»Zkrachuje-li, zaplatí tedy závazky pouze do výše svého ručení.« A hurá do založení stejné firmy s možná trochu jiným názvem, a dalším krachem. Netrvdil bych, že to »umožňuje rychlejší a lepší rozvoj společnosti,« Spíš naopak:
Ony závazky zaplatíme my všichni. Ať již další kolegové podnikatelé – dodavatelé, kterým nebyly /nemohly být/ uhrazeny jejich pohledávky, tak stát. Takže kdyby tu zůstaly národní či státní podniky, bylo to principiálně stejné, tam taky někdo v případě potřeby nalil nějaké finance, jen nedocházelo ke zvěrstvům typu, že podnik někdo přímo rozkradl a nenesl za to žádný trest.
Je mi záhadou, proč prosperující firma se vyhýbá placení daní, tají účetnictví a daňově optimalizuje. Státu je to tohoto chování prd. Přijde-li však zlom, stát je dobrý na záchranu a dotace. Jenže ta záchrana se děje z našich daní. Je to takové jednostranné…
