Krach firem nemusí být pro jejich zaměstnance problém

Krach zaměstnavatele nebo jeho předluženost jako v případě SkyEurope nemusí být pro zaměstnance noční můrou. Nově získali lepší práva na své peníze. Prodloužila se i doba, během které mohou stát požádat o finanční podporu.

Boj proti finanční krizi má pro zaměstnance své výhody. Pro zaměstnance insolventních zaměstnavatelů existuje pomocná ruka. Dostane-li se zaměstnavatel do platební neschopnosti, má zaměstnanec právo na nevyplacenou mzdu. Pro vyplacení mzdových nároků je však nejdůležitější tak zvané rozhodné období, ve kterém tyto nároky vznikly a stát je následně vyplatí namísto předluženého zaměstnavatele. Podrobněji: Zaměstnavatel je v konkurzu? Máte nárok na peněžitou pomoc.

Rozhodné období se novelou změnilo

Ještě do 19.7.2009 bylo stanoveno rozhodné období jako 6 měsíců předcházejících měsíci, ve kterém by podán insolvenční návrh, novela zákona je však zásadním způsobem změnila.

Nově platí, že rozhodným obdobím je kalendářní měsíc, ve kterém bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení, nebo ve kterém byl podán insolvenční návrh. Zároveň to platí i na 3 kalendářní měsíce předcházející tomuto měsíci a 3 následující kalendářní měsíce. Jednoduchý příklad: bude-li např. podán návrh na zahájení insolvenčního řízení 10. 12. 2009, je rozhodným obdobím doba od 1. 9. 2009 do 31. 3. 2010, včetně prosince 2009. Toto období může být ještě „prodlouženo“, až do 15. 4. 2010, pokud zaměstnavatel nevyplatí mzdové nároky za březen 2009.

Výplata za 3 měsíce od státu

Stále platí, že můžete uplatňovat mzdové nároky za 3 měsíce rozhodného období. V praxi to probíhá tak, že si příslušné měsíce si vyberete sami a specifikujete je v příslušné žádosti úřadu práce. Jestliže bude např. návrh na zahájení insolvenčního řízení podán 2.9.2009 a zaměstnavatel nevyplatil mzdu za červenec, srpen 2009 a za říjen 2009, pak za všechny tyto měsíce můžete požadovat úhradu po úřadu práce.

Novinkou je, že mzdové nároky můžete uplatnit u úřadu práce nejpozději do 5 měsíců a 15 kalendářních dnů (dříve to bylo jen do 1 měsíce) následujících po dni, kdy úřad práce zveřejnil informace o zahájení insolvenčního řízení proti zaměstnavateli, který nevyplatil mzdu. Jestliže v této lhůtě zaniklo moratorium vyhlášené před zahájením tohoto řízení nebo soud rozhodl o insolvenčním návrhu jinak než vydáním rozhodnutí o úpadku, můžete mzdové nároky uplatnit nejpozději v den zániku moratoria nebo v den právní moci soudního rozhodnutí.

Šéfové firmy pomoc nedostanou

Státní podporu však nemůže čekat zaměstnanec, který byl v rozhodném období statutárním orgánem nebo členem jeho statutárního orgánu a měl u tohoto zaměstnavatele nejméně poloviční majetkovou účast. Z pohledu práva mohl mít takový vedoucí pracovník podíl na neúspěchu firmy a tudíž si nezaslouží nárok na finanční pomoc.

Kolik peněz dostanete?

Při stanovení maximální výše mzdových nároků je určeno, že celková výše nesmí za 1 měsíc překročit 1,5násobek rozhodné částky. Pro období od 1. 5. 2009 do 30. 4. 2010 (tj. pro insolvenční návrhy podané po 30. 4. 2009) jde o částku 23 542 Kč. 1,5násobek této částky je 35 313 Kč. To znamená, že za 3 měsíce můžete od státu dostat maximálně 105 939 Kč. Jde o „hrubou mzdu“, z těchto částek je potřeba odečíst povinné odvody, které automaticky odvede úřad práce.

Přechodná opatření pomohou hlavně sklářům

O žádostech zaměstnanců o uspokojení mzdových nároků, které byly uplatněny před dnem 20.7.2009, rozhodují úřady práce podle dosavadních pravidel účinných do 19. 7. 2009.

Zaměstnancům, kteří nesplňovali podmínku pro uplatnění mzdových nároků podle dosavadních předpisů (tj. zákona č. 118/2000 Sb., ve znění účinném do 19. 7. 2009), avšak splňují podmínky podle novely č. 217/2009 Sb. od její účinnosti (tj. 20. 7. 2009), umožňuje novela v případech, kdy k vyhlášení moratoria nebo k podání insolvenčního návrhu došlo v období od 1. 9. 2008 do 20. 7. 2009 podat žádost o uspokojení splatných mzdových nároků do 2 měsíců ode dne 20. 7. 2009. Rozhodné období je pro ně stanoveno zvláštním způsobem – zahrnuje kalendářní měsíc podání insolvenčního návrhu a 6 následujících kalendářních měsíců. Účelem je minimalizovat sociální dopady vzniklé v souvislosti s propouštěním zaměstnanců a nevyplacením jejich mzdových nároků zaměstnavateli. To se týká zejména specifické situace zaměstnanců ve sklářském průmyslu.

Anketa

Byli jste někdy propuštěni z důvodu nadbytečnosti nebo rušení zaměstnavatele?

9 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 23. 9. 2009 12:15