Kritika penzijní reformy: užitečné tipy i paradoxy

Analýza návrhu reformy obsahuje logické a užitečné tipy, jak lépe využít potenciál reformy. Některá opatření ale paradoxně protiřečí jiným.

Návrh penzijní reformy už je nějakou dobu na světě. Nyní si na něj posvítilo Vědecké grémium České bankovní asociace (ČBA). Proto vám přinášíme zprostředkovaný komentář k návrhu, který se ani po veřejných připomínkách nijak nezměnil. Čtěte více: Podoba penzijní reformy dohodnuta. Co vás čeká v důchodu?

Ačkoli dokument obsahuje i výtky k návrhu, v jednom se s ním sjednocuje. I zástupci grémia ČBA zdůrazňují, že kvůli demografickým změnám, prodlužování průměrné délky života  nebo nízké transapenci a zásluhovosti systému je penzijní reforma nezbytná a návrh předložený vládou je dobrou základnou. Kromě problematických míst ale upozorňují na možné potíže s politickou udržitelností prosazovaných opatření. Čtěte více: Je lepší důchod podle zásluhy, nebo naměřit všem stejně?

První pilíř: rozdělit na spoření a daň

V rámci změn prvního pilíře zástupci z grémia souhlasí s posunutím věkové hranice odchodu do důchodu i změnou valorizace penzí. V rámci prodlužování důchodového věku ale zdůrazňují potřebu doplnit systém o opatření cílená na zvýšení možnosti uplatnění na trhu práce pro občany, kteří se nebudou schopni ve vysokém věku uplatňovat ve své kvalifikaci. Vzniknout by podle nich měl i model předčasných nároků na starobní penze spojený například s vyššími odvody pro určité profese.  Čtěte více: Dožijete se důchodu?

Upozorňují ale na vysoký odvod do systému oproti přiznanému důchodu. Odvod pojistného totiž neslouží pouze k výplatě starobní penze, ale i dalších důchodů a k redistribuci osobám s nízkými odvody. Proto by podle zástupců grémia finančně nefungovala snaha o konverzi dnešního netransparentního systému do nového – s fiktivními a zhodnocovanými účty. (Dále značeno jako NDC – national defined contributions – systém fiktivních individuálních účtů).

Rozdělení odvodu na část spoření na starobní penzi (v režimu NDC, zhruba ¾ dnešního odvodu) a další odvod (zde již daň), sloužící ke krytí ostatních výdajů systému, by výrazně zvýšilo transparenci i „disciplínu“ uvnitř systému. Tento krok by navíc měl logiku v kontextu zvažované daňové reformy, která i tak mění část odvodů na daně, uvádí analýza.

Dokument také radí odstranit nesoulad, který existuje mezi nestarobním a starobním důchodem, a nestarobní penzi více revidovat. Navrhuje také zavedení společného výpočtového základu pro manžele, který by mohl snížit tlak na další přerozdělení a zvýšit stabilitu rodin.

Podle grémia měly být změny parametrů v prvním průběžném pilíři výraznější. Za příklad uvádí analýza švédský systém. Zde je první pilíř průběžně balancován (indexace budoucích důchodů), takže vláda je ušetřena nepříjemné povinnosti prodlužovat hranici odchodu do důchodu a dalších parametrických změn systému. Vše přednastaví každoroční úprava systému. Čtěte více: Důchodová reforma sedmkrát jinak. Jak jsou na tom v zahraničí?

V průběžném pilíři by také měl podle navrhovaných zlepšení vzniknout kapitálový polštář, který by schraňoval krátkodobé přebytky, vytvářel jakýsi nárazník pro ekonomické výkyvy a systém tak více stabilizoval.

Druhý pilíř: větší opt-out a jednorázové výběry

Hned v úvodu analýza uvádí, že dopad opt-outu na státní rozpočet budou objemově změny DPH kompenzovat dostatečně. Přesto podle ní bude potřeba zvýšených transferů z příjmových položek rozpočtu i nad rámec sociálního pojistného. Vazba mezi vybraným pojistným a výdaji státu na penze se tak ještě více rozvolní. Uvedená vazba ale nemá velký praktický význam. Již nyní vzniklé deficity v průběžném systému stát tak jako tak musí krýt prostřednictvím státního rozpočtu. Vazbu mimo to oslabí i plánovaná změna v sociálních odvodech zaměstnavatelů, která se podle vládního návrhu spolu se změnou výpočtu má přejmenovat na daň z objemu z mezd. Financování velké části ročních nákladů na starobní penze tak přejde na daňové příjmy státu, odhadují zástupci grémia ve zprávě.

