Lucemburčané platí nejnižší daň z příjmů

Výše daní je v členských zemích Evropské unie je vysoká. Oproti hlavním světovým konkurentům (USA, Japonsko, Austrálie, …) odvádí občané mnohem vyšší daň z příjmu. Na druhou stranu nabízí evropské vlády svým občanům štědrou sociální síť a řeší z vybraných daní situace, které není trh schopen sám zvládnout.

Přitom by nižší daně pomohly oživení ekonomiky. Nízké daně považují ekonomičtí odborníci za jeden z nejdůležitějších důvodů ekonomické vyspělosti Spojených států. Američané jsou zvyklí se o sebe sami postarat a nespoléhat na stát. Jaké jsou sazby daně v jednotlivých zemích?

Vysoké daně jsou demotivující

Vysoké daně jsou demotivující jak pro zaměstnance, tak pro podnikatele a firmy. Neúnosný růst daňového zatížení se projevuje ve ztrátě pracovní iniciativy, v poklesu sklonu k úsporám a k úniku kapitálu do zahraničí. Vysoké daně ohrožují současně i zaměstnanost a podporují tzv. „švarcsystém".

Při vysokých daních každý živnostník chce platit co nejméně, a tudíž upravovat svůj hospodářský výsledek dle daňových potřeb.

Daň z příjmů si dokáží všichni Evropané lehce spočítat. Každý ví, kolika finančními prostředky jsme přispěli do státní poklady. U DPH a ostatních nepřímých daních, které zaplatíme za spotřebované zboží a služby, to nevíme.

Pro vládu je daň z příjmu velice výhodná, neboť jsou u ní nejnižší daňové úniky. Zaměstnanci prakticky nemají žádnou šanci krátit svoji daňovou povinnost, protože za ně daň odvádí jejich zaměstnavatel. Občanů s příjmy ze závislé činnosti je ve všech státech Evropské unie nejvíce (okolo 70 %).

V některých členských zemích Evropské unie se platí kromě centrální daně z příjmů ještě daň z příjmů do místních rozpočtů (její výše je různá v jednotlivých krajích v zemi). Proto musíme při porovnávání daňových sazeb být opatrní. Navíc výše odpočitatelných položek je v každé zemi různá. Při výpočtu celkové daňové povinnosti se příslušná daňová sazba používá pouze z částky přesahující stanovený limit. Částka do limitu je základem daně pro předcházející nižší sazbu daně.

Centrální daně z příjmů v jednotlivých zemích v roce 2003

V Dánsku platí občané ze svého příjmu daň z příjmů do místních rozpočtů (je vyšší než centrální státní daň). Průměrné zdanění z příjmu fyzických osob tak činí v současné okolo 50 % příjmu.

Ve Finsku obdobně jako v Dánsku odvádí občané daň z příjmů do místních rozpočtů (je opět vyšší než centrální státní daň). Průměrné zdanění fyzických osob se tak blíží 50 %.

Ve Španělsku musí občané část daní odvádět do místního rozpočtu, takže celkové daňové zatížení je vyšší.

Švédové musí větší část daně z příjmu odvádět do místního rozpočtu. Celkové daňové zatížení je tak v průměru 57 %.

Od 1. 1. 2004 jsou však příjmy zdaňovány jednotnou procentuální sazbou (tzv. rovná daň) ve výši 19 %.

Estonsko

Sazba daně činí 26 %.

Litva

Sazba daně činí 33 %.

Lotyšsko

Daň z příjmů fyzických osob činí 25 %.

Pramen: OECD, Inoceme Tax Tables (2003), Table 1. Central government personal income tax rates and thresholds