Spočítejte si...

Zavřít

Mám sto tisíc - kam je dát?

Úrokové sazby jsou na historických minimech. Půjčky jsou sice levné, ale spoření je o to méně výhodné. Vyplatí se tedy v dnešní době vůbec přemýšlet nad tím, který vklad má nejlepší úročení a kam naspořené peníze přesunout, aby vydělávaly co nejvíce?

Zhodnocení peněz trápí snad každého, kdo nějaké má. Zodpovědný spořílek se snaží, aby ze svých úspor získal co nejvíce při co nejnižším možném riziku. Dnes vyjdeme z modelového příkladu, kdy se pokusíme někam uložit 100.000 Kč.

Existuje řada způsobů, jak zhodnotit vlastní peníze – můžete investovat do akcií, podílových fondů, zlata či nemovitostí; všechno jsou to ale metody, které se většinou stávají zajímavými až při vyšších částkách a navíc – pro konzervativního investora nejsou tolik atraktivní už proto, že nejsou pojištěné a nesou vyšší riziko.

Druhou skupinou investičních příležitostí jsou státem podporované produkty. I ty však mají svá pro a proti. Notoricky vychvalované stavební spoření má téměř každý, kdo své peníze nechce nechat ležet ladem, protože díky státní podpoře jde o bezkonkurenční spořící nástroj; jeho hlavní nevýhodou je však dlouhodobá vázanost – pro toho, kdo nechce nechat peníze (v našem případě sto tisíc) v bance aspoň pět let, opět není příliš zajímavé.

Jako prostředek ke spoření je možné využít i penzijní připojištění – na Měšci naleznete návod, jak v takovém případě postupovat. Spořit prostřednictvím kapitálového životního pojištění se zase nedoporučuje, pokud vaším prvořadým zájmem není samotné životní pojištění, vedle něhož si chcete ještě trochu přivydělat.

Hezky při zemi
Zkrátka a dobře, dnes se soustředíme na ty nejtradičnější způsoby spoření krátkodobějšího charakteru, jako jsou spořící účty, termínované vklady nebo vkladní knížky a zkusíme zvážit, zda v dnešní době vůbec stojí za pozornost a zda se vyplatí přesouvat na ně úspory z běžného účtu. Při současných úrokových sazbách totiž dochází ke stále silnějšímu odlivu z vázaných (termínovaných) účtů na účty běžné.

Pro naši úvahu předpokládejme, že klient má běžný účet. K tomu, aby z něj peníze přesunul na nějaký vázaný vklad, ho přiměje pouze výrazně vyšší výnosnost. Nejdůležitějším faktorem pro rozhodování mezi podobnými druhy účtů jsou bezesporu úrokové sazby. Ovšem neměl by to být faktor jediný – svou roli totiž hrají také různé podmínky, za kterých se k dané úrokové sazbě dopracujete (například nutnost určitého minimálního průměrného zůstatku), podmínky vkladu (někde požadují minimální výši vkladu či přívkladu), podmínky výběru (sankční pokuta za předčasný výběr, nutnost vybrat určitou minimální částku apod.) atd. A v neposlední řadě je důležité si uvědomit, zda se vám vyplatí uvázat peníze v bance za trochu vyšší úrok, ovšem s tím, že na ně po danou dobu nebudete moci sáhnout.

Tabulka č. 935
Úrokové sazby běžných účtů při zůstatku 100.000 Kč
Banka/účet Sazba
Citibank 0,50 %
ČS Sporožiro 0,25 %
ČS Komplexní program 1,30 %*
ČSOB Osobní konto 0,65 %
ČSOB Aktivní konto 1,15 %
ČSOB Pošt. sp. 1,15 %
eBanka 0,15 %
GECB 0,10 %
HVB 0,00 %
KB Perfekt konto 0,50 %
KB Expreskonto 0,80 %
RB 0,10 %
Volksbank 0,10 %
ŽIBA 0,10 %

* úroková sazba závisí na průměrném zůstatku účtu, úroky jsou připsány pouze na účty, které existují k 31.12. 

Z tabulky sazeb běžných účtů jsou jasné rozdíly mezi jednotlivými bankami – zatímco HVB běžný účet neúročí vůbec, Osobní konto ČSOB nese úrok 0,65 % a Komplexní program ČS za určitých podmínek dokonce dvakrát tolik. Už z tohoto srovnání vidíme, že nepůjde jen o srovnání mezi jednotlivými druhy účtů, ale také o srovnání mezi bankami jako takovými.

Podívejme se v této souvislosti ještě na jeden aspekt celé věci – kromě procentuálního rozdílu totiž naši úvahu ovlivní ještě absolutní rozdíl. Procento ze sta tisíc představuje tisíc českých korun výnosu za celý rok. Když je zdaníme, zůstane nám z toho jen 850 Kč. Stojí vám to za větší (i když ne nijak zásadní) starosti?

