Malthus: Nepomáhejme chudým, jinak nastoupí hladomor

Před dvěma sty lety byla aktuální vize toho, že rozrůstající se lidstvo nebude schopno samo sebe uživit. Nyní se obáváme stárnutí populace. Jaká je mezi tím analogie?

Přelidnění planety, nemožnost udržet životní úroveň, a omezené možnosti produkce potravin. Protože rozloha zemědělské půdy je omezena, lidstvo čeká hladomor a sociální otřesy. Možným řešením je morální zdrženlivost, podpora domácí zemědělské výroby a zrušení chudinských dávek. Toto jsou v kostce vize, které vyslovil ekonom Malthus před dvěma sty lety. Proč se tyto věštby nevyplnily? Vyplní se soudobé prognózy, že stárnutí populace povede k radikalizaci společnosti?

Přelidnění vedoucí ke katastrofě

Přelidnění, které nepovede k budoucímu blahobytu, ale k porušení sociálního smíru, zmaru, a sociálním otřesům. Tak něco takového prorokoval před dvěma sty lety Thomas R. Malthus (1766 – 1834). Nebyla to věštba z kávové sedliny nebo z karet, byla to pesimistická vize vyplývající z toho, jaký byl směr tehdejšího vývoje. Leccos tehdy naznačovalo, že počet lidí má tendenci růst, zatímco zajištění prostředků obživy a množství zemědělské produkce je omezeno. Co tedy bude, když nastane přelidnění a nebude dost jídla, aby všichni mohli přežít?

Anglický ekonom a duchovní Thomas Malthus svou vizi přelidnění a špatných konců vyslovil v roce 1798 ve své Eseji o principech populace z roku 1798 (Essay on the Principle of Population). Zatímco počet obyvatel tehdy explozivně rostl, prostředky obživy rostly omezeně. Svá tvrzení Malthus opřel o fakta, k dispozici měl empirický materiál a příklady z různých zemí (Číny, Turecka, Afriky, Spojených států), včetně postřehů historiků a cestovatelů. A tak jeho analýza a věštba ukazovala, že svět spěje k bídě, nedostatku potravin a těžké krizi. Malthus předpokládal, že rozpor mezi přírůstkem obyvatelstva a existenčními prostředky přirozeně koriguje bída, epidemie a války.

A i když nebude válka, příroda si s tím poradit dokáže. Počet obyvatel na míru disponibilních potravin srovná hladomor. Aby hladomor nevypukl, a předešlo se černým zítřkům, je nutné podle receptu Malthuse prosazovat morální sebekontrolu vedoucí ke snížení počtu dětí. On sám se ovšem tímto pravidlem moc neřídil, měl tři děti a kritici se jeho plodnosti také vysmívali a připisovali mu s oblibou dětí více.

Pryč s podporou porodnosti

Vyzýval také k odbourání chudinských dávek a pomoci chudým, které chudé podněcovaly k tomu, aby měli více dětí. Jádro Malthusova doporučení ke snížení porodnosti tak spočívalo ve zrušení chudinských zákonů, podle kterých pozemkoví vlastníci poskytovali chudákům narozených v jejich obci přístřeší a potravu. Zdůvodňoval to logikou toho, že pokud by chudí tuto podporu neměli, nemohli by bezstarostně rodit děti a byli nuceni ovládnout vášeň a dodržovat morální zdrženlivost. Pokud se pomoc chudým financovaná veřejnými výdaji odstraní, podobně jako jiné podoby pomoci chudým, lidskou společnost to ochrání před přemnožením.

Jiným řešením, které mělo hladomoru v Anglii zabránit, bylo podpořit domácí výrobu potravin tím, že se omezí dovoz a vývoz. Úvaha se opírala o představu, že pokud ceny potravin díky omezením vzrostou, podpoří se výroba potravin a dostupné množství jídla se zvýší. Malthusovy rady v podobě morální sebekontroly, skončení pomoci chudými a zásahy podporující výrobu potravin měly být tím, co pomůže předejití krizi, zkáze a hladomoru.

Dnes po dvou set letech již víme, že tyto předpovědi selhaly. Kdyby Malthus žil, byl by možná šokován, v jak dobré kondici svět po dvou stech letech je. Obyvatelstva gigantickou rychlostí nepřibývalo a produkce potravin i nabídka zemědělské produkce začala růst díky pokrokům v zemědělské výrobě i vynálezům, které zvýšily produktivitu zemědělství.

Hubněte s Měšcem: Jak se drží peněžní dieta?

Destrukci temných vizí zařídil technický pokrok

Také již víme, že revoluce v zemědělské produkci ovlivněná průmyslovou revolucí změnila způsob obdělávání půdy, rovněž se změnila používaná tažná síla, hnojiva, své způsobilo šlechtění. Zemědělský pokrok umožnil uvolnit velké množství pracovníků, kteří nalezli své uplatnění v průmyslu a později ve službách. Země, které v zemědělské produkci dříve nebyly soběstačné, i když lidé od svítání do svítání tvrdě dřeli na poli, dnes dosáhli stavu, že mohou zemědělskou produkci vyvážet, a méně úrodná pole třeba i ponechat ladem.

