Faktem je, že tento oběd někdo zaplatil. S pravděpodobností hraničící s jistotou to byl někdo jiný než paní kuchařka. Ten, kdo ho zaplatil, také rozhodne, zda ho sní nebo nechá projet drtičem odpadu. Za práci dostává kuchařka zaplaceno, tak ať neokrádá (obvykle žáky nebo důchodce) platící zákazníky. S výpovědí na hodinu souhlasím, Když už nic jiného, nemusím přispívat na její podporu v nezaměstnanosti.
Unikla ti podstatná skutečnost: ten kdo to zaplatil již rozhodl. Rozhodl, že to nesní, a nenařídil, že to nechá projet drtičem odpadu, jak jsi si ty sám zde vymyslel.
Navíc nechat to projet drtičem odpadu je snad to nejhorší, co lze udělat. Tím by jsi jen krmil potkany. Už teď jsou velmi přemnožení, a v mnoha městech probíhá po mírné zimě velkoplošná deratizace.
A ještě jedna věc ti unikla: neokradla platící zákazníky. Ani o haléř.Ti by, logicky, nedostali zpět za nevyzvednutý oběd ani ten haléř.
Otázka pouze je, zda nějakou škodu způsobila zaměstnavateli. Na jedné straně se "firmám se vyplatí jídlo vyhazovat, za darování by platily daň. Čeká se na změnu zákona", jak píší dnes Bakalonoviny, na druhé by možná jídlo mohli prodat vepřinci. Možná.
Čím to je, že čím méně znalostí, tím více se cítí povolaný rozkazovat druhým?
Jídlo z kuchyní nelze prodat z hygienických důvodů ani vepřínům. To vymyslela EU. Takže nezbývá než drtič odpadů, nebo pan majitel musí výsostně povolit zaměstnancům, že si jídlo můžou vzít. Pan majitel, ale asi jídlo chtěl pro sebe, jinak to nelze vysvětlit. Případně ze zbytků chtěl vařit druhý den, což se ale také nesmí.
Tady jde spíš o to, že možnost odnášet zbytky domů bude zaměstnance motivovat ty zbytky vytvářet, což lze například šizením porcí, použitím zbytečného množství surovin apod., což není v zájmu provozovatele té jídelny, takže ačkoliv se může zdát absurdní zakazovat odnášet co se jinak vyhodí, ale motivace je myslím jasná.
Když si něco zaplatím, tak to buď zužitkuji nebo vyhodím. Rozhodně to nenechám nikomu jen tak. Platícího zákazníka rozhodně okradla. Podle Vás nezpůsobila ani škodu zaměstnavateli, hmotnou škodu možná ne, ale důvěra v zaměstnance je fuč a ochota někoho zaměstnat jinak než na dobu určitou, sotva delší než zkušební, je také pryč. Každý kdo začne okrádat v malém a projde mu to, obvykle krade dál. A krádež to každopádně je, buď mi věc říká pane nebo neříká, nic mezi tím není.
Ač se zbytkem příspěvku nelze než souhlasit (a je nechutně smutné, že si zaměstnavatelé prostě nemohou dovolit dát zaměstnancům něco navíc, protože toho oni začnou hned zneužívat ve velkém), ale tvrzení typu "když si něco zaplatím, nikomu to ani náhodou nenechám" je druhý takový smutný extrém. Hamty hamty, ať mám víc než tamty... Klasika. Nikdo nikomu nedá vůbec nic zadarmo, i kdyby to fakt měl raději vyhodit do popelnice... To prostě nepochopím.
Typickou ukázkou je třeba sportovní hala - druhý kurt v jednom sále prázdný, ale běda vám, jestli si tam zajdete zahrát bez zaplacení... Přitom provozovatel nic netratí, svítit musí tak nebo tak kvůli jednomu zaplacenému kurtu, o nějakém opotřebení kurtu taky nemůže být řeč, když jde o pevnou podlahu. A zisk nedostane, protože pokud těm hráčům zakáže hrát, prostě si raději odpočinou, než půjdou zase hrát na kurt, který si zaplatili (mluvím o situaci, kdy jdou třeba 4 lidi na badminton a chtějí hrát dvouhry). Takže o co provozovateli jde? Jedině o to, aby náhodou někdo nedostal něco zdarma. Chceš hrát? Zaplať. Nechceš zaplatit? Naser si, i kdybych měl celou halu volnou a nevyužitou.
