Lze benzín nahradit levnějším biopalivem E85?

Před Vánoci na naše peněženky neútočí pouze Ježíšek, ale třeba také vysoká cena pohonných hmot. Ropa se v minulých týdnech dostala po dlouhé době opět nad hranici 90 dolarů za barel, koruna pokračovala v oslabování, a protože jsou to oba momenty, které tlačí konečnou cenu pohonných hmot pro spotřebitele vzhůru, dočkali jsem se před vánočními svátky nechtěného rekordu.

Cena nejběžněji tankovaného benzinu natural 95 v minulém týdnu dosáhla 5letého maxima. V roce 2005 v důsledku hurikánu Katrina dosahovala cena benzinu až 33,60 koruny za litr, od té doby nikdy nebyla tak vysoko jako na začátku minulého týdne, kdy se litr benzínu prodával podle údajů společnosti CCS za průměrných 32,69 koruny. Po dalším týdnu lze konstatovat, že předpovědi se naplnily a 5leté maximum bylo posunuto až přes hranici 33 korun (33,02 Kč/litr).

Takto drahý benzín samozřejmě umocňuje pošilhávání po levnějších alternativách. Známé je LPG, které ale mohou tankovat pouze řidiči se speciálně upravenými vozy. Méně známou alternativou je palivo, které se na pumpách prodává pod označením E85. Zaujme u něj především cena, která věrně kopíruje vývoj ceny benzinu (když roste cena naturalu, roste i cena E85), s tím výrazným rozdílem, že se pohybuje přibližně o 8 korun níže.

Palivo E85 přitom může natankovat každý. Ne každý ale na něj bude moci jezdit bez újmy na stavu svého vozidla. Bez obav mohou být majitelé nových vozů označovaných nejčastěji jako flexifuel. Naopak na pozoru před vidinou snadné úspory by měli být majitelé starších vozů.

Biolíh a klasika

Co se pod označením E85 skrývá? Jde o palivo, které se skládá z 85 % ethanolu a z 15 % naturalu 95. Tento poměr lze v průběhu roku měnit (kvůli nízké výhřevnosti ethanolu se podíl klasického benzínu zvyšuje v zimě), ale minimální podíl ethanolu musí být 70 %.

Kromě ceny, která je nižší než u klasického benzínu hlavně kvůli tomu, že biosložka (ethanol) nepodléhá spotřební dani, jsou dalšími výhodami paliva E85 ekologičnost a vyšší oktanové číslo než u klasického benzínu. Ekologičnost je nezpochybnitelná při samotném provozu auta, při spalování paliva E85 vzniká až o 70 % méně škodlivých emisí CO₂. Jak ale ukazují nedávné studie, výhoda ekologičnosti se vytrácí při pěstování surovin, ze kterých se biolíh (ethanol) vyrábí. Více se k tomu dostaneme v závěru.

Domovem paliva E85 je především Švédsko, kde je podle společnosti Cukrovary a lihovary TTD (výrobce E85), v provozu více než 16 tisíc vozidel FFV (Flexi Fuel Vehicle) a počet plnicích stanic s palivem E85 je vyšší než 250. U nás počet stanic nabízejících E85 roste a nyní se pohybuje podle Tomáše Mikšovského ze společnosti PETROLmedia kolem stovky. Čtěte také: Proč tak stoupá cena benzínu? Vyplatí se LPG?

Nových flexifuelů je málo

Budete-li chtít v cenících automobilek nalézt modely, které jsou postaveny tak, aby uměly pracovat s palivem E85, pak si zapamatujte zkratku FFV (Flexi Fuel Vehicle). Takto označená vozidla mají tu výhodu, že si v případě, že nebudete mít momentálně po ruce žádnou benzínovou pumpu nabízející E85, umějí zcela bez problémů poradit i s běžným benzínem.

Ten do nich ale stejně tankovat chtít nebudete. Zaprvé samozřejmě nezapomínejme na znatelnou cenovou výhodu paliva E85 oproti naturalu 95, zadruhé tímto ekopalivem zvýšíte výkon vašeho případného flexifuelu. Sám jsem jej měl možnost vyzkoušet v Saabu 9–5. Auto pracuje výborně, dokonce nabízí vyšší výkon než shodný model s běžným benzinovým motorem o stejném objemu, říká redaktor serveru Autoweb.cz Milan Jirouš. Nárůst výkonu se podle jednotlivých značek a modelů pohybuje od 10 % do 30 %.  

Výhodnost flexifuelů mírně snižuje nižší výhřevnost paliva E85, která má za důsledek vyšší spotřebu. Ta se podle dostupných údajů zvyšuje až o 30 %, nové vozy se ale dostávají spíše někam k úrovni 20 % (při vyšší rychlosti až k 10 %).

Cena modelů, které umí spalovat E85 se od klasiky výrazně neliší. Například za Saab 9–5 Sedan zaplatíte minimálně milion korun, příplatek za flexifuel přitom činí vzhledem k cenové úrovni vozu zanedbatelných 20 tisíc korun. Podobně si připlatíte také u Fordu, který ve variantě flexifuel nabízí velké osobní vozy (Mondeo, S-Max atd.) s příplatkem 15 tisíc korun.

