Hlavní navigace

Lesk a bída bankovních poplatků

6. 2. 2008
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Bankovní poplatky jsou pro banky živnou půdou. Ale živnou půdou jsou i diskuze o nich. Na webu bankovní poplatky.com se sice každoročně rozhoří diskuze o poplatcích, ale poté je zase nějaký čas klid a vše tak nějak vyšumí.

Banky z poplatku žíjí (alespoň některé)

Bankovní poplatky pro většinu bank tvoří jeden z významných a jistých poplatkových příjmů. Diskuse kolem smysluplnosti poplatků nabývá na síle při každoročním vyhlášení soutěže o Nejabsurdnější bankovní poplatek, kterou už několik let v řadě pořádá server Bankovní poplatky.com.. Poté se většinou nic neděje a až po čase se najde nějaká banka, která vítězně ohlásí pro své klienty skvělou novinu, že snižuje některé poplatky anebo je přímo ruší.

Konkurence nebo oligopol?

Dalším impulsem pro změnu poplatků směrem dolů by mělo výt konkurenční prostředí. V situaci, kdy má trojice největších bank (Česká spořitelna, ČSOB včetně Poštovní spořitelny a Komerční banka) rozděleno přes 70 procent trhu (podle počtu klientů), se pro zbylé banky nenabízí přílišný prostor pro další manévry v cenové či poplatkové politice. Platí pravidlo, že pokud nezlevní nějaký velký bankovní dům, ostatní banky drží status quo.

Polský fenomén nepřinesl v poplatcích nic nového

Přede dvěma lety pohnul s hladinou bankovního rybníku mírný vánek v podobě Fio družstevní záložny. Ta začala nabízet bezplatné vedení účtu včetně tuzemského platebního styku zadarmo. O rok později přidala i platební kartu. Jenže s ostatními bankami to nijak nepohlo. Přestože má Fio záložna dobré služby, stále je jen „záložna“, což je České republice téměř synonymem hanlivého označení pochybné finanční instituce. A banky to vědí.

Ovšem v loňském roce se do hladiny českého bankovního rybníčku opřel už silnější vítr a svůj nástup na tuzemský bankovní trh oznámila mBank, která je dcerou německé Commerzbank. A je to banka. Ostatní bankovní hráči by jistě mohli zůstat v klidu, jenže mBank svůj obchodní model má odzkoušený v Polsku, kde působí již sedm let, a úspěšně jí funguje. mBank přitom nenabízí nic, co by v u nás neexistovalo: bezplatné vedení účtu, elektronické bankovnictví, přiměřeně vysoký úrok z vkladu, absence běžných poplatků, platební karty zdarma, zvýhodněné výběry z bankomatů…

Problém je, že až na pár světlých výjimek se dají výše popsané možnosti v cenících českých bank najít, byť odděleně. To, co nabízí Fio, mBank nebo ING Bank, nabízejí i další banky, ale člověk, který by tyto výhody chtěl využít, by musel být ve většině případech současně studentem, V.I.P. klientem a ideálně mít štěstí na marketingové akce, ve kterých banky nabízejí vždy něco „zdarma“, i když na omezenou dobu.

Poplatky ve vaší bance jsou...

Osahejte si svoji banku

Platba bankovních poplatků s sebou nese ještě jednu, a to poměrně nenápadnou příčinu, proč je skutečně platíme – pokrytí české mapy bankovními pobočkami. Pro klienta, který nevěří něčemu, co nemůže vidět a osahat, jsou ryze internetové banky hlavním důvodem, proč se jim zdaleka vyhnout. Tuzemský klient je většinou konzervativní, a z toho těží většina bank, které u nás působí.

Přes poplatky se financují nákladné služby

Co banky motivuje při tvorbě poplatků? Do poplatků se rozpouštějí i vysoké náklady na provozování poboček, drahé zpracování hotovosti na pokladnách, ale i loajálnost českých klientů. Podle neoficiálních statistik 96 % českých klientů nepřejde se svým účtem do jiné banky. Přitom stále roste počet obyvatel používající internet, ať už k práci, nebo zábavě. V roce 2007 činilo množství uživatelů internetu podle výzkumů agentury Mediaresearch něco přes 4 miliony osob ve věku 12–79 let.

Hodně služeb za hodně poplatků

Při tvorbě cen se banky mohou inspirovat i interními výzkumy, které zjišťují, co jejich klienti vyžadují. Jednoznačně lze uvést, že klienti preferují jednoduchost, rychlost a osobní jednání. Jenže právě osobní jednání nemohou příliš poskytovat banky, které působí bez nadbytečných poplatků. Tyto banky se dají, po vzoru leteckých společností, přirovnat k nízkonákladovým – mají totiž omezenou pobočkovou síť, pokud ji vůbec mají. Banky rády argumentují, že nabízejí pestré služby. Právě využívání služeb na pobočkách se dá často obejít skrze internet. Každý, kdo platí bance za účet, by si měl položit otázku, zda a jak často využívá osobní jednání na pobočce. Nevyužívání pobočkového potenciálu stojí klienta zbytečné peníze na poplatcích.

Ne všichni, kteří používají bankovní účet, jsou zároveň klienty jiné banky. Tím se pro tyto klienty snižuje prostor pro porovnávání kvality služeb v jednotlivých bankách, ale i výše zmíněná nechuť přejít v případě nespokojenosti do jiné banky. Pro klienty, kteří jsou nespokojeni se svou bankou ohledně poplatků, se však přesto dá doporučit jedno možné řešení: vyjednávání.

dan_z_prijmu

Měly by být poplatky spojené s běžným účtem a transakcemi zdarma?

Vyjednávání jako klíč ke snížení poplatků

Ne každý klient chce opustit banku. Důvodem může být třeba příjemná obsluha a klient už příliš nedbá na úroveň výše poplatků, které bance měsíc co měsíc platí. Jednoduchým fíglem, jak banku přinutit alespoň k nějaké činnosti, je srovnání dvou a více účtů u konkurenčních bankovních institucí, které by klient mohl používat. Pokud je konkurenční banka ve stejném městě, potažmo je ve stejné ulici, cesta ke snížení poplatků by měla být volnější. Získání nového klienta stojí banky více finančních prostředků, než snížení poplatků těm nespokojeným. A bankovní poradci, kteří mají část svého platu fixní a část variabilní, se někdy dají přesvědčit k poskytnutí výjimky. Je totiž velký rozdíl prodat klientovi v budoucnu nějaký produkt, než nemít žádného klienta.

Neplaťte, když nemusíte

Žehrání nad výší bankovních poplatků, které klient platí, je plně v jeho režii. Bankovní domy mohou prohlašovat cokoliv, co je podle nich legitimní ve snaze udržet poplatky na patřičné úrovni, ale i ony musejí reagovat na změny trhu. Banky rozhodně nejsou charitativní organizace a klienti jejich mecenáši. Za pasivitu se platí a nyní, v době poklesu výkonu ekonomiky, je vhodná příležitost pro tvrdší postup při vyjednávání či pro razantní změnu.

Má podle vás banka právo jednostranně měnit poplatky?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).