insolvenčním řízení, je možné vám vyplatit mzdu ze státních prostředků. O svoje mzdové nároky se však musíte včas přihlásit, jinak je stát nevyplatí.

Zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti (insolvenci) zaměstnavatele umožňuje za stanovených podmínek uspokojit ze státních prostředků mzdové nároky zaměstnanců, které neuspokojil insolventní zaměstnavatel (tj. proti kterému byl podán insolvenční návrh).

Zákon se však nevztahuje na zaměstnance zaměstnavatele, který je

  • právnickou osobou zřízenou zákonem, za předpokladu, že stát převzal její dluhy nebo se za ně zaručil,
  • územním samosprávným celkem (obcí nebo krajem).

Zákon se dále nevztahuje na zaměstnance, kteří byli vysláni k výkonu práce do České republiky, pokud jejich zaměstnavatel, který je právnickou osobou, má sídlo nebo zaměstnavatel, který je fyzickou osobou, má místo podnikání mimo území některého členského státu Evropské unie. Čtěte více: Na jakou minimální zaručenou mzdu máte nárok?

Alespoň půl roku v zaměstnání

Své nároky na mzdu nevyplacenou zaměstnavatelem uplatňujete u úřadu práce, ale jen tehdy, pokud vaše mzdové nároky z pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti vznikly v tzv. rozhodném období, tj. v době 6 měsíců předcházejících měsíci, ve kterém byl podán insolvenční návrh proti zaměstnavateli. To se vztahuje i na zaměstnance, kteří pracovněprávní vztah ukončili v době 6 měsíců před podáním insolvenčního návrhu a u zaměstnavatele již nepracují, pokud nevyplacené mzdové nároky spadají do rozhodného období.

Byl-li např. podán insolvenční návrh 1. února nebo 16. února 2009, počítá se doba 6 měsíců zpětně a začíná 1. srpna 2008. Zaměstnanec tak může uplatnit mzdové nároky za období od 1. srpna 2008 do 31. ledna 2009. Z tohoto období pak lze zvolit libovolné tři měsíce – např. mzdové nároky za říjen, prosinec a leden.

Připravovaná novela zákona včak má umožnit, aby zaměstnanci mohli uplatnit také mzdové nároky za kalendářní měsíc, v němž byl proti zaměstnavateli podán insolvenční návrh a za dobu až tříměsíčního, tzv. moratoria, kdy je zaměstnavatel chráněn před věřiteli. Zaměstnanci by tedy mohli uplatňovat dlužné mzdové nároky nejen za dobu před podáním insolvenčního návrhu, ale také za určitou dobu po něm; to by mělo motivovat zaměstnance neukončovat pracovní poměr, v zaměstnání setrvat a nadále pro zaměstnavatele pracovat.

Příklad: Byl-li podán insolvenční návrh 1. června 2009, počítá se doba 6 měsíců zpětně a začíná 1. prosince 2008.

Nárok je i na zaplacení odstupného

Můžete žádat nejen o běžnou mzdu (plat), ale také o odstupné nebo náhrady ucházející mzdy nebo platu, např. za dobu překážek v práci na straně zaměstnavatele, jakož i odměnu nebo její náhradu, která vám náleží podle dohody o pracovní činnosti, pokud vám výplatu neprovedl zaměstnavatel, který je v platební neschopnosti. Čtěte více: Kolik vám musí zůstat z výplaty po všech srážkách?

Neposkytuje se ovšem odměna za dohodu o provedení práce; ani náhrada pracovníkovi způsobené škody, cestovní náhrady apod.

Vedle toho, že zaměstnavatel neuspokojil splatné mzdové nároky svých pracovníků (anebo je uspokojil jen částečně), musí být, jak vyplývá z výše uvedeného, splněna ještě druhá podmínka, a to, že proti zaměstnavateli byl podán insolvenční návrh u příslušného soudu v ČR.

Žádá se na jakémkoli úřadu práce

O uspokojení svých mzdových nároků můžete požádat kterýkoli úřad práce. K rozhodování o nároku je však místně příslušný úřad práce, v jehož obvodu má

  • sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou,
  • místo podnikání zaměstnavatel, který je fyzickou osobou, nebo v jehož obvodu je umístěna organizační složka nadnárodního zaměstnavatele, který nemá sídlo na území České republiky nebo
  • bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou a který nemá místo podnikání.

Pokud žádáte o uspokojení mzdových nároků úřad práce, který není místně příslušný, tento úřad práce neprodleně postoupí žádost místně příslušnému úřadu práce.

Místně příslušný úřad práce vyvěsí na úřední desce neprodleně poté, co jej soud vyrozumí o zahájení insolvenčního řízení, informace o zaměstnavatelích, jejichž zaměstnanci mohou uplatnit své mzdové nároky u úřadu práce, a současně informuje o lhůtě, do které mohou zaměstnanci tyto nároky uplatnit. Tyto informace rovněž sdělí ve stejné lhůtě Ministerstvu práce a sociálních věcí, které je zveřejní na své internetové stránce nejpozději následující pracovní den po jejich obdržení a současně je oznámí ve stejné lhůtě všem úřadům práce. Úřady práce tyto informace vyvěsí na své úřední desce nebo oznámí jiným rovnocenným způsobem nejpozději následující pracovní den po jejich obdržení od Ministerstva práce a sociálních věcí. Čtěte více: Kdy máte nárok na odstupné?