Problém je, že na modely určené široké veřejnosti (do 300 000 korun) v cenících automobilek nenarazíte. Jedinou výjimkou je novinka od Dacie. Její terénní vůz Duster můžete od podzimu ve verzi flexifuel pořídit od 269 900 korun (s průměrnou spotřebou udávanou výrobcem 7,1 l/100 km). Problém je ve výrobě a distribuci. Ve Švédsku a zemích, kde je E85 v rámci Evropy nejvíce rozšířeno (daří se mu ale i v Brazílii, kde jej vyrábí i známý závodník a expilot F1 Emerson Fittipaldi), jeho prodej podporuje vláda. Tzn. existují daňové úlevy na nákup vozů vybavených motorem na E85 i na provoz těchto vozidel. Ten je totiž znatelně ekologičtější, než je tomu u běžných aut, říká Jirouš.

Autolékárnička 2011

Rok 2011 mění také povinný obsah autolékárničky, nebudete-li ho mít předpisový, hrozí vám pokuta až 2000 korun.

Ostatní auta: jen na vlastní riziko

Stačí si projít různá diskusní fóra a zjistíte, že palivo E85 svou nízkou cenou skutečně táhne a to nejen ty, kteří mají speciálně upravený vůz. V oblibě je především praxe, kdy se do starších vozů míchá polovina nádrže E85 a polovina naturalu 95. Kromě internetových diskusí potvrzuje podobné praktiky i statistika.

Řidiči by se měli řídit doporučeními výrobce svého automobilu. Vzhledem k poměru prodeje paliva E85 a počtu FFV vozů prodaných na českém trhu je ale zřejmé, že řada řidičů tankuje toto palivo v různých poměrech i do neupravených vozů, říká Jakub Hradiský, vedoucí komunikace výrobce paliva E85 Cukrovary a lihovary TTD.

I když se tedy v Česku s palivem E85 experimentuje i ve vozech k tomu neuzpůsobených, rozhodně to nelze doporučit. Už jen kvůli tomu, že hlavní výhoda – ekonomičnost – se u běžných vozů vytrácí kvůli nižší výhřevnosti paliva, a tedy zhruba o 30 % vyšší spotřebě.

Odborníci ale řidiče varují před možnými fatálními důsledky používání tohoto paliva. Riskují minimálně zhoršenou startovatelnost v zimním období (některá flexifuel vozidla mají elektrické vyhřívání palivové soustavy). V ojedinělých případech může jiné složení paliva negativně působit na těsnění palivové soustavy a v důsledku úniku paliva i jeho vznícení, říká Tomáš Mikšovský a svá slova podepírá také dalším argumentem: O vlivu vysokoobjemových biopaliv na těsnicí materiály svědčí i fakt, že výrobci stojanů provedli řadu konstrukčních úprav standardních výdejních modulů zejména v oblasti správné volby materiálů těsnění a povrchových úprav a nabízejí specializované modely pro výdej těchto produktů.

Zda-li se tyto možné důsledky již v praxi ukázaly, je těžké ověřit. Jistým vodítkem ale může být zatím čistý stůl reklamačního oddělení výrobce E85. Za více než rok prodeje paliva jsme neobdrželi žádnou reklamaci, říká Hradiský. Přesto na přesvědčivý závěr, že směs E85 a běžného benzinu autům s normálními motory neškodí, je po roce provozu brzy. Čtěte také: Řekněte pojišťovně, ať se postará o nehodu za vás. Zvláště když za to nemůžete

Budoucnost je nejistá

Možná jste se při čtení začali již těšit na dobu, kdy automobilky budou flexifuely nabízet běžně a vy tak budete šetřit na pohonných hmotách tankováním paliva E85.

Jeho budoucnost ale není zdaleka tak jistá. Nehledě na to, že daleko více se z ekologicky šetrných alternativ prosazují elektromobily, do kterých automobilky vkládají největší naděje, je také zřejmě pryč doba absolutní politické podpory.

Trend se totiž výrazně obrací. Zatímco ještě nedávno byla biopaliva a jejich dopad vnímána pouze pozitivně, podle nejnovějších studií jsou výrazně neekologická. Stále přitom platí, že při spalování v motorech aut se počet emisí CO₂ snižuje o 70 a více procent, nově však byly odkryty negativní dopady výroby biopaliv na životní prostředí.

V listopadu zveřejněné výsledky studie Evropského institutu pro politiku životního prostředí hovoří mj. o tom, že ke splnění unijního cíle, kdy v roce 2020 mají biopaliva tvořit 10 procent spotřeby, bude třeba přeměnit 69 tisíc kilometrů čtverečních lesů či luk na zemědělskou půdu (plocha odpovídající dvojnásobku rozlohy Belgie). S tím bude podle studie souviset zvýšení emise skleníkových plynů až o 56 milionů tun ročně.

Tato čísla spolu s dalšími podobně vyznívajícími studiemi budou tlačit na politiky k obrácení kurzu. Ti zatím odolávají a slibují si lepší výsledky od druhé (efektivnější) generace biopaliv. Ta se má vedle efektivnější výroby energie lišit především v tom, že nebude konkurovat potravinářské produkci, naopak bude její výroba postavená vedle produkce potravin. Při výrobě biopaliv druhé generace se totiž budou využívat sláma, seno, otruby, dřevní štěpky nebo právě odpad z potravinářské produkce.

Otázkou zůstává, kdy se výroba druhé generace biopaliv stane běžnou praxí. Technologický proces je mnohem složitější a náročnější a různé zdroje se zatím ve výhledu dostupnosti technologie pro běžnou výrobu výrazně liší (horizont tří až deseti let).