Spočítejte si...

Zavřít

Lidé hledají jistotu u bank výměnou za inflaci, fondům moc nevěří

Přes 20 miliard korun si lidé vyzvedli z podílových fondů a raději je dali na účty bank. Sázejí tak na jistotu a větší bezpečí než na možný zisk s nejistým výnosem.

Investiční podnebí fondům nesvědčilo loni a není to lepší ani začátkem letošního roku. Jak leden, tak únor dopadly jako přes kopírák, když si odepsaly po 1,2 miliardy korun. Dokonce i rozložení mezi jednotlivými typy fondů vyšlo prakticky nastejno. Po 800 milionech z fondů peněžního trhu a po 600 milionech ze zajištěných fondů. Že to nevychází? Skutečně, ale do ostatních investoři přece jen něco přinesli, takže alespoň ještě nevymřeli.

Statistiku za loňský rok zveřejnila i fondová asociace AKAT a ani ta nevyzněla příliš radostně. Celkový objem majetku v podílových fondech se loni snížil o 23,4 miliardy až k 224 miliardám korun (o 9,46 %). To je sice méně než v roce 2005, ale víc než v pokrizovém propadu roku 2009.

Zklamání, ale…

Když si ovšem uvědomíme, že i loňský pokles hodnoty majetku nejvíc ovlivnily fondy peněžního trhu – z nichž si lidé vyzvedli téměř 20 miliard korun – není ani celkový pokles nijak tragický. Obecně lze říci, že „konečně“ fondy peněžního trhu, které dosud dominovaly celému fondbyznysu, snižují svůj podíl, a dostaly se tak někam na pětinu.

Navíc po změně metodiky byl ISČS Sporoinvest přeřazen mezi dluhopisové fondy, takže nové statistiky již podíl fondů peněžního trhu srazily už jen na pouhých 11 %. Tento dominátor mezi všemi fondy již za poslední léta zhubl na polovinu a výnos pod 0,3 % za posledních dvanáct měsíců mu ani do budoucna nedává příliš naděje. Ovšem ani ostatní fondy peněžního trhu nikoho výnosem neoslní.

Investice, anebo „jiné“?

Je vidět, že ještě stále probíhá (anebo dokonce sílí) hledání alternativ zejména v té konzervativnější skupině obyvatel. Ti totiž hledají produkty podobné depozitům, vkladům nebo obecněji větším jistotám. V dobách kolísání trhů je to snad i pochopitelné, že lidem nejde tolik o výnos, ale o bezpečí. Jsou tak ochotni obětovat výnosový potenciál na oltář bezrizikovosti, přestože si mnozí i uvědomují, že jdou do předem prohraného boje s inflací.

I do těchto alternativ ovšem zamířila zřejmě až většina z oněch 20 miliard, které loni odešly z fondů peněžního trhu.

Strukturované náhražky

Standardní fondbyznys tak je neustále doplňován produkty nejrůznějších konstrukcí, které „nepopulární až nepřijatelné“ pojmy investice i fond nahrazují přijatelnějšími názvy. Takže se loni prodalo za 28 miliard korun tzv. jednorázových životních pojistek, což jsou fakticky jen víceméně zajištěné fondy, jen dražší v jiném kabátě.

Další slušivý převlek používá Česká spořitelna v názvu prémiový vklad, který není úročený, ale výnos je vázán na různá podkladová aktiva (nyní i třeba zlato) – takových loni prodala za téměř 20 miliard korun. Podobnou kategorií jsou různé (polo)investiční certifikáty produkované a prodávané zejména zahraničními bankami.

Tyto produkty však jsou vykazovány v jiných statistikách (pojištění, termínované vklady), takže z tohoto hlediska – kdybychom je alespoň zčásti do součtů zahrnuli – není vlastně pokles objemu majetku podílových fondů tak dramatický.

Bankovní štiky

Co jistě v časech nejistot funguje, jsou úroky z vkladů. Na delší termíny a termínované vklady však lidé moc neslyší, takže úspěch mají především tzv. spořicí účty. Velké banky depozita tolik nepotřebují, takže pole ovládly nové Zuno Bank, Equa bank, Air Bank a již zavedenější Fio banka.

Nové miliardy tak zřejmě z velké části míří právě k nim. V bankovní statistice České národní banky nejsou spořicí účty vedeny zvlášť, lze tedy jako odhad od celku netermínovaných odečíst vklady na běžných účtech (vč. kontokorentních). Tak dostaneme za loňský rok 70 – 27 = 43 miliardy korun. Podobně vypadá i letošní leden: 15,7 – 7,5 = 8,2 miliardy korun, z čehož bychom mohli trendově usuzovat na další růst obliby.

I výhled penzí

Fondy se navíc ukazují stále víc jako pasivní (indexová) investice – i z toho důvodu, že průměrné investiční období se u klientů prodlužuje a dosahuje již dnes délky kolem tří let.

Nepochybně se tak jako potenciální konkurenti jeví penzijní fondy, které se od příštího roku pustí do boje v novém rozmachu i v nové konstrukci. A zejména nízkými poplatky za správu se nepochybně stanou velmi slibnou alternativou pro dlouhodobé pravidelné investování.

7 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 8. 3. 2012 7:45