Rizikem druhého pilíře je podle analýzy dobrovolnost vstupu do reformy. Budoucí správci individuálních účtů totiž budou jen s obtížemi odhadovat budoucí počty klientů a tím i návratnost svých investic. Zpráva tak varuje před možným omezeným výběrem fondů. Případný malý objem prostředků ve správě fondu pak může podle analýzy zvyšovat také riziko (alespoň zpočátku) nedostatečného zhodnocení prostředků oproti předpokladům.

Překvapivě se analýza staví také proti regulaci možnosti, jak s úsporami bude moci účastník reformy naložit. Zamezení možnosti využít alespoň část prostředků ve formě jednorázové platby se zdá nelogické a představuje neodůvodnitelný regulační zásah státu, uvádí zpráva. To je překvapivé, protože se dá spíše očekávat, že v případě jednorázové výplaty vzroste riziko neuváženého utrácení prostředků na důchod a prakticky popření principu, proč na důchod spořit.

Podpora alespoň částečné jednorázové výplaty je o to udivující, že v dalším bodu zástupci grémia kritizují reformu za příliš nízký opt-out, který bude podle nich diverzifikovat zdroje příjmu na stáří jen omezeně. Dvacetiletá účast v systému znamená v realisticky zvolených modelových případech rozdělení příjmů mezi státní (1. pilíř) a doplňkovou penzi v poměru zhruba 80 % a 20 %. 

Zpráva také varuje před vzájemnou konkurencí druhého a třetího pilíře. Lze ukázat, že v čistě
finančním vyjádření se opt-out vyplatí jen těm, kdo jsou ochotni na penzi odkládat měsíčně částku vyšší, než bude limit pro poskytování státních příspěvků a daňových zvýhodnění ve třetím pilíři.  Zároveň musí dotyčný volit takovou investiční strategii, aby zhodnocení jeho prostředků po  odečtení nákladů na správu mohlo realisticky přesáhnout míru očekávané valorizace státních penzí (ve výpočtech MPSV uváděné jako 2% ročně). Existují odhady, že za navržených podmínek  fungování druhého (a třetího) pilíře dosáhne počet zájemců o druhý pilíř jen několik set tisíc,
varuje analýza.  Čtěte také: Kdo vydělá na penzijní reforma a kdo by se jí účastnit neměl?

Vzhledem k tomu, že by se tak kvůli předpokladu, komu se reforma vyplatí a komu ne, mohla ve druhém pilíři kumulovat jen skupina s vyššími příjmy, obává se grémium permanentního tlaku části politického spektra na zrušení nebo omezení navrženého systému.

Analýza se zamýšlí také nad tím, zda by hladšímu náběhu druhého pilíře nepomohl vznik státem spravovaného pasivního dluhopisového investičního fondu. Nezhodnotí sice prostředky o mnoho více než bude činit valorizace státní penze, mohl by ale v očích veřejnosti omezit riziko soukromé povahy fondů s tím, že by bylo možné následně přejít do soukromého fondu s jinou investiční strategií. Státní fond by tak ale byl prakticky konkurencí stejného fondu soukromých důchodových společností, který se skládá výhradně ze státních dluhopisů. „Ukrojil“ by další účastníky reformy a zvýšil tak další rizika spojená s nedostatkem kapitálu v soukromých fondech (na které analýza zároveň upozorňuje). Čtěte také: kdo by si měl místo reformy spořit raději na penzijním připojištění?

Třetí pilíř: větší dynamika se nemusí zavděčit všem

Analýza se věnuje také třetímu pilíři, tedy pozměněnému systému penzijního připojištění. Ten by měl oddělit majetek spořících účastníků a vlastníka fondu a nabídnout i možnost agresivnějších strategií. Zvýšit by se měla také limitní částka měsíční úložky pro přiznání maximálního státního příspěvku. Při uvažovaném ponechání daňové odečitatelnosti penzijního spoření do částky 1000 Kč měsíčně se tak zvýší limitní částka spoření podporovaná státem na 2000 Kč měsíčně.

Grémium v dokumentu upozorňuje na to, že není zcela jasné, zda bude v těchto fondech dodržen současný extrémně konzervativní charakter, který je způsoben povinností vlastníka dorovnávat případné roční nominální ztráty hodnoty a z hlediska dlouhodobé investice není nevhodný. Pokud však dojde k odstranění této podmínky, mohou tento fakt někteří účastníci systému považovat za znevýhodnění produktu a de facto jistou formu znehodnocení svého vkladu (u kterého právem předpokládali kontinuitu státem nastavených parametrů).

Prognózy jsou věštěním z křišťálové koule

Grémium v analýze přiznává, že nejistoty současného návrhu vlastně znemožňují přesnější prognózy. I přes to je ale počítá s tím, že vyšší zájem budou mít o reformu vysokopříjmoví plátci. Právě u těch je nejvíce narušena ekvivalence mezi platbami do systému a následnou výší důchodu z prvního pilíře. I přes tento předpoklad se grémium domnívá, že objem prostředků, které se v rámci reformy přelijí z prvního do druhého pilíře, bude jen omezený. 