Je nás hodně, je nám dobře.

Co se týká Malthusových prognóz, extrapolace tehdejších trendů do budoucna se ukázala jako nesprávná a zavádějící. Demografický vývoj v rozvinutých i nově industrializovaných zemích ukázal, že zvyšující se životní úroveň je doprovázena poklesem porodnosti. Projevilo se, že množství obyvatel má tendenci růst vysokým tempem jen v počátečním období industrializace, tedy v situaci nízkého stupně rozvoje výrobních sil. S rostoucím bohatstvím společnosti se mění životní styl obyvatel a začínají působit sociální a kulturní faktory, které vyvolávají pokles přírůstku obyvatelstva.

Nabídka potravin rostla rychleji, než se předpokládalo, protože začala nečekaným způsobem růst produktivita. V zemědělství došlo k zemědělské revoluci, začaly se uplatňovat nové poznatky, nástroje a technologie (střídavé hospodářství, které umožnilo nenechávat některé plochy ladem, technický pokrok v podobě mlátiček, pluhů a žacích strojů, semenářství, atd.). Malthusova prognóza podcenila skutečnost, že zákon klesajících výnosů platí v podmínkách neměnné techniky a používaných technologií. I když to vypadalo, že množství zemědělské půdy je omezené a limituje dosažitelné množství zemědělské produkce, produktivita zemědělství navzdory teoretickým prognózám rostla.

Tehdejší úvaha byla taková, že když člověk obdělávající určitou půdu dosahuje určitého výnosu, pak skutečnost, že s ním bude pracovat další člověk, sice výnos o něco zvýší, ovšem produkt připadající na každého z nich se zmenší. Jak mohli tehdejší ekonomové uvažovat o tom, že práci lidí převezme zemědělská technika, a pokrok dosáhne takového stupně, že obdělávání půdy do značné míry převezmou stroje? V tomto ohledu se zákon klesajících výnosů, pokles mezního produktu a pokles výnosnosti výrobních faktoru zdá jako teorie vhodná pro trápení studentů v rámci školní výuky, která je odtržena od praxe a platí při splnění jistých tiše uvažovaných předpokladů.

Slovenský Malthus

Jak potvrzuje Malthusova prognóza, extrapolace je vždy ošidná, výsledky je nutné považovat za hypotézu (domněnku) či možný scénář budoucího vývoje. Jelikož dnes se na situaci díváme pohledem do „zpětného zrcátka“, můžeme konstatovat, že se Malthus mýlil a svou prognózu vystavěl na dedukci z předpokladů, neodpovídajících skutečnosti.

V roce 2008 vyslovil ve svém projevu aktuální prognózu týkající se dopadů populačního vývoje poslanec slovenského parlamentu Július Brocka (KDH): V loňském roce téměř 50 % celosvětové populace již žilo ve městech a život ve městech je spojen s poklesem plodnosti. (…) Ve městě je drahé mít děti. Naopak na druhé straně, ženy mají ve městě jiné a větší a lepší možnosti například růstu ve své profesi, a samozřejmě pak se méně často stávají matkami. Život ve městě podporuje individualismus. Lidé se více zajímají o kariéru, později uzavírají sňatky, častěji se rozvádějí, a tak „produkují“ menší rodiny. A tento model, tato šablona, se v podstatě opakuje všude ve světě. 

I proto nejnovější z prognóz OSN předpokládá, že v roce 2100 nás bude pouze 5 miliard. Dnes je nás 6,5 mld. a už nás víc nebude. A co je problém, že bude mnohem-mnohem více starých, mnohem-mnohem méně mladých lidí v produktivním věku. Jinými slovy, rovnováha přirozeného vývoje lidstva je tímto narušena a už dávno neplatí, že by vystačil člověk se třemi grošů, pokud se chce postarat o sebe, o své rodiče nebo o budoucnost svých dětí. Má to samozřejmě i své nebezpečné důsledky. Tak se tématem dne stávají eutanazie, zdravotnictví a zdravotní péče v požadované kvalitě již nebude dostupná všem, ale pouze vybraným skupinám, což samozřejmě povede k radikalizaci společnosti a k pohybům. Možná i k návratu nedemokratických a totalitních režimů.

Asi každá prognóza je zatížena možnými zdroji chyb či nejistot, souvisejícími nejenom s vlivem opomenutých faktorů. Při vytváření předpovědí existuje snaha vyvozovat z minulého vývoje vývoj budoucí, minulé výsledky extrapolovat a prognózovat z nich výsledky budoucí. Jak ukazuje nenaplnění Malthusova věštby, extrapolace je vždy ošidná, výsledky je nutné považovat za domněnku nebo možný scénář budoucího vývoje.

A tak mnoho vyslovovaných prognóz, které se objevují, předpovídá jisté výsledky nebo vznik určitých skutečností, které nakonec nenastanou. Prostě v životě, na rozdíl od učebnic a školním předpokladům působí tolik faktorů, že jejich postižení je v podstatě nemožné. I předpovědi, které se opírají o fakta, nemusí být vždy pravdivé.

31 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 10. 11. 2010 1:33
Zasílat nově přidané názory e-mailem