Hlavní navigace

Proč některé měny ztrácejí půdu pod nohama?

20. 2. 2009
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Velkým evropským bankám hrozí snížení ratingů. Kdyby došlo k nejhoršímu, podle některých prognóz by zahraniční akcionáři ani nedokázali pomoci svým bankovním dcerám. Koruna a další měny se stále propadají, blíží se ke svému dnu a zadlužení v cizích měnách dělá vrásky mnoha bankám.

Východní Evropa je žhavým tématem na trzích

Koruna, zlotý, forint ztratily doslova půdu pod nohama. Centrální bankéři se proto uchýlili k ústním intervencím, což jim prozatím pomohlo. Pod výprodejním tlakem jsou i akciové trhy. Koruna opět plní titulky novin, jen tentokrát je ten pohled jiný, jde o rekordně slabou korunu a její dopady na ekonomiku. Světová média se zaobírají východní Evropou jako celkem. Středoevropské měny oslabují již od poloviny loňského roku, v posledních týdnech se ale doslova utrhly z řetězu. Důvodem výprodejů regionálních měn byly především prudce zhoršující se makroekonomické ukazatele. HDP ve 4. kvartále 2008 v ČR stále rostl, a to meziročně o 1%, přesto v 1. kvartále 2009 se situace už tak dobrá neočekává. V prosinci pokračoval propad průmyslové výroby, v lednu byla situace ve výrobních podnicích obdobná, čeká se tak další meziroční propad. Dále se pak v lednu prohloubil schodek obchodní bilance a maloobchodní tržby také opět poklesly. Vše nasvědčuje poklesu HDP v 1. kvartálu. ČNB pak očekává nulový růst nebo mírný pokles ekonomiky za rok 2009. Vláda počítá s poklesem ekonomiky až o 2 %, připravila proto balíček fiskálních opatření na podporu ekonomiky ve výši 73 mld. CZK, což představuje asi 1,9 % HDP. Čtěte více: Měny východní Evropy stále hledají své dno. 

Zdvižený prst u východoevropských bank

Investoři navíc zpozorněli, když agentura Moody's začátkem týdne varovala před zhoršujícími se podmínkami ve východní Evropě, následně i pro hospodaření východoevropských bank a jejich mateřských západoevropských bank, kterým hrozí snížení ratingů. Mezi ně patří zejména rakouská Erste Bank nebo Raiffeisen Bank, italská UniCredit, belgická KBC nebo francouzská Société Générale. Zpráva, kterou Moody's zveřejnila, více či méně upozornila na výzvy, kterým východoevropské ekonomiky čelí a na problémy, s kterými se mohou potýkat. Moody's upozorňuje, že mateřské bankovní instituce by jen stěží dokázaly dceřiným bankám pomoci a v konečném důsledku by bylo také zasaženo jejich hospodaření. Dopad na kvalitu aktiv východoevropských bank bude téměř nevyhnutelně mít zpomalování ekonomik, ochlazující se realitní trh a propady domácích měn. Právě kvůli oslabování měn se domácnosti a firmy, které jsou zadluženy v cizí měně, potýkají s problémem narůstající výše půjčky i splátek. Například v Maďarsku zadlužení v cizích měnách představuje asi 50 %, jelikož v posledních letech domácí úrokové sazby byly vysoko nad těmi zahraničními (EUR, CHF), půjčky v cizí měně byly oblíbené.

Zpomalení světové ekonomiky doléhá také na exportně orientované země jako je právě Česko, Slovensko nebo i Maďarsko. Dále pak bylo pro trhy nepříjemnou zprávou vyjádření polské centrální banky ohledně přistoupení k eurozóně, kde sice pro Polsko převažují kladné výhody přijetí eura, ovšem dřívější ambiciózní plán přistoupení v roce 2011 nebo 2012 již nevidí tak realisticky. Pohled investorů na země východní Evropy se tak změnil. Doposud zde fungoval konvergenční příběh o přistoupení k eurozóně, na ten investoři rádi slyšeli. Ten se ale teď vyprazdňuje, když se většině zemí (vč. pobaltských zemí) přistoupení k eurozóně spíše vzdaluje. Současná krize je tak pro region určitým krokem zpět a investoři na to reagují. Čtěte více: Krize ještě není za námi, banky stále vytahují kostlivce ze skříně.

Koruna, zlotý, forint = nežádoucí

Od počátku roku koruna, zlotýforint „vedou“ v oslabování k euru mezi měnami rozvojových zemí. Zlotý se propadl o více než 15 % na své pětileté minimum: 4,93 zlotých za euro. Od poloviny loňského roku zlotý ztratil k euru nejvíce v rámci skupinky zlotý, koruna, forint a rumunský lev. Forint ztrácí letos více než 14 %, když se propadl až na své historické minimum 309 forintů za euro. Koruna ve své historii nezažila prudší oslabení, od počátku roku ztratila přibližně 9 % a spadla až na své 3,5leté minimum 29,68 korun za euro, k dolaru pak o 18 % na 23,50 korun. Jen pro připomenutí, loni v červenci si koruna sáhla na maximum 22,87 korun za euro a 14,39 koruny za dolar. Koruna tak ze svých maxim již ztratila asi 20 % k euru a 36 % k dolaru.