Ne, prostě nepochopím. Přitom když se mezi zákazníky rozkřikne, že na prázdných, nerezervovaných kurtech mohou hrát další lidi zdarma, vzroste nejen obliba daného sportoviště u stávajících zákazníků, ale ti nejspíš také přivedou další zákazníky, tudíž nevidím důvod, proč by mělo být uvolnění kurtu zdarma v situaci, kdy bych z něj stejně nemohl mít žádný zisk, ke škodě. Naopak. Ale to bychom holt nesměli žít v době, kdy jediné, o co každému jde, je vytřískat z druhých co nejvíce peněz teď hned, bez ohledu na spokojenost zákazníka, bez ohledu na budování dobrého jména.
Tak ta sportovní hala mně jako dobrý příměr nepřijde... Jako když půjdu do bazénu, kde už je 50 lidí, tak mne tam mají pustit zadarmo, protože je jedno, jestli je tam 50 nebo 51 lidí? Vodu museli ohřát tak jako tak, topit tam taky musí, plavčík tam musí sedět i kvůli jednomu člověku...
Bazén moc dobrý příměr není, protože tam další lidi např. omezují prostor ostatních návštěvníků. A na bazén se nechodí v partách lidí, které se při používání bazénů střídají. Aby byla situace srovnatelná, představte si analogii s bazénem spíš takto:
Máte jeden bazén, který je rozdělen na dvě půlky pouze oddělovacím plovacím lanem (které má beztak nějaký svůj název, který neznám). Máte zaplaceno používání jedné půlky, kde jsou třeba jen dva vodicí pruhy na dně, ale návštěvníci jsou tak "drzí" a když vidí, že je druhá půlka úplně volná, jdou plavat tam a využít zbylé dva vodicí pruhy. Je to něco, co musí poskytovatel nutně potřít, co se prostě nesmí dít? Může mu to nějak zvýšit náklady, aby vůbec měl důvod to potírat?
Majitel sportovní haly se chová naprosto správně. Pokud by umožňoval hrát na druhém kurtu zdarma, nejspíše by se velmi brzy domluvily skupinky, které by si zaplatily jeden kurt, ale využívaly oba.
Třeba mne, jako zákazníka, také celkem štve, když zaplatím za nějakou akci (týká se to většiny konzertů, festivalů, ale někdy i divadelních představení) a pak zjistím, že půlka lidí je tam zadarmo, protože se nepodařilo prodat dostatek vstupenek a tak je dva dny před konáním akce někde na Internetu rozdávali zadarmo (nebo s 50 % slevou), přijdu si pak podveden. A také jsem se tomu přizpůsobil a poslední dobou jsem většinou právě v té polovině, co je na té akci zdarma :), protože na ty placené chodím jen výjimečně.
Co by mohl provozovatel udělat, tak poskytnout druhý kurt se slevou, i když je otázkou, jestli by se mu to vyplatilo - opět lidi by si na to zvykli a pak by nechtěli hrát za plnou cenu. Ve výsledku by pak měl jen mírně vyšší obsazenost, ale nižší tržby. Taky by se mohlo stát, že by zjistil, že se mu provoz nevyplatí a celé by to musel zavřít.
To je blbost... Pokud by tam začalo chodit tolik lidí, co to pro provozovatele znamená? Že tam prostě nemá rezervace a že kurty musí udržovat otevřené, osvětlené, vytápěné atd. i kvůli jedné jediné rezervaci. Tzn. zisk z těch zbylých kurtů v té situaci prostě nebude.
