Manželka jako spolupracující osoba v praxi. Jak na to?

Chcete v rámci daňové optimalizace rodiny využít rozdělení příjmů a výdajů dosažených podnikáním na manžela/manželku jako spolupracující osobu?

Chcete v rámci daňové optimalizace rodiny využít rozdělení příjmů a výdajů dosažených podnikáním na manžela/manželku jako spolupracující osobu? Následující článek shrnuje veškerá úskalí, povinnosti, a­le i výhody, které vás v souvislosti s tímto daňovým institutem čekají v praxi.

Institut spolupracující osoby

Výpočet příjmů spolupracujících osob upravuje § 13 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“). Dle tohoto ustanovení má poplatník z hlediska daňové optimalizace rodiny možnost rozdělit část příjmů a výdajů dosažených při podnikání na manželku (manžela) nebo na ostatní osoby žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti.

Spolupráce manželky (manžela)

Při rozdělování příjmů a výdajů dosažených při podnikání v rámci spolupráce druhého z manželů je limitně omezena jejich maximální výše. Na druhého manžela lze maximálně rozdělit 50 % dosažených příjmů a výdajů, přitom částka připadající na spolupracující manželku (manžela), u které příjmy přesahují výdaje, smí činit nejvýše 540 000 Kč při spolupráci po celé zdaňovací období nebo 45 000 za každý započatý měsíc spolupráce. 

Příjmy a výdaje nelze rozdělovat na druhého z manželů, pokud je na něj ve zdaňovacím období uplatněna sleva na dani dle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP.

MODELOVÝ PŘÍKLAD

Pan Karel Hruška podniká v oblasti prodeje sportovního zboží. Za rok 2013 dosáhly jeho příjmy z této činnosti výše 600 000 Kč. Jeho skutečně prokazatelné výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů jsou velice nízké, proto již několik let uplatňuje výdaje paušálem a bude tomu tak i v roce 2013. Jeho manželka je na rodičovské dovolené s dvouletým synem a panu Hruškovi vypomáhá s administrativou spojenou s jeho podnikáním.  

Daňová optimalizace

Pan Hruška si je vědom toho, že dle § 35 ca ZDP v roce 2013 nemůže uplatnit slevu na manželku ani daňové zvýhodnění na dítě, protože uplatňuje na veškeré svoje příjmy výdaje paušálem. Rozhodl se tedy tyto negativní dopady změny zákona minimalizovat využitím institutu spolupracujících osob.

Registrace manželky jako spolupracující osoby

Spolupracující osoba je pro daňové účely a pro účely sociálního a zdravotního pojištění vedena jako osoba samostatně výdělečně činná. Při zahájení spolupráce je tedy nutné spolupracující osobu registrovat na finančním úřadě, OSSZ a zdravotní pojišťovně. Registrační povinnost paní Hrušková splnila v zákonných termínech již během roku 2013. Od příslušných institucí obdržela svoje DIČ a další identifikační údaje, pod kterými bude jako osoba samostatně výdělečně činná vystupovat před danými institucemi.

Spolupracující osoba jako hlavní nebo vedlejší činnost

V případě spolupráce manželů je důležité rozlišovat, zda spolupracující osoba takto vykonává hlavní nebo vedlejší činnost. V případě hlavní činnosti vzniká spolupracující osobě povinnost hradit si zálohy na zdravot­ní a sociální pojištění v zá­konem předepsané výši.

Samostatná výdělečná činnost se dle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce:

  • vykonávala zaměstnání,
  • měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod,
  • měla nárok na rodičovský příspěvek nebo na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců,
  • osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost), anebo stupni IV (úplná závislost), pokud osoba, která je závislá na péči jiné osoby, je osobou blízkou, nebo žije s osobou samostatně výdělečně činnou v domácnosti, není-li osobou blízkou,
  • vykonávala vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání, nebo
  • byla nezaopatřeným dítětem.

V případě spolupráce druhého z manželů ve formě vedlejší činnosti nevzniká spolupracující osobě povinnost platit zálohy na zdravotní a sociální pojištění v prvním roce spolupráce. V dalším roce spolupráce se potom výše záloh na sociální a zdravotní pojištění, stejně jako záloh na daň z příjmů, odvíjí od dosažené daňové povinnosti, resp. vyměřovacího základu.