graf EM měny

Zdroj dat: Bloomberg.com


Intervence dočasně zabraly

Prudké oslabování měn nenechalo centrální bankéře ani vlády zemí klidné. Viceguvernér ČNB Miroslav Singer začal hovořit o zvyšování sazeb namísto očekávaného snižování a nevylučuje další slovní intervence. V Polsku překvapila vláda, když oznámila, že jedná o předčasném přistoupení k systému ERM II, kterého se účastní měny EU dva roky před plánovaným přijetím eura. Polsko plánuje přijetí v roce 2012. Prohlášení Polska bylo impulsem pro regionální měny, a ty tak během středy, čtvrtka tohoto týdne umazaly své ztráty v řádu 2–5 %. Pár EUR/CZK se ve čtvrtek v poledne obchodoval na 28,58, EUR/HUF na 299,76 a EUR/PLN na 4,64.

PX nejníže za posledních 5 let

Negativní nálada vůči regionu se projevila v plné síle také na akciových trzích. Indexy vymazaly veškeré letošní zisky a vrátily se zpět na svá minima z loňského roku – pražská a varšavská burza na pětiletá minima, ostatní pak na několikaletá. Od počátku roku index PX a WIG ztrácí téměř shodně okolo 25 % (nachází se na 628b., resp. 1337b.). Ne jinak na tom ale jsou vyspělé akciové trhy, například americký index Dow Jones ztrácí přibližně 13 %, taktéž spadl na svá minima z loňského listopadu (7555b.). Nálada na akciových trzích je stále výrazně pesimistická, proto se nedá předpokládat, že bychom si již sáhli na dno. Čtěte více: Investovat nebo vyčkávat?

V USA mají balíček fiskálních opatření

Pomoci americké ekonomice a tím i té světové se pokusí prezident Barack Obama svým balíčkem fiskálních opatření, který byl schválen v minulém týdnu. Balíček bude stát 787 mld. USD, což představuje asi 5,4 % HDP, a očekává, že pomůže vytvořit až 3,5 mil. pracovních míst do konce roku 2010. Otázkou ale zůstává, kdy se balíček promítne do reálné ekonomiky. Daňové úlevy obyvatelům by se mohly promítnout do spotřeby v průběhu léta, investice do infrastruktury spíše až koncem roku. Kvůli těmto masivním výdajům zde ale panují obavy o zadlužení Spojených států a inflaci v dalších letech.

Kurz EUR/USD je stále pod taktovkou rizikové averze na trhu, která pomáhá dolaru, neboť data zveřejněná z americké ekonomiky jsou stále velice špatná. V současnosti se dolar nachází na své nejsilnější úrovni za posledního 2,5 roku, které naposledy dosáhl v listopadu loňského roku: EUR/USD 1,25. Americký trh s bydlením se stále nachází v krizi, když ve středu zveřejněné zahájené stavby domů za leden klesly na historické minimum, pouhých 466 tisíc domů, a stejně tak počet vydaných stavebních povolení. Záblesk dobrých zpráv se objevil se zveřejněním maloobchodních tržeb za leden, ovšem zde se promítly sezónní výprodeje, proto maloobchodní prodej překvapivě rostl o 1 %.

V eurozóně naopak nepotěšilo zveřejnění růstu HDP za 4. kvartál 2008. Trhy čekaly meziroční pokles jen o 1,1 %, ve skutečnosti HDP klesl o 1,2 %, recese v eurozóně se dále prohloubila. Největší ekonomiky Francie a Německa klesly ve 4. kvartále nejvíce za posledních 20 let. Je zde tlak na další snižování úrokových sazeb ze strany ECB a tlak na další oslabování eura. ECB zasedá 5. března a aktuálně trhy očekávají snížení základní sazby o 50 bazických bodů na 1,5 %.

skoleni_15_4

HDP se výrazně propadl ve 4. kvartále i v Japonsku. Oproti předchozímu kvartálu o 3,3 %, v ročním vyjádření to pak představuje propad o 12,7 %, což byl nejvyšší propad HDP od roku 1974 a již třetí kvartál v řadě. Důvodem je zejména propad exportu, když exportérům ztěžuje situaci vývoj ve světové ekonomice a posílení jenu k dolaru na nejsilnější úrovně od roku 2000.

Zlato opět šplhá ke svým maximům z jara 2008 (1032 USD za trojskou unci), když se během tohoto týdne obchodovalo až na 987 USD za unci. Sílí zde především poptávka po fyzickém zlatě, mincovny hlásí nárůst poptávky o několik procent, stejně tak prudce roste držba zlata ve „zlatých“ ETF (Exchange-traded Fund). Aktuálně se zlato obchoduje na burze Comex za 970 USD za unci. Celkově ceny komodit dále klesají. Index Reuters/Jefferies se nachází nejníže od července 2003 na hodnotě 200,55 bodů, ztratil tak ze svého maxima ze začátku července 2008 přibližně 50%. Nadále klesá cena ropy. V současnosti se barel americké lehké ropy WTI obchoduje za 35 USD za barel. Naposledy byla cena ropy tak nízko před 5 lety. Čtěte více: Nejistota na trzích zvyšuje cenu zlata. Jak do něj investovat?

Pomohou Obamova fiskální opatření americké ekonomice?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).