Takže.... Nechám je prázdné a nevyužité, nebo je nabídnu již tak platícím zákazníkům k volnému využití a budu doufat, že se rozkřikne mé dobré jméno? Netřeba zapomenout, že není problém zavést zásadu, že na jeden zaplacený kurt může přijít třeba maximálně 6 nebo 8 lidí, další pak za příplatek nebo rovnou za další kurt. V tu chvíli nebude hrozit, aby si někdo zaplatil jeden kurt a využil 4 - jedině, že by jich přišlo 8 a všichni hráli 2hry. Ale pokud si zaplatili ten jeden kurt, který otevřený udržovat prostě musím, a ostatní kurty jsou volné, proč ne? Tady sotva můžou hrozit vůbec nějaké ztráty, natož pak kritické. Každá skupinka lidí si vždycky bude muset jeden kurt zaplatit. Samozřejmě jsem nepovažoval za nutné zmiňovat, že pokud někdo využije kurt, který si nezaplatil, musí jej okamžitě uvolnit, jakmile přijdou zákazníci, kteří si jej zarezervovali.
Jinak jak jste říkal "přijdu si pak podveden," to je přesně ta hamižnost... Strašlivá hrůza, že někdo dostal něco levněji než já. To přece nesmí být, nejlevněji musím všechno dostat já! :) Obyčejná závist, nic jiného. Když víte, že ty lístky na koncert fungují takto, můžete toho taky využít (což jste sám řekl, že děláte). A pokud začne být na zlevněné lístky nával, bude vaše volba, jestli chcete zaplatit víc předem a mít jistotu, že lístek dostanete, nebo to risknout s naději na levný lístek. Jen holt překonat ten mamon...:)
Jenže do té haly nechodí pouze jedinci s tak vzácnou nezávistivou duší, jako máte vy, ale obyčejní Češi, A jak ukázal poslední průzkum, 80% Čechů závidí ostatním i nos mezi očima. Takže pokud by ten majitel nechal někoho hrát zadarmo, hned by se z sousedního kurtu ozvali, jak to, že oni chtějí také a ať jim vrátí peníze, a pak by to ještě skončilo u soudu, protože nabízí stejnou službu za různé ceny, což je diskriminační a nesmí se to.
Co na to říct. Objevil jste super business plán, otevřete si tenisové kurty a nechte půlku lidí hrát zdarma. Jsem zvědav, jak dlouho vám ten optimismus vydrží.
Jestli mé chování nazvat hamižností, těžko říct. Já se prostě nerad cítím jak ovce na ostříhání. A tak se všude, kde to jde, snažím si "vydupat" lepší podmínky.Třeba na telekomunikační služby mám 50 % slevu. Fajn, jsou lidi, kteří mají stejný rozsah služeb a platí dvojnásobek a dokonce jsou spokojeni. A já jsem za takové lidi rád, protože dotují "moji" cenu. To samé u bank. Hodně lidí si stěžuje na to, že bankám platí "nehorázné poplatky", já od nich získávám odměny a bonusy. Za rok to hodí i víc, než je průměrná měsíční mzda. A na slevu a bonusy se zvyká velmi lehce a takoví lidé pak odmítají platit "plnou cenu" už "z principu". To čím dál více rozevírá nůžky mezi oficiální "veřejnou" cenou (kteoru to tlačí vzhůru) a různými neveřejnými a retenčními nabídkami (které dnes dostane prakticky každý, kdo nekývne na první návrh ceny). Podobně fungují i různé akční ceny - slevy jsou čím dál vyšší, ale cena po ukončení slevy roste.
Problém pro provozovatele konzertu je ten, že tam prostě nemůže mít málo lidí, nedosáhl by té správné atmosféry. Takže chtě-nechtě tam musí lidi dostat a to i zadarmo. Na některé akce se dokonce najímají komparzisti. A protože mu vypadne příjem, musí o to víc vybrat na těch, kteří jsou ochotni za vstup zaplatit.
Dalším háčkem je, že lidé, kteří se na takovou akci dostanou zdarma mívají i odlišné chování.Na sportovních utkáních nefandí, na konzertech neskandují, v divadle netleskají (a ještě se třeba ani adekvátně neobléknou). Jenže tohle všechno je součástí toho zážitku, který pořadatel prodává. A když ho platící návštěvníci nedostanou, příště už nepřijdou (a nezaplatí).
nesouhlasím s hodnocením - škoda nebyla způsobena majiteli (provozovateli). Jídlo bylo zaplaceno v tomto případě důchodci a v žádném případě o tom co se s ním stane nemá rozhodovat majitel.