Tabulka č. 936
Úrokové sazby spořících účtů při zůstatku 100.000 Kč
Banka/účet Lhůta 30 dnů Lhůta 90 dnů Lhůta 180 dnů Lhůta 360 dnů
ČSOB 0,90 % 0,65 % 0,60 % 0,60 %
ČSOB Pošt. sp. 1,15 % 1,15 % 1,20 % 1,20 %
GECB* 0,50 % 0,50 % 0,50 % 0,50 %
HVB Spořící účet Plus* 1,10 % 1,10 % 1,10 % 1,10 %
ING Oranžové konto* 2,00 % 2,00 % 2,00 % 2,00 %
KB Sporoúčet 0,70 %  –  –  –
RB Sp. účet pro Efektkonto* 1,20 % 1,20 % 1,20 % 1,20 %
RB Sp. účet pro Kompletkonto* 1,80 % 1,80 % 1,80 % 1,80 %
ŽIBA 1,05 % 1,08 % 1,13 %  –

* není určena výpovědní lhůta

Už ze zběžného pohledu do výše uvedené tabulky je jasné, že spořící účty (které jsou většinou navázány na běžný účet) nějaké zázračné výhody proti běžným účtům neskýtají. Komerční banka nabízí rozdíl 0,2 %, GE CB 0,4 % (ovšem její sazba 0,5 % na spořícím účtu je spíše legrace)…

Zajímavější je rozdíl u HVB (1,1 %) nebo u Raiffeisenbank, kdy při daném zůstatku můžete získat 1,8 % (tedy o 1,7 % více než na běžném účtu). Záleží tedy na bance – někde se přesun mezi běžným a spořícím účtem relativně vyplatí, někde prakticky nestojí za řeč.

Nejvíce však se sto tisíci získáte u ING na Oranžovém kontu, celá 2 % (nezdaněná ovšem). Pro ně však platí speciální pravidla, s nimiž se můžete seznámit v článku „Jak přilákat klienty? Na vysoký oranžový úrok!“ (ale aspoň nepotřebujete zakládat běžný účet u ING).

A co termínované vklady?

Tabulka č. 937
Úrokové sazby termínovaných účtů při zůstatku 100.000 Kč
Banka Lhůta 30 dnů Lhůta 90 dnů Lhůta 180 dnů Lhůta 360 dnů
Citibank akční nabídka* 2,00 % 2,00 % 2,00 % 2,20 %
Citibank obvyklá nabídka 0,94 % 0,87 % 0,85 % 0,85 %
ČS Vkladový účet** 1,05 % 1,05 % 1,10 % 1,10 %
ČSOB 0,80 % 0,80 % 0,75 % 0,75 %
ČSOB – Pošt. sp. 1,15 % 1,15 % 1,20 % 1,20 %
eBanka 0,90 % 1,00 % 1,00 % 1,00 %
GECB  – 0,80 % 0,80 % 0,80 %
HVB 0,95 % 1,00 % 1,00 % 1,00 %
KB 0,74 % 0,66 % 0,64 % 0,63 %
RB 0,90 % 0,95 % 0,95 % 1,00 %
Volksbank 0,95 % 1,55 % 1,10 % 1,10 %
ŽIBA 1,05 % 1,08 % 1,13 % 1,15 %


* sazby platí jen pro peníze došlé po 1. dubnu a pouze pro první periodu, pak se vracejí na své původní hodnoty
** možnost získat bonus 0,15 % u připsaných úroků, pokud bude vklad vázaný na dobu delší než 6 měsíců, nebude učiněn výběr a každý měsíc bude učiněn přívklad aspoň 500 Kč

Termínované vklady jsou většinou hůř dostupné než spořící účty (respektive, prostředky na nich uložené, protože většinou se platí vysoká pokuta za jejich předčasný výběr), ale přitom zpravidla nabízejí nižší úrokové sazby. Výjimkou je dnes snad Citibank, ovšem jen proto, že její úrokové sazby jsou „akční“, tj. platí jen jednorázově do vypršení první periody výpovědní lhůty – jakmile vklad „naběhne“ podruhé, sazby se vrátí na svoji tradiční úroveň. Vzhledem k tomu, že podmínkou pro získání akční nabídky je založení běžného účtu, nemá smysl jen kvůli jednorázovému otočení peněz měnit banku.

Prakticky stejně jako termínované vklady jsou na tom vkladní knížky. Jen málokdy se díky nim dostanete přes 1 %, a pokud se vám to podaří, pak většinou při vyšší částce nebo delší výpovědní lhůtě.

Tabulka č. 938
Úrokové sazby vkladních knížek při zůstatku 100.000 Kč
Banka Lhůta 30 dnů Lhůta 90 dnů Lhůta 180 dnů Lhůta 360 dnů
ČS 0,70 % 0,80 % 0,90 % 1,10 %
ČSOB 0,80 % 0,80 % 0,75 % 0,75 %
ČSOB – Pošt. sp. 0,20 %* 0,80 % 0,90 % 1,10 %
GECB  – 0,50 % 0,50 % 0,50 %
HVB 1,20 %** 0,95 % 0,95 % 0,85 %***
RB 0,50 %* 0,75 % 0,75 % 0,80 %
Volksbank 0,55 % 0,70 % 0,70 % 0,75 %

* bez výpovědní lhůty
** bez výpovědní lhůty, úroky se připisují na konci roku
*** pro jednorázový vklad

Z výše uvedeného přehledu je zřejmé, že při částkách do 100.000 Kč není možné prostřednictvím tradičních spořících nástrojů získat vyšší úrok než 2 %. Může se to zdát málo, ovšem ještě jsme nezmínili jeden faktor – inflaci. A ta je v současné době záporná. Díky tomu se lze přehoupnout i přes 2 % čistého zisku, což není k zahození, zvlášť když si uvědomíme, že v minulosti byla mnohem vyšší inflace, kterou úrokové sazby ani nestačily pokrýt, přestože se pohybovaly mnohem výše než dnes. Současný nízkoúročený výdělek tak může být díky záporné inflaci reálně vyšší než dobře úročený zisk v minulosti.

Když své peníze necháte ležet na běžném účtu, nic hrozného se nestane, zvlášť když půjde o částky v řádu tisíců. Jestliže si však můžete dovolit přesunout úspory na spořící účet, také vám to neublíží. Záleží jen na vás.

Anketa

Kde máte uloženou největší část úspor?

8 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 18. 4. 2003 23:31