Máte i vy nárok na dávky sociální péče?

Mnoho občanů o nich nemá ani tušení. Jsou poskytovány těm osobám, které se z objektivních důvodů vyskytly ve stavu hmotné nouze. O kterých dávkách že je řeč? O dávkách sociální péče. Na jaké dávky můžete mít nárok a za jakých podmínek jsou vypláceny?

Dávky sociální péče

Dávky sociální péče jsou rozlišovány do následujících pěti skupin:

  • Dávky sociální péče pro rodiny a děti
  • Dávky sociální péče pro staré občany
  • Dávky sociální péče pro těžce zdravotně postižené občany
  • Dávky sociální péče ve zvláštních případech
  • Příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu

Zpravidla stát zajišťuje dávkami sociální péče pomoc těm občanům, jejichž příjmy (mzdy, důchody, nemocenská, apod.) nestačí na dostatečné zabezpečení jejich životních potřeb. Dále pak i těm občanům, kteří pomoc potřebují vzhledem ke svému zdraví, nepříznivým životním poměrům, věku, anebo kteří bez cizí pomoci nemohou překonat obtížnou životní situaci. Občan patřící do této skupiny musí být státem chápán jako takzvaně sociálně potřebný a musí platit i podmínka z toho vyplývající, že není schopen si dostatečný příjem zajistit vlastním přičiněním.

Kdo je a není sociálně potřebný?

Na tomto místě je vhodné trochu odbočit a odpovědět na obecnější otázku, koho že vlastně stát chápe jako sociálně potřebného. Podle našich právních předpisů je to ten, kdo se ocitá ve stavu hmotné nouze definované zákonem o sociální potřebnosti. Jinak řečeno: ten, jehož příjmy klesly pod státem definované životní minimum, které má proto v této oblasti stěžejní význam – určuje hranici sociální potřebnosti. Navíc musí platit další již zmíněná podmínka o nemožnosti zajištění si zvýšení příjmu vlastním přičiněním.

Zvýšení příjmu vlastním přičiněním

Stát pod vlastním přičiněním chápe:

  • vlastní práci,
  • řádné uplatnění zákonných nároků a pohledávek (např. nárok na starobní důchod, nemocenskou, státní podporu, výživné, neboli alimenty),
  • prodej nebo jiné využití vlastního majetku.

K výše uvedenému výčtu se váže několik výjimek. Například práce nebude požadována po osobách starších 65 let, poživatelích starobního a invalidního důchodu, osobách pečujících o děti (platí i pro osvojitele, ovšem musí platit, že nelze dítě umístit do předškolního či školního zařízení anebo že dítě je mladší 4 let), popřípadě jiné blízké osoby (bezmocné či částečně bezmocné starší 80 let).

Úřady dále nemohou žádat prodej nebo jiné využití u toho majetku, který byl se státním příspěvkem nakoupen a slouží osobám zdravotně postiženým, dále pak u nemovitosti či bytu, který slouží k přiměřenému bydlení. Obecně platí i to, že jde o ten majetek, který nelze zabavit při exekuci.

Výjimky v sociální potřebnosti

Podle současných pravidel může nastat i situace, kdy příjmy občana sice nebudou dosahovat životního minima, ale stát ho přesto nebude považovat za sociálně potřebného. Jde o následující situace:

  • sociální a majetkové poměry občana mu zajišťují výživu a ostatní osobní potřeby a nezbytné náklady na domácnost,
  • rodič, který neplní povinnosti zákonného zástupce nezaopatřeného dítěte spojené s řádným plněním školní docházky,
  • není a nebyl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání,
  • občan vedený v evidenci déle než jeden rok, pokud odmítne bez vážných důvodů veřejně prospěšné práce,
  • stav sociální potřebnosti je způsoben tím, že OSVČ nemá nárok na nemocenské dávky z důvodu dobrovolné neúčasti na nemocenském pojištění.

Jak se určují kritéria pro vyplácení dávek?

Při rozhodování o výši dávek se zohledňují jak částky životního minima a majetkové poměry, tak i například skutečné odůvodněné náklady na zabezpečení výživy a ostatních základních osobních potřeb. Navíc je přihlíženo k nezbytným nákladům na domácnost posuzovaného občana (společně posuzovaných osob). V případě společně posuzovaných osob se dávka poskytuje k doplnění příjmu všech osob v domácnosti, které jsou takzvaně společně posuzovány.

Jedním z rozdílů dávek sociální péče vůči ostatním formám sociální podpory je to, že se žádosti o tyto dávky podávají u příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností, který také dávky vyplácí.

Výše dávek obecně

Dávky jsou poskytovány ve výši rozdílu mezi příjmem sociálně potřebného občana a částkou jeho životního minima.

V případě, že je posuzována celá domácnost, provádí se výše uvedené porovnání pomocí hodnot celkových příjmů všech společně posuzovaných osob a částky jejich celkového životního minima. Příjmem se pro tyto účely rozumí měsíční průměr příjmů vyplacených v posledních 6 měsících před podáním žádosti o dávku.

Pokud by však nastal případ, že se občanovi podstatně snížila výše jeho příjmu v posledních 6 měsících tak, že by nepostačovala k dalšímu uhrazování životních potřeb, průměrují se jeho příjmy ke dni podání žádosti.

U OSVČ bohužel i nadále trvá stav, kdy se za jejich příjem chápe polovina průměrné mzdy v ČR, kterou určuje Český statistický úřad, bez ohledu na to, jaké byly skutečné hospodářské výsledky.

Stát dávky vyplácí buď opakovaně, neboli po celou dobu, kdy jsou příjmy nižší, než je životní minimum, nebo jednorázově.

Přesným vymezením dávek sociální péče se budeme zabývat v některých z dalších článků.

Anketa

Berete dávky sociální péče?

6 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 15. 8. 2007 21:35