Škoda majiteli v tomto případě nevznikla naopak - pokud by i po likvidaci toto bylo prodáno bez souhlasu těch kdo to zaplatilike zrmení je to neoprávněný zisk majitele - svým způsoben také kráděž.
Plácáte nesmysly. Uvedená paní kuchařka si do zaměstnání žádné knedlíky nepřinesla, tak si je nemá ani odnášet. A už vůbec ne 3 šišky. Pokchybuju, že je sbírala z talířů, které vrátili strávníci. A i kdyby, neplatila to, nemá si to přivlasťovat. Zaplatil to zaměstnavatel (nákup surovin, příprava,..) nebo to nezkonzumoval vlastník, který si to koupil. On to dal k vyhození, tak se to má vyhodit. Praxe je většinou taková, že se to nedá strávníkům (okradou se) a strčí se to do tašky. Kdo někdy pravidelně navštěvoval jídelny (menza, internát, základka,...) tak ví, že před zavíračkou bylo oficiálně vše sněděno a strávník má smůlu, že přišel pozdě a následně kuchařky odchází s plnými taškami. Dokonce jsem byl i svědkem toho, jak se jeden strávník nenechal, povolal ředitele (internátu), který provedl kontrolu kuchyně a najednou se porce dotyčného našla. Pokud se budou provádět kontroly, tak kuchařky nemají důvod někoho okrádat.
Když kuchařky, které pracují ve veřejném stravování typu školní jídelna a podobné vývařovny, jsou již jaksi od socializmu zvyklé si nosit domů plné tašky jídla. Považují to za samozřejmost, takže se pak hrozně diví a dokonce soudí, když má někdo snad jiný názor. Babu měli za letité okrádání rovnou zavřít.
Já bych je zase tak příkře neodsuzovala. Pracovala jsem svého času na personálním oddělení a kuchyně pod nás patřila. Vím, že maso dávala na talíře výhradně vedoucí kuchařka, pokud onemocněla, kuchařky nebo pomocné kuchařky se tohoto neskutečně bály. Protože se jim někdy nepodařilo porce naporcovat tak, aby se dostalo na všechny a někdy se bohužel stalo, že posledních 8-10 strávníků bylo bez masa, protože maso se neváží, vydává se odhadem, a když kuchařce jen trochu "ujede oko", tak těch 10 porcí masa rozdá jako nic (u nás se vařilo cca 1100 obědů, 2 jídla na výběr). Jednou byl bez masa dokonce i ředitel, měl smůlu, přišel mezi posledními.
Ale fakt je, že zbytky si kuchařky většinou domů nosily, třeba zcezenou zavářku do polévky apod. Dohled byl třeba, pokud nebyla kontrola, ztrácely se potraviny, hlavně maso, ve velkém. Klidně se stalo, že zmizelo 15 kg masa a nikdy se nenašlo. Kdo a jak ho provezl ven, jsme nikdy neobjevili. Nekradlo se ostatně jen maso, z fabriky klidně zmizela míchačka na 3 kolečka, 10 m dlouhá traverza, přestože tam jako ostraha běhal čokl, vykradli v noci kuchyni atd. Cesty zlodějů byly fakt různé.
na škole jsem jako brigádu umýval nádobí v menším hotelu (a házel ty zbytky do drtiče). nikomu nevadilo, že se všechen personál pořádně nají než se nakonec něco zlikviduje, ale domů se nic nosit nesmělo. párkrát se ztratila třeba celá šunka a samozřejmě se viník nenalezl, ale kdybyste viděla ten cirkus, když měla pokojská skříňku plnou polotvrdých rohlíků... to mi taky přišlo dost přehnané.
