Spočítejte si...

Zavřít

Likvidace bez legrace?

V České republice bylo od roku 1994 uděleno 46 licencí na poskytování penzijního připojištění. V současné době působí na našem trhu 17 penzijních fondů. Očekává se počet ještě menší! Co se s nimi stalo?

Na podzim roku 1994 byl přijat zákon o penzijním připojištění se státním příspěvkem (v dalších letech byl novelizován, aby zvýšil bezpečnost vkladů účastníků a zavedl daňové výhody pro účastníky i jejich zaměstnavatele), a odstartoval tak novou éru spoření na penzi.

Zákon umožňuje založit penzijní fond pouze ve formě akciové společnosti. První fondy zahájily svoji činnost v září 1994 a jejich počet rychle narůstal. V letech 1994 – 1996 bylo uděleno 46 licencí opravňujících k tomuto druhu podnikání. Dalo se očekávat, že tak vysoký počet penzijních fondů nemůže být dlouho udržitelný. Podle údajů Asociace penzijních fondů platných k 31.7.2001 v České republice působí 17 penzijních fondů:

Červenec 2001 – seznam členů APF
ABN AMRO Penzijní fond, a.s. – dříve Jistota a Koruna PF a PF Škoda
Allianz penzijní fond, a.s.
Báňský a hutní PF, a.s. – probíhá fúze s Winterthur PF, a.s.
Commercial Union PF, a.s. – dříve Všeobecný vzájemný PF
Českomoravský PF, a.s.
ČSOB PF, a.s. – dříve PF spokojenosti Č. přístavů, a.s.
Generali penzijní fond, a.s.
Hornický PF Ostrava, a.s.
ING Penzijní fond, a.s. – dříve Průmyslový penzijní fond, a.s.
PF České pojišťovny, a.s.
Penzijní fond České spořitelny, a.s.
PF Komerční banky, a.s.
PF Všeobecné zdravotní pojišťovny, a.s. – probíhá fúze s Winterthur PF, a.s.
Stavební PF, a.s.
Vojenský otevřený PF, a.s.
WINTERTHUR PF, a.s.
Zemský PF, a.s.

Jak je možné, že na trhu penzijního připojištění ještě nedávno existovaly přes čtyři desítky penzijních fondů, nyní sotva polovina, a trend směřuje ke snížení počtu na 10 – 15 kapitálově silných penzijních fondů?

Asociace penzijních fondů (APF) tento fakt vysvětluje tím, že se zrychlil proces koncentrace na tomto trhu a došlo k řadě fúzí významných penzijních fondů. Naznačuje to stabilizaci sektoru, v němž je připojištěno více než 3 miliony účastníků. Jaká je odvrácená strana mince? Co je onou černou dírou pohlcující (nejspíš nadbytečně) udělené licence?

Zrušení a likvidace penzijního fondu se řídí obchodním zákoníkem, se stanovenými odchylkami. Penzijní fond může být zrušen rozdělením, sloučením nebo splynutím, nebo zrušen bez právního nástupce (obvykle formou likvidace). To je případ především velmi malých penzijních fondů. Nároky účastníků se v případě likvidace penzijního fondu vypořádají výplatou jednorázového vyrovnání nebo odbytného, pokud se penzijní fond nedohodl s účastníkem o převedení prostředků do penzijního připojištění u jiného penzijního fondu. Likvidátora penzijního fondu jmenuje a odvolává Ministerstvo financí po dohodě s Komisí pro cenné papíry.

Protože jde o peníze – a peníze velice konkrétní – není divu, že se lidé ptají na spoustu věcí, které se jejich peněz vkládaných na penzijní připojištění týkají. O tom, že nezůstává u běžných otázek třeba na stav osobního nebo peněžního konta, či náležitosti při změně některého bodu platné smlouvy, by mohli pracovníci penzijních fondů vyprávět. Jedním z nejoblíbenějších evergreenů nejen českých novinářů a televizních či rozhlasových komentátorů posledních let je téma „krachy, likvidace, případně náznaky o možnosti vytunelování toho či onoho penzijního fondu“. A veřejnost si uvedená témata slije v jedno jediné „byl jsem zase okraden, někdo jiný žije z mých peněz, které nikdy neuvidím“, neboť je vyděšena po špatných zkušenostech, často i okradena po krachu bank či kampeliček .

Jak je to vlastně s garancemi peněz, které jsou do PP vkládány?
Případů, kdy nějaký penzijní fond nebyl schopen dostát svým závazkům, je naštěstí relativně málo a šlo o malé penzijní fondy s řádově stovkami či tisícovkami účastníků.
Jde však o princip, kdy je úplně lhostejné, zda se ke svým penězům nedostane zaviněním někoho jeden člověk nebo tisíc lidí.

