Legální přivýdělek s minimálními odvody?

Chcete-li si přivydělat, dostát všem zákonným povinnostem v podobě daní, sociálního a zdravotního pojištění a přitom neplatit nic navíc, pořádně se zapotíte. Možností, na jakou smlouvu lze pracovat, je celá řada a každá má jiná pravidla. Která se vyplatí právě vám?

Přivydělat si můžete mnoha způsoby. Můžete si založit vlastní živnost, pronajímat byt, investovat na kapitálových trzích – nebo se nechat zaměstnat. Práce obecně nepatří mezi nejvýnosnější způsoby, je časově náročná, ale poměrně bezpečná a jistá. Nevýhodou práce jsou i nezbytné odvody na zdravotní a sociální pojištění, které jsou obecně vyšší než u ostatních forem „přivýdělku“.

Nabídne-li vám někdo práci mimo hlavní pracovní činnost, zpravidla má již připravený určitý typ pracovní smlouvy. Může se jednat o práci na vedlejší pracovní poměr, dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce (zkráceně se užívají označení VPP, DPČ a DPP), které upravuje Zákoník práce. Liší se nejen možným rozsahem pracovního nasazení, ale také povinností placení či neplacení sociálního či zdravotního pojištění.

Vedlejší pracovní poměr

Při práci na vedlejší pracovní poměr se postupuje stejně jako při zaměstnávání na pracovní poměr hlavní. Rozdíl spočívá především v kratší pracovní době a pravděpodobném neuplatnění nezdanitelných částek zaměstnancem.

V této formě zaměstnání není nikterak omezeno (snad jen, že pracovní doba vedlejšího pracovního poměru nesmí dosáhnout pracovní doby hlavního pracovního poměru, nejčastěji 40 hodin týdně), ale není ani žádným způsobem daňově či pojištěním zvýhodněno.

Naopak, probíhá-li vedlejší pracovní poměr zároveň s hlavním, což plyne již z jejich podstaty, musí zaměstnanec podávat daňové přiznání. Zaplacené zálohy daně navíc nemusí stačit na pokrytí celé daňové povinnosti, ale ještě bude muset připlatit, přesune-li ho vedlejší příjem do pásma vyšší sazby daně.

Je-li výdělek z hlavního pracovního poměru 20 tis. Kč a z vedlejšího 10 tis. Kč, čistý příjem daňového poplatníka po zaplacení záloh daně bude 15 075 Kč + 7 430 Kč = 22 505 Kč, při ročním zúčtování ale klesne přibližně na 21 840 Kč měsíčně.

Spočítejte si svou čistou mzdu

<calculator id=„12“></cal­culator>

Dohoda o pracovní činnosti

Dohodu o pracovní činnosti Zákoník práce limituje dobou provádění činnosti. Pracovník s touto smlouvou nesmí pracovat déle než polovinu pracovní doby, tedy nejčastěji 20 hodin týdně. Pracovní doba se ale posuzuje za celou dobu trvání smlouvy (nejvýše za jeden rok), je tak možné uzavřít smlouvu na delší dobu a hlavní těžiště práce vměstnat do doby kratší.

Výhoda dohody o pracovní činnosti se projeví u přivýdělku do 400 Kč za sedm a více dní (samozřejmě nikoli plně pracovních – taková práce by nutně odporovala normám o minimální mzdě). Do této částky neplatí pracovník svůj díl zdravotního pojištění (4,5 %). Tím ovšem nejsou dotknuty povinnosti zaměstnavatele, který musí platit zdravotní i sociální pojištění standardním způsobem jako při hlavním či vedlejším pracovním poměru.

Dohoda o pracovní činnosti může být hlavním zdrojem příjmů pracovníka. V takovém případě platí standardním způsobem zdravotní a sociální pojištění, kde navíc musí respektovat stanovená minima. U zdravotního pojištění tak odvody musí činit nejméně 905 Kč.