Celoživotně se stravuji v práci /ve školních jídelnách/ a 100% vím, že kradou více či méně všechny kuchařky a jejich pomocnice a všichni kolem se tváří, že o tom neví. Stačí je jen několikrát náhodně vidět při odchodu ze zaměstnání s plnými igelitovými taškami dnes a denně, to mi tady nikdo nevymluví, sám jsem toho byl mnohokrát svědkem při současném odchodu ze zaměstnání, kdy se prohýbaly pod tíhou svých "nákupů". Kontroly jsou nedostačující a jen "naoko", protože vedoucí kuchyně-hospodářky v tom jedou zřejmě taky.
Přesně tak... Dostáváme v práci, kde vaří Aramark, tak směšné porce, že už tam většina lidí raději ani nechodí a buď si nosí jídlo z domova, nebo chodí do okolních restaurací, i když na to nedostane od firmy příspěvek.
Když kuchařka omylem nabere v guláši 4 kousky tlustého masa místo obvyklých 3, klidně věnuje minutu tomu, aby ten "přebývající" kousek masa shodila zpátky do kastrolu...
A pak při odchodu z práce člověk potká šéfkuchařku, která táhne ze skladu dvě tašky narvané tak, že je šoupe po zemi...
Člověče, dal byste si doma k večeři knedlíček, který nechal(a) důchodkyně/studentka či squater na talířku v bufáči? A poskládal byste z těchto zbytků celé 3 knedle a vzal si je domů pro maminku, děti,...? Asi těžko, tak o jakých zbytcích to mluvíte? Prostě to nevydala přes okýnko a šoupla do kabele. Ten knedlík má záruku týden i víc a mohli ho použít další dny. Když Váš zaměstnavatel vyřadí nějaký nábytek, PC techniku, nebo telefony, tak si je bez jeho vědomí z firmy odnesete? Pochybuji o tom. Ale mentalita zdejších lidí je z dob minulých těžce poznamenána a co je jinde ve světě obyčejná krádež, to se tady bude nazývat ekonomickým smýšlením, přilepšením k mizernému platu či záchranou zbytků. Kdo nekrade okrádá rodinu, že? I kdyby to zbytky byly a mohl si na tom pochutnat třeba sousedův vepř, tak bez souhlasu majitele firmy/provozovny se nic odnášet nemá (kromě vlastního obědu, ke kterému bude mít paragon z poklady).
pokud je pravda, že kuchařka byla odchycena se třemi šiškami knedlíků a sklenicí zelí - a hájila se blbým lhaním, že nekrade, ale odnáší si nedojedený oběd po kolegyních - pak bych jí vyrazil především za LHANÍ. možná kdyby naférovku řekla, tohle zbylo tak jsem si to vytáhla z koše, zaměstnavatel by to neřešil. ale když ze mně někdo dělá takovym způsobem debila, tohle musí myslícího člověka urazit a dožrat.
to je jako ten lupič, co se mi vloupal do obchodu - byv přistižen, blazeovaně prohlásil, že on není lupič, že jen viděl vytrženou mříž a vypáčené dveře a uvnitř rozsvíceno - a tak jat občanskou svědomitostí se šel podívat, jestli tam někdo nekrade. neprokázali mu nic. ale za svou uvědomělost dostal ještě do tlamy.
Pracovala jsem v soukromém hotelu a záleží na majiteli. Měla jsem štěstí, plat sice nebyl velký, jak to u všech kuchařek a pomocnic bývá, ale zase jsme se mohli zadarmo najíst, a to i snídani, vzít si i jogurt, šunku, kávu. Aby nám prohlížel tašky to nikdy, ale každý den jsme ho zdravily nashledanou a každá jsme měly jen kabelku, tak asi předpokládal, že si toho moc neodneseme.
Jídlo pro strávníky se normuje. Když je 100 strávníků, vypočítá se norma spotřeby pro 100 strávníků. Takže 100 zaplacených obědů.