Penzijní připojištění má coby finanční produkt sui generis nejen specifické podmínky svého provozování, ale také specifické podmínky poskytování záruk jak svým akcionářům, tak účastníkům. Garance jsou do systému penzijního připojištění vloženy ve dvou rovinách:

  • Osobní odpovědnosti konkrétních osob či institucí
  • V systémových bariérách


Pokud jde o osobní odpovědnost konkrétních lidí (zpravidla ještě 3 roky po skončení funkce), Obchodní zákoník praví: Povinnost představenstva a dozorčí rady (potažmo managmentu, neboť penzijní fondy jsou akciové společnosti a členové těchto orgánů ručí za případnou škodu celým svým majetkem, což dále za určitých podmínek nevylučuje odpovědnost trestní, pokud soud uzná, že svým rozhodnutím skutečně zákon porušili).

Státní dohled (včetně Komise pro cenné papíry) a depozitářská banka mají (nebo by alespoň měly mít) dostatek informací k tomu, aby mohly včas zasáhnout v případě, že by snad byly peníze účastníků ohroženy.

Podle zveřejněných informací se i v případě likvidace penzijních fondů peníze klientů většinou vyplatily, a to buď částečně, nebo v plné výši.

Lze této pro všechny zúčastněné strany nepříjemné situaci předejít?
Zákon o penzijním připojištění ukládá penzijním fondům řadu omezení, která by měla napomoci spolehlivému a úspěšnému nakládání s prostředky penzijního připojištění. Jde především o zákaz jakýchkoliv jiných činností, které bezprostředně nesouvisejí s penzijním připojištěním. Dále signalizační povinnost penzijního fondu vůči orgánu státního dozoru nad penzijními fondy, kterým je Ministerstvo financí, v případě, kdy fond zjistí, že není způsobilý krýt nároky na dávky z penzijního připojištění. A také omezení investování fondu na okruh tzv. bezpečných majetkových hodnot, které zákon taxativně vymezuje.
Činnost penzijního fondu podléhá státnímu dozoru, který provádí Ministerstvo financí a Komise pro cenné papíry. Penzijní fond je povinen po skončení pololetí a kalendářního roku předkládat zprávy o svém hospodaření Ministerstvu financí. Penzijní fond je povinen informovat Ministerstvo financí, jakmile zjistí, že není způsobilý krýt nároky na dávky penzijního připojištění. Činnost penzijního fondu průběžně kontroluje také depozitář, tj. banka, která vede penzijnímu fondu jeho účty.

Pro názornost uvádím tabulku, která popisuje vývoj penzijních fondů – slučování či likvidaci (zahrnuje období do konce roku 2000):

PF Garant – sloučen k 1.1.1997 se Spořitelním PF
PF RENTA + CERTUM PF = sloučení v PF CERTUM-RENTA k 1.7.1997
Český PF + PF ZDRAVÍ = splynutí v nový PF Český PF ZDRAVÍ k 1.7.1997
PF RENTIA – sloučen k 30.9.1997 s PF JISTOTA
Rodinný PF v likvidaci od 1.2.1997
ŽIVNOBANKA PF + Allianz-HYPO PF = splynutí v nový PF Allianz-Živnobanka PF k 30.9.1997
Bankovní PF v likvidaci od 4.5.1998
MULTI PF v likvidaci od 4.5.1998

Vojenský otevřený PF + Podnikatelský PF + PF UNION = sloučení ve Vojenský otevřený PF k 31.3.1999
PF ENERGIE + WINTERTHUR, PF + CR FONTÁNA PF + Univerzální PF EVEREST + Bižuterní otevřený PF = sloučení v WINTERTHUR, PF k 30.9.1998
Český národní PF v likvidaci od 5.10.1998
PF UNIVERZUM v likvidaci od 5.10.1998
GARANCE-Vzájemný PF pro Čechy, Moravu a Slezsko v likvidaci od 21.1.1999
NOVÝ PF (bývalý HOSTEN PF) v likvidaci od 29.3.1999

Občanský PF + Českomoravský PF = sloučení v Českomoravský PF k 31.5.1999
PF Jistota + PF Koruna = sloučení v JISTOTA a KORUNA PF, a.s. k 31.12.1999
PF CERTUM-RENTA v likvidaci od 17.1.2000

Anketa

Máte zkušenosti s likvidací penzijního fondu?