Vzhledem ke skutečnosti, že paní Hrušková je na rodičovské dovolené, vykonává činnost spolupracující osoby jako vedlejší činnost. V roce 2013 tak neplatila žádné zálohy na sociální a zdravotní pojištění.

Rozdíl na dani a ostatních odvodech

1) Zdanění příjmů pana Hrušky bez využití rozdělení na spolupracující osobu

Příjmy § 7 ZDP                                 600 000 Kč

Výdaje 60 %                                       360 000 Kč (600 000×0,6)

Základ daně                                       240 000 Kč (příjmy mínus výdaje)

Daň 15 %                                           36 000 Kč (240 000×0,15)

Sleva na poplatníka                            24 840 Kč

Daň po slevě                                      11 160 Kč

Slevu na manželku ani daňové zvýhodnění na dítě nemůže pan Hruška dle § 35ca ZDP uplatnit, protože u veškerých svých příjmů uplatňuje výdaje paušálem. Celkové daňové zatížení rodiny činí 11 160 Kč.

2) Zdanění příjmů pana Hrušky s využitím rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující osobu

Pan Hruška     Paní Hrušková  
Dosažené příjmy§ 7 ZDP 600 000   Příjmy 155 280
Výdaje k dosaženým příjmům 60 % 360 000   Výdaje 93 168
Příjmy rozdělené na manželku (25,88 % z příjmů) 155 280   Základ daně 62 112
Výdaje rozdělené na manželku (25,88 % výdajů) 93 168   Zaokrouhlený základ daně 62 100
Příjmy § 7 po rozdělení 444 720   Daň 15 % 9 315
Výdaje po rozdělení 266 832   Sleva na poplatníka 24 840
Základ daně (příjmy mínus výdaje) 177 888   Daň po slevě 0
Základ daně zaokrouhlený na celá sta dolů 177 800   Daňový bonus na dítě –13 404
Daň (15 % ze základu daně) 26 670      
Sleva na poplatníka 24 840   Vyměřovací základ pro pojištění 31 056
Daň po slevě 1 830   Sociální pojištění 0
      Zdravotní pojištění (13,5 % z 31 056) 4 193
Vyměřovací základ pro pojištění 88 944      
Sociální pojištění (29,2 % z vyměřovacího základu) 25 972      
Zdravotní pojištění (13,5 % z vyměřovacího základu) 12 008      

Úspora na sociálním pojištění

Paní Hrušková je spolupracující osobou v rámci vedlejší samostatné výdělečné činnosti, a protože v roce 2013 nepřekročila zisk ve výši 62 121 Kč, nemusí vůbec odvádět ze své výdělečné činnosti sociální pojištění. Dojde tak k další významné úspoře rodiny na odvodech.

V návaznosti na nízký zisk paní Hruškové za rok 2013 jí nevznikla ani povinnost hradit zálohy na sociální pojištění v dalším roce.

Zdravotní pojištění u spolupracující osoby

Dalším zvýhodněním v rámci vedlejší samostatné výdělečné činnosti jako spolupracující osoby je placení pojistného na zdravotní pojištění ze skutečné výše příjmu (po odpočtu výdajů), bez povinnosti odvádět pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

Celková úspora rodiny na odvodech

Daňová optimalizace s využitím institutu spolupracující osoby ušetřila rodině Hruškových celkem na odvodech 31 803 Kč. Na dani rodina ušetřila 13 404 Kč formou vyplaceného daňového bonusu na dítě, který uplatnila paní Hrušková, a dále došlo k úspoře na dani pana Hrušky rozdělením příjmů a výdajů ve výši 9330 Kč. Na platbu zdravotního pojištění nemá spolupráce osob žádný vliv, protože kdyby pan Hruška nepřevedl část příjmů a výdajů na manželku, zaplatil by vyšší částku na zdravotním pojištění on. Další významnou částku rodina ušetří na sociálním pojištění, protože paní Hrušková žádné sociální pojištění v roce 2013 ze své činnosti neplatí. Pan Hruška by z daného příjmu zaplatil sociální pojištění ve výši 9069 Kč (50 % x 62 112 Kč x 29,2 %).

7 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 1. 4. 2014 9:13