Pokud zůstanou zbytky, tak za těchto okolností, pokud je jídlo správně znormováno pro 100 strávníků, což se dá zkontrolovat,
jedná se o nedojedené zbytky z talířků. "Paní kuchařko, nedávejte mi 4 knedlíky, já chci jen 2 kousky, jsem stará a už toho tolik nesním, prosím Vás... a sušenky si nechte, dyť nemám zuby abych to pokousala...". Takže knedlíky se hodí bokem a nedojedené zelí se seškrábne z talířů nebo vyškrabe z hrnce. Pokud tam nejsou porce masa, vůbec bych to neřešila. Dala bych měsíční paušál pár korun za odnos zbytků a nemusím řešit jejich likvidaci jako producent odpadu. A jestli se to nelíbí KHS nebo EU, ať jdou k čertu. To se musí řešit takové hovadiny? Víte někdo co je to zdravý selský rozum? Tato generace pěkně degeneruje.
No, vyhazov můžeme hodnotit jako správný postup. Jenže o důvodu proč tak učinil až po 9 letech, se tam píše jen v náznacích. Kuchařka zřejmě měla smlouvu na dobu neurčitou viz 9let, a na konci roku 2010 měla odejít, což samozřejmě znamená odstupné, které se tady někomu evidentně platit nechtělo. V tom je mi ten postup odporný, 9 let něco toleruje a víme, že v ČR to tak funguje a poté místo odstupného vyhazov. Tím neobhajuji kuchařku, její chyba je, že když očekává výpověd tak krade vesele dál.
Pane vachmajstr, vy jste hlava !! Takze Rittiga, který krade miliardy, necháme být a budeme honit kuchařky se třemi nedojezenými knedlíčky, aby z ní nedejbože jednou nebyla paní Rittigová. A víte, že paradoxně mi spíš než kuchařky, které berou, vadí kadeřnice s holým zadkem, které rozdávají politikům dva miliony ? Jenže tyto ku*vičky jsou hájené, těm se nic nestane.
Kucharku resil jeji sef - je to pracovnepravni spor. Soud nemuze rict "Sorry, neumime si poradit s Rittigem, tak 3 sisky jsou proti tomu nic, tak kucharka muze jit". Aneb jak by se Vam libilo, kdybyste podal zalobu k soudu treba na souseda, se kterym vedete spor o pozemek a soud by Vam odpovedel, ze to resit nebude, protoze tady nedokazeme resit Rittigy, Janousky a jine.
Ono je potreba, aby nejdriv byl zalobce, pak to muze resit soud. Tady byla zalobcem ta samotna kucharka, tak to soud resil.
Vím velice dobře jak to bylo . Případ se stal v CSOP v Praze 10 v provozovně v ulici 28. pluku . To že si paní kuchařka " přilepšila " je pravda , na druhou stranu je také pravda že zaměstnavatel tyto praktiky toleroval , vzhledem k platům, které zaměstnanci dostávali. Kontrola ke které došlo byla vyvolaná chováním kuchařky, která odmítla přistoupit na dohodu o ukončení pracovního poměru nebo přeřazení na jiné místo. Provozovna se totiž k 31.12. zavírala a tudíž by zaměstnavatel musel zaměstnancům vyplatit odstupné. Tato kuchařka byla JEDINÁ která na dohodu nepřistoupila. Proto se uskutečnila kontrola , která předpokládala že kuchařku přistihnou(dříve to tolerovali) a bude tedy důvod na okamžité ukončení prac. poměru. A tak se i stalo.
Bude se to zdát mimo mísu, ale personál kuchyně si nosí domů nejen zbytky od oběda. Nosí se maso, cukr, máslo, mouka atd.. Kontroly nejsou žádné. Polemika, jestli někoho ošidila, strávníka, nebo zaměstnavatele je zbytečná. Ve většině školních jídelnách, mateřských školkách, stravovacích provozech při domovech důchodců, hlavně tam, kde je menší kolektiv si kuchařky odnáší domů. Stačí se postavit ke konci pracovní doby k jídelně a člověk vidí, jak kuchařky odchází domů obtěžkané taškami. Též jsem byla svědkem, kdy do jídelny docházel manžel a vždy pro něj byla přichystaná porce jídla. Takže ano, paní měla smůlu, nebo to na ní někdo přichystal. Ale takových výpovědí, by bylo při pravidelných kontrolách více.