Spočítejte si...

Zavřít

Máme se bát tunelování penzijních společností?

Je hrozba vytunelování penzijních společností reálná? Jak se projeví politické riziko? A jaké budou poplatky penzijních společností?

Reformě nerozumíme

Podle výzkumu společnosti STEM/MARK (říjen 2011 a únor 2012 pro společnost Fincentrum) se tři čtvrtiny respondentů obávají, že by v rámci penzijní reformy přišly o vlastní peníze. Dotázání nemají potřebu si informace hledat, na druhé straně berou současnou informovanost ze strany vlády jako nedostatečnou. Čtěte také: Penzijní reforma po česku: nevěřím, nerozumím a bojím se

Jednoduchost především

Čím je systém složitější a „propracovanější“ tím se stává nepochopitelnější a lidem se do jeho „tajů“ pronikat nechce.

Pojďme se podívat na jeden příklad z jiného oboru. Ať už máme proti společnosti Apple cokoliv, své desítky miliardy dolarů vydělává především proto, že nenabídla sofistikované výrobky s desítkami funkcí, ale dokázala nabízet přístroje jednoduché, uživatelsky přívětivé zařízení. Koneckonců pojí se s tím i jeden zajímavý příběh. Když se vyvíjel přehrávač iPod, jeho čip umožňoval funkci rádia. Zesnulý ředitel Steve Jobs však rádio do iPodu nechtěl. Přístroj by to zbytečně komplikovalo. Ale zpět k penzi.

Státní správa – uděláme to co nejsložitější

Naproti tomu státní správa a politici mají tendence vytvářet systémy co nejsložitější. Ať už je to vedení daní, zakládání firem, získávání nejrůznějších povolení nebo v současné době penzijní reforma. Zajímavé je také to, že čím jsou systémy složitější, vytvářejí dodatečné profese, které jsou na tomto systému závislé. Bohužel situace je taková, že pozice účetních a daňových poradců je u nás velmi žádána. Vyplnit daňové přiznání je pro člověka, který s daněmi nikdy nepřišel do styku, značně složité. Tip: Byrokracie a korupce. V Česku se prostě podniká těžce

Nejsou to jen daňoví poradci, ale právníci, environmentalisté, odborníci na patentové a autorské právo a další. Lidé těžící z byrokracie pro společnost hodnoty nevytvářejí, naopak je ještě spotřebovávají. Stejně jako finanční poradci, kteří by přišli kvůli neuskutečněné penzijní reformě o kšeft.

Jsou penzijní fondy nenasytné hydry? 

Tendence vytvářet věci složité se ukazuje i v případě penzijních fondů. Neznalost systému vytvořila v lidech obavy. Co když systém zkrachuje nebo bude vytunelován?  Stébla se chytají i někteří ekonomové, kteří tyto tendence dále přiživují.

Z velké části jsou na tom vinni ale i samotné penzijní fondy. Zatímco v minulosti prostřednictvím Bezděkovy komise sklízely úspěchy a podařilo se jim nastartovat rozsáhlé diskuze o podobě penzijního systému, tak v současné době, kdy debata nebyla vyřešená se penzijní reforma uskutečňuje bez podpory veřejnosti. A to je špatně. 

Penzijní fondy v tomto ohledu vyznívají jako „hydry“, které si chtějí ujmout část trhu a dostat naše peníze. Koneckonců o tom vypovídá i dávný výrok Jiřího Rusnoka, ex-prezidenta Asociace penzijních fondů: Podle mého názoru by pro mladší generace, to znamená řekněme lidi kolem pětatřiceti let a méně, měl být prostě ten druhý pilíř povinný, protože oni to budou, kteří budou nejvíce konfrontováni s tím poklesem státních důchodů.

Tři penzijní fondy to zabalily

Ke dni publikace článku z druhého pilíře vycouvaly tři penzijní fondy – Aegon, AXA a ING.

Vytunelují fondy jejich správci?

První otázka, která se spojí s druhým pilířem je následující: Co když fond investuje špatně a o značnou část peněz? Ekonomové Markéta Šichtářová a Vladimír Pikora dokonce natočili na toto téma vtipné video. 


Spíše než tunel politické riziko

Pokud se podíváme na divoká 90. léta, lidé uvěřili nově vznikajícím finančním společnostem slibující jistotu „desetinásobku“. V případě řady těchto fondů přišly o peníze. Jednoduše byly vytunelovány.

Situaci však lze jen velmi obtížně srovnávat s 90. léty minulého století. Fondy nevznikaly na „koleně“ při transformaci ekonomiky. Jsou často vlastněny nadnárodními finančními koncerny, které své služby poskytují stabilně již desítky až stovky let a své závazky pravidelně plnily. 

Současná finanční krize navíc ukázala, že pro velké finanční společnosti nic jako ztráta neexistuje. Ochotně totiž přispěchají jednotlivé vlády a finanční společnosti zachrání. Svým klientům stabilně přinášejí výnosy (alespoň v systému penzijního připojištění) a některé z nich generují slušné zisky. Je proto krajně nepravděpodobné, že by vstup do druhého pilíře pro ně byl záminkou začít tunelovat. Bránit by jim v tom koneckonců měl i dozor České národní banky, jedné z institucí s největší důvěrou u nás. 

Reálnější z tohoto pohledu se zdá politické riziko. ČSSD chce vzít peníze z druhého pilíře a převést je do toho třetího. V pesimistickém scénáři je však třeba také počítat s tím, že se peníze použijí jako vítané přilepšení pro státní rozpočet. K tématu čtěte: Stínový ministr financí ČSSD: „2. pilíř penzijní reformy zrušíme“

Proč si zvýšit měsíční částku penzijního spoření?

Od 1. ledna 2013 se mění pravidla pro poskytování státního příspěvku ve třetím pilíři. Podívejte se na naší kalkulačku, kolik můžete od státu získat podle nových pravidel.

Komerční sdělení

Penzijní fondy na to půjdou chytřeji

Spíše lze očekávat, že penzijní fondy na to půjdou chytřeji. Navrhovaná koncepce ohledně stanovení několika investičních strategií nejspíše povede k tomu, že poplatky nebudou patřit mezi nejnižší. Podle materiálů pojišťovny budou poplatky tyto:

Název fondu Poplatky z kapitálu fondu Poplatky ze zhodnocení *
Dynamický důchodový fond (DDF) 0,6 % 10 %
Vyvážený důchodový fond (VDF) 0,5 % 10 %
Konzervativní důchodový fond (KDF) 0,4 % 10 %
Důchodový fond státních dluhopisů (DFSD) 0,3 % 10 %

* Z kladného rozdílu vůči nejlepšímu zhodnocení v historii, 

Zdroj: http://www.vseopenzich.cz/

Zvláště u fondů státních dluhopisů mohou poplatky představovat problém. Mimochodem, na jarní tiskové konferenci ČSOB sama přiznala, že vytváření několika investičních strategií bude značně nákladné.

Poplatky společně s politickým rizikem a hrozbou znárodnění představují vážný důvod, proč by i dynamičtější a bohatší „investor“, kterému se vstup do druhého pilíře vyplatí, měl zůstat obezřetný. Nepředstavuje to ani řešení pro státní pokladnu, které reforma zvýší deficit na důchodovém účtu.

Anketa

Využijete druhého pilíře a vyvedete si část sociálního pojištění do penzijního fondu?

21 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 11. 12. 2012 7:01