Vigilantibus iura script sunt. Už ve starém Římě zástávali zásadu, že zákony nejsou psány pro srandu králíkům, ale slouží jen těm, kteří se o své věci zajímají. Pokud vím, že někomu něco dlužím, a léta žiju v domnění, že věřitel na svůj nárok zapomene a že se po čase promlčí, nesu pochopitelně na svých bedrech i následky... tolik k té části o stádu volů.
Jakožto zběhlý praktik, který měsíčně podává cca stovku návrhů na vydání el. platebního rozkazu a následně na výkon exekuce (ne, nezastupuju DP :), bych rád upozornil na směšování několika věcí: 1/ úhrada jistiny a úroků z prodlení, 2/ náklady exekučního řízení, 3/ odměna exekutora
Jestliže před vydáním (nikoliv doručením!!) usnesení o nařízení exekuce uhradíte jistinu + smluvní či zákonný úrok z prodlení, pak lze proti takovému usnesení s úspěchem brojit opravným prostředkem (odvoláním) a žádný nárok na odměnu exekutorovi nevzniká. Sporná je otázka nákladů řízení, pokud by byly úkony zajištění výkonu exekuce provedeny před vydáním usnesení, patří exekutorovi dle § 2 v.č. 330/2001 Sb., náhrada hotových výdajů, poštovného a ztráty času.
Jestliže ale bylo zaplaceno až po vyhotovení usnesení, tím pádem exekuční řízení započalo, exekutor vás vyzval k dobrovolnému zaplacení pohledávky a vy jste této výzvě vyhověl [§ 11 odst. 2 písm. a) a b)], pak má nárok na 50 % odměny.
Jestliže ani ve lhůtě, která byla dána ve výzvě k zaplacení, a která nesmí být kratší 15 dní, nezaplatíte jistinu + úrok + náhrady + 50% odměny, pak dochází k postižení majetku (movitého, nemovitého, účtů), no a pochopitelně se vybere odměna exekutora v plné výši.
Názor k článku
Lze se vyhnout zaplacení nákladů na exekuci?
