Maminky na "dovolené"

Mateřská dovolená

Zákoník práce uvádí, že mateřská dovolená je období 28 týdnů volna, které náleží zaměstnankyni v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě. V případě, že je zaměstnankyně osamělá nebo porodila-li zároveň dvě nebo více dětí, pak se délka mateřské dovolené prodlužuje na 37 týdnů.

Na mateřskou dovolenou žena nastupuje zpravidla od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku osmého týdne před tímto dnem.

Peněžitá pomoc v mateřství

Částka, kterou dostane zaměstnankyně na mateřské dovolené, se spočítá příslušnou procentní sazbou, která činí 69 % z denního vyměřovacího základu, tedy obdobně jako dávky nemocenské.

Denní vyměřovací základ se zjistí tak, že započitatelný příjem (tj. veškerý příjem podléhající odvodu pojistného na zdravotní a sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti) zúčtovaný zaměstnankyni v rozhodném období se dělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Do počtu kalendářních dnů se nezapočítávají dny, kdy byla žena na nemocenské.

Rozhodným obdobím je kalendářní čtvrtletí, které předchází čtvrtletí nástupu na mateřskou dovolenou.

Od 1. října 1999 podléhá denní vyměřovací základ redukci v případě, že jeho výše přesáhne stanovenou hranici. Pro redukci jsou stanoveny dvě hranice; do první hranice se částka započítává plně, z částky mezi první a druhou redukční hranicí se započítává jen 60 % a k částce nad druhou redukční hranicí se nepřihlíží. Přehled redukčních hranic je uveden v následující tabulce.

Rodičovská dovolená

Po uplynutí mateřské dovolené je zaměstnavatel na žádost rodiči povinen poskytnout rodičovskou dovolenou. Délka této dovolené je ohraničena čtyřmi lety věku dítěte. Věková hranice může být posunuta v případě péče o zdravotně postižené dítě.

Rodičovský příspěvek

Podmínkou poskytnutí rodičovského příspěvku je celodenní péče o dítě. Při poskytování této dávky není testován příjem rodiny. Rodičovský příspěvek náleží ve výši 1,1 násobku částky životního minima na výživu a ostatní základní osobní potřeby rodiče. Od 1. 10. 2001 činí výše rodičovského příspěvku 2 552 Kč měsíčně a pro rodiče – studenta do 26 let 2 695 Kč.

Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, pokud v době péče o dítě nemá v kalendářním měsíci nárok na příjem z výdělečné činnosti, nebo má tento příjem pouze omezený – čistý příjem nesmí přesáhnout výši životního minima na osobní potřeby rodiče.

Je-li rodičem osoba samostatně výdělečně činná, poskytuje se jí rodičovský příspěvek zálohově v těch kalendářních měsících, kdy její příjem z uvedené činnosti nepřesáhne stanovenou částku. Po uplynutí kalendářního roku se rodičovský příspěvek zúčtuje.

Podmínka osobní celodenní péče o dítě není splněna, je-li dítě umístěno v jeslích, mateřské škole nebo jiném zařízení pro děti předškolního věku, a to déle než 3 kalendářní dny v měsíci. Určité výjimky mají rodiče s dětmi zdravotně postiženými nebo dlouhodobě či často nemocnými.

Nárok na dávku také zaniká, pokud má rodič po celý kalendářní měsíc nárok na dávky nemocenského pojištění či pobírá podporu v nezaměstnanosti vyšší než rodičovský příspěvek.

Jak se mají maminky na mateřské dovolené?

Shrneme-li krátce výše uvedené, můžeme finanční situaci maminek rozdělit podle toho, jestli jsou vdané či svobodné (osamělé). Samozřejmě nelze poměřovat finanční situaci jejich partnera.

Obecně má svobodná maminka nárok na příspěvek v mateřství 37 týdnů, zatímco vdaná 28 týdnů. Po skončení mateřské dovolené má vdaná i svobodná maminka nárok na rodičovský příspěvek 2552 Kč a eventuální další dávky se odvíjejí od testovaného příjmu rodiny. Bez dalších sociálních dávek nebo partnera se z rodičovského příspěvku maminka uživit (a „ubydlet“) nemůže.

Podobná situace je v případě tatínků na rodičovské dovolené, kteří pobírají stejný příspěvek.

Porodnost v České republice

Jen v krátkosti několik statistických údajů.

Zdroj: Český statistický úřad

Jak je z grafů zřetelně vidět, existuje v rámci porodnosti několik trendů:

• porodnost se v první polovině devadesátých let snižovala i přes mimořádně příznivou strukturu žen – potenciálních rodiček (silné ročníky 1973–77)
• stále větší část populace oddaluje rození dětí do vyššího věku.

Zdroj: Český statistický úřad

Výrazné změny prodělala po roce 1989 i struktura plodnosti podle rodinného stavu matky. Podíl živě narozených dětí mimo mateřství se od počátku 90. let zvýšil velmi znatelně – z necelých 10 % v roce 1991 na více než 25 % v roce 2002.

Co je důvodem takovéhoto nárůstu počtu svobodných matek? Jedním z hlavních důvodů je dle mého názoru systém sociálních dávek, který zvýhodňuje matky samoživitelky – především v době pobírání rodičovského příspěvku.