Příklad

Mějme pracovníka, který si vydělá na dohodu o pracovní činnosti 2 000 Kč měsíčně, není student a je to jeho jediný příjem. Pracovník pro jednoduchost není registrovaný na úřadu práce. Zaměstnavatel mu strhne z odměny 90 Kč na zdravotní pojištění placené zaměstnancem, sám přidá dalších 180 Kč jako díl zaměstnavatele. Rozdíl mezi 905 Kč (minimální odvod) a 270 Kč (odvedeno ze mzdy zaměstnancem a zaměstnavatelem) ve výši 635 Kč strhne zaměstnavatel z odměny a odvede zdravotní pojišťovně.

Dohoda o provedení práce

Dohoda o provedení práce se od výše uvedených značně liší. V prvé řadě při ní lze využít ústní smlouvu, což její uzavírání poměrně zjednodušuje. Předpokládaný rozsah práce ale nesmí přesáhnout 100 hodin ročně.

Nejdůležitější skutečností DPP bezesporu je, že výdělek není zatížen zdravotním ani sociálním pojištěním a do výše 5 000 Kč měsíčně lze uplatnit daň srážkou ve výši 15 %. Zdravotní pojištění platí z příjmů dohody o provedení práce pouze ten zaměstnanec, který ji má jako hlavní příjem, ve výši 905 Kč – tj. ve stejné výši, jako osoba bez zdanitelných příjmů.

Jiné možnosti přivýdělku

Přivydělat si lze legálně i jinými způsoby než prací (rozumějte některou z forem pracovní smlouvy). Nemohu nezmínit autorské honoráře, které můžete obdržet (a zdanit) za své příspěvky do médií nebo za vytvoření jiného autorského díla (např. programu nebo sousoší). Jedná-li se o příspěvky do médií s honorářem nepřesahujícím 3 000 Kč v měsíci od jednoho vydavatele, je vám příjem zdaněn u zdroje sazbou 10 %. Při vyšším příjmu nebo u ostatních autorských honorářů musíte podat daňové přiznání a vše zdanit standardním postupem nejpozději v březnu, respektive v červnu s daňovým poradcem.

Ať jsou honoráře vyplaceny s daní nebo bez daně, podléhají zdravotnímu pojištění. To si platí každý autor sám v rámci vyúčtování se zdravotní pojišťovnou do osmi dnů po podání daňového přiznání nebo do 8. dubna, pokud daňové přiznání nepodává. Sociální pojištění autoři platí pouze tehdy, označí-li autorskou činnost za „soustavnou“.

Ostatní formy přivýdělku vyžadují zpravidla již kapitál, který je třeba do činnosti vložit – např. podnikání, pronájem, investice (v této souvislosti stojí za zmínku, že úvěrová činnost není ryze doménou bank, ale půjčit peníze může kdokoli komukoli i za úrok; specifikem bank je možnost shromažďování vkladů – a některé další, jako kupříkladu platební styk) nebo prodej dříve nabytého majetku (nesmí být soustavnou činností, jednalo by se o neoprávněné podnikání).

Co je nejvýhodnější?

Chcete-li si přivydělat skutečně jen příležitostně, rozhodně se vám vyplatí zvolit spíše formu dohody o provedení práce, kde ušetříte na sociálním i zdravotním pojištění, navíc při výdělku do 5 tis. Kč měsíčně je příjem zdaněn srážkovou daní ve výši 15 %. Nepřesune tak vaše příjmy do vyššího pásma daně z příjmů. Nevýhodou je limit 100 hodin ročně, které lze tímto způsobem odpracovat.

Jste-li literárně či umělecky nadáni nebo ovládáte některý z programovacích jazyků či jste schopni stvořit jiné dílo, za které můžete získat autorský honorář, i tato forma je výhodnější (z pohledu daňových a jiných povinných odvodů) než klasický pracovní poměr.

Přivýdělek na vedlejší pracovní poměr a na dohodu o pracovní činnosti jsou z pohledu odvodů srovnatelné (s výjimkou zvýhodnění DPČ při nízkých přivýdělcích). V obou případech se platí shodné odvody s hlavním pracovním poměrem.

Anketa

Jakou formu přivýdělku využíváte nejčastěji?

7 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 12. 9. 2009 12:26