Běží vám měsíční lhůta

Mzdové nároky můžete uplatnit nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy úřad práce zveřejnil předepsané informace na úřední desce. Jestliže v této lhůtě soud rozhodl o insolvenčním návrhu jinak než vydáním rozhodnutí o úpadku, lze mzdové nároky uplatnit nejpozději do dne, kdy soud o tom pravomocně rozhodl. Nárok na uspokojení mzdových nároků zaniká, není-li uplatněn v předepsaných lhůtách. Vaše právo na uplatnění těchto mzdových nároků u soudu (ve standardním soudním řízení nebo v insolvenčním řízení) tím však není dotčeno.

Tři měsíce zpětně

Své mzdové nároky můžete uplatnit nejvýše v rozsahu odpovídajícím splatným mzdovým nárokům za 3 měsíce rozhodného období. Tato doba 3 měsíců se počítá zpětně od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém byl podán insolvenční návrh. Úřad práce může uspokojit vaše mzdové nároky uplatněné vůči jednomu a témuž zaměstnavateli v období 1 roku pouze jednou. Čtěte více: Přestávky v práci: Kdy jsou placené a kdy neplacené?

Státní pomoc má svůj strop

Celková výše mzdových nároků vyplacených 1 zaměstnanci nesmí překročit za 1 měsíc jeden a půl násobek rozhodné částky. Rozhodnou částku vyhlašuje a zveřejňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů vždy s účinností od 1. května kalendářního roku na dobu 12 kalendářních měsíců, a to ve výši průměrné mzdy v národním hospodářství za předchozí kalendářní rok. Vychází se z rozhodné částky platné v den podání insolvenčního návrhu.

Aktuálně (v období od 1. 5. 2009 do 30. 4. 2010) jde o rozhodnou částku 23 542,–- Kč (vyhlášenou sdělením MPSV č. 102/2008 Sb.), jejím 1,5násobkem je částka 35 313 Kč. Maximální možnou částkou, kterou může zaměstnanec obdržet, je pak částka 105 939 Kč. (Uvedené částky, které může zaměstnanec obdržet, jsou částkami hrubými, z nichž se sráží povinné odvody; před uspokojením mzdových nároků provede úřad práce příslušné srážky.)

S úřadem komunikujte písemně

Své mzdové nároky u úřadu práce uplatňujete písemnou žádostí. V žádosti uveďte zejména své jméno, rodné číslo nebo datum narození, adresu bydliště, označení zaměstnavatele, sídlo nebo místo jeho podnikání nebo jeho bydliště, výši uplatňovaných mzdových nároků, údaje potřebné pro výpočet daně z příjmů, dobu, za kterou je požaduje, a způsob jejich výplaty, případně označení účtu u peněžního ústavu, na který by částka odpovídající výši mzdových nároků měla být bezhotovostně převedena, a označení zdravotní pojišťovny, u které je pojištěn. Součástí žádosti mohou být i doklady, kterými může být prokázána výše uplatňovaných mzdových nároků (např. platový, mzdový výměr atp.). Čtěte více: „Výpověď dohodou“ je nesmysl. Jak správně rozvázat pracovní poměr dohodou?

Další postup spočívá v tom, že místně příslušný úřad práce neprodleně od uplatnění mzdových nároků alespoň jedním ze zaměstnanců písemně vyzve zaměstnavatele, aby nejpozději do 7 dnů od doručení výzvy předložil písemný seznam dlužných mzdových nároků všech svých zaměstnanců za rozhodné období. Zaměstnavatel je povinen této výzvě v uvedené lhůtě vyhovět a současně prokázat úřadu práce, zda provedl v rozhodném období u zaměstnance srážky a odvody. Souhlasí-li výše mzdových nároků a doba, za kterou zaměstnanec uplatňuje mzdové nároky, úřad práce do 10 dnů od předložení tohoto vykázání zaměstnavatelem nebo insolvenčním správcem oznámí zaměstnanci termín, způsob jejich uspokojení a údaj o období, za které mzdové nároky uspokojí, a dá peněžnímu ústavu příkaz k úhradě.

Při rozporech je důležité, co se prokáže

Nesouhlasí-li výše zaměstnancem uplatňovaných mzdových nároků za 1 měsíc s vykázáním předloženým úřadu práce zaměstnavatelem nebo insolvenčním správcem, úřad práce rozhodne o přiznání mzdového nároku zaměstnance za tento měsíc v prokázané výši. Nelze-li výši mzdového nároku prokázat, přizná úřad práce mzdový nárok ve výši odpovídající minimální mzdě platné ke dni podání insolvenčního návrhu (aktuálně jde o částku 8000 Kč za měsíc). Nesouhlasí-li doba, za kterou zaměstnanec uplatňuje mzdové nároky, s údaji uvedenými zaměstnavatelem nebo správcem, uspokojí úřad práce mzdové nároky pouze za dobu, která je nesporná. Čtěte více: Jak je to s přivýdělky zaměstnance?

skoleni_15_4

Závěr

Chráněnými mzdovými nároky zaměstnance, které může uspokojit úřad práce při platební neschopnosti zaměstnavatele, jsou­:

  • mzda vyplácená zaměstnancům v pracovním poměru,
  • plat vyplácený zaměstnancům v pracovním poměru,
  • odměna vyplácená zaměstnancům činným na dohodu o pracovní činnosti.

Chráněnými mzdovými nároky jsou rovněž náhrada mzdy, platu nebo odměny a odstupné poskytované zaměstnancům při rozvázání pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele v případech stanovených zákoníkem práce nebo dohodou uzavřenou z týchž důvodů.

Už jste někdy řešili svou insolvenci?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).