A právě odhad počtu zájemců (spolu s limity poplatků) bude podle analýzy také podmiňovat zájem finančních institucí o účast ve druhém pilíři. Vzhledem k možnosti, že počet penzijních pojištěnců
přestupujících do druhého pilíře nemusí být vysoký, nejeví se navrhované nastavení parametrů
odměňování pro správce připravovaných penzijních fondů jako příliš atraktivní.

Postupný nástup reformy by, jak grémium předpokládá, neměl dlouhodobě rozkolísat tržní ceny ani obchodované objemy finančních aktiv. Dopad na jednotlivé třídy aktiv bude záležet na rizikovém profilu, který si budou volit účastníci druhého a třetího pilíře. Obecně platí, že defenzivní (nízkorizikové) strategie budou investovány ve velké míře do českých státních dluhopisů, což bude pro financování státního dluhu pozitivní. Naopak více rizikové strategie budou hledat alokaci velké části portfolia zřejmě na zahraničních trzích, uvádí zpráva s tím, že zvýšení objemu prostředků s dlouhodobým investičním horizontem je pro ekonomiku pozitivním jevem, který zvýší nabídku dlouhodobého kapitálu. 

I tento závěr možná dává za pravdu tezi, která nutí sundat růžové brýle. Důchodová reforma tu není pro zajištění na stáří, ale pro stabilizaci rozpočtů a lepší financování státního dluhu. Cílem navrhovaných reforem je stabilizovat státem určený penzijní systém s cílem zajistit přiměřené ekonomické prostředí pro občany v postproduktivním věku. Tohoto cíle nelze zajisté dosáhnout jen sebelepší reformou, uvádí analýza.

Klíčová je proto podle zprávy reakce občanů a způsob, jakým budou tvořit své úspory: Pokud by nedošlo k navýšení dnešního objemu prostředků alokovaných celkem do těchto aktiv (tedy ke zvýšení tvorby úspor), tak se kupní síla občanů v postproduktivním věku ve svém souhrnu nezmění (dojde pouze ke změně rozložení bohatství v rámci této skupiny), uvádí analýza s tím, že povinná účast ve druhém pilíři, parametrické změny podpory třetího pilíře a rostoucí uvědomění občanů k této změně mohou pozitivně přispět.

To, jak může penzijní reforma přispět ke změně struktury finančních aktiv domácností dokládá graf, který srovnává strukturu před reformou se situací po deseti letech. Pro srovnání byly použity tři scénáře vývoje.

Ve scénáři „Bez reformy“ je modelován případ, kdy by ve stávajícím systému penzí nedošlo k žádné systémové změně. Penzijní aktiva by v takovém případě představovala jen aktiva stávajících fondů penzijního připojištění, a jejich podíl na celkových  finančních aktivech by během deseti let stoupl o dva procentní body na 9.9 %. 

Ve scénáři „Částečný opt-out“ je uvažováno s vyvedením poloviny maximální částky do druhého penzijního pilíře. Zároveň se  předpokládá neměnná míra úspor domácností, takže penzijní aktiva v tomto modelovém případě rostou jen o 3 % hrubých mezd přesměrovaná z 1. pilíře. 

Finanční aktiva domácností by v roce 2022 měla být vyšší o 200 miliard Kč oproti scénáři „Bez reforem“. Kumulovaný podíl aktiv penzijních fondů ve 2. a 3. pilíři na aktivech domácností v roce 2022 by měl stoupnout na 12,3 %. 

Ve scénáři „Plný opt-out“ se počítá s vyvedením maximální možné částky (tj. 3 % z hrubých mezd plus 2 % ze stejného základu z úspor jednotlivců) do druhého pilíře. To odpovídá hypotetické situaci povinného opt-outu. Zároveň se neuvažuje o snížení přílivu prostředků do 3. pilíře, takže modelový případ znamená zvýšení míry úspor domácností asi o 1,6 p.b. 

Finanční aktiva domácností by v roce 2022 měla být proti scénáři „Bez reforem“ vyšší o 800 miliard Kč. Podíl penzijních aktiv na finančních aktivech domácností by v takovém případě v roce 2022 činil 20 %. Vzhledem k navrženým parametrům reformy a očekávanému chování domácností se pro strukturu finančních aktiv domácností dnes jeví jako realistický vývoj mezi scénáři „Bez refomy“ a „Částečný opt-out“.


Zdroj: Analýza ČBA

*) Bankovní vklady na obrázku zahrnují rovněž stavební spoření

10 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 18. 7. 2011 12:53