Spočítejte si...

Zavřít

Koupili jste auto s přetočeným tachometrem? Podejte trestní oznámení

Jestliže je tachometr upraven a v důsledku toho dojde k navýšení kupní ceny nejméně o částku 5000 Kč, jde o přečin podvodu. Pachateli hrozí několikaletý trest odnětí svobody.

Jistého P. M. uznal soud prvního stupně vinným přečinem podvodu podle ust. § 209 odst. 1, 3 trestního zákoníku, kterého se dopustil tím, že v úmyslu neoprávněně se obohatit prodal dne 21. 1. 2010 A. Š, osobní motorové vozidlo zn. Volkswagen Caravelle 2,5 TDI za částku 379 000,– Kč s deklarovaným počtem ujetých kilometrů 171 000, ačkoli věděl, že tento stav kilometrů neodpovídá skutečnosti, když sám předmětné motorové vozidlo zakoupil dne 17. 3. 2009 za částku 7000 EUR se stavem počtu ujetých kilometrů 340 000 km, který následně upravil nebo nechal upravit, a popsaným jednáním způsobil A. Š. škodu ve výši nejméně 159 000 Kč. Za tento trestný čin byl obviněný odsouzen podle ust. § 209 odst. 3 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, jehož výkon mu však byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání osmnácti měsíců. Odsouzený si podal odvolání, které odvolací soud zamítl. Následně si proti rozsudku soudu druhého stupně podal také dovolání, které ovšem Nejvyšší soud ČR odmítl.

Nejvyšší soud ČR ve svém usnesení spis. zn. 8 Tdo 728/2014 ze dne 2. 7. 2014 konstatoval: Jestliže obviněný zajistí, aby prodávané vozidlo vykazovalo v době prodeje stav tachometru s téměř polovičním počtem ujetých km, a získá tak na poškozeným vyplacené ceně více, než by mu náleželo, v přímém úmyslu naplní znaky přečinu podvodu podle § 209 odst. 1, 3 trestního zákoníku. Za situace, kdy je za účelem navýšení kupní ceny motorového vozidla přetáčen stav jeho tachometru, jde o typicky podvodné jednání, zásadním důvodem, proč k přetáčení tachometru dochází, je právě protiprávní navyšování kupní ceny. Čtěte více: Náhradní díly po autohavárii nemusíte vybírat na vrakovišti, máte nárok na nové

Tolik ve stručnosti k tomu v rozhodnutí klíčovému s všeobecným významem. Podívejme se však ještě na trestný čin podrobněji a více do odůvodnění rozhodnutí.

Kdy jde o podvod

Přečinu podvodu podle ust. § 209 odst. 1 trestního zákoníku se dopustí ten, kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoliv nepatrnou, jíž se podle ust. § 138 odst. 1 trestního zákoníku rozumí škoda dosahující nejméně 5000,– Kč. Přečinu podvodu podle ust. § 209 odst. 1, 3 trestního zákoníku se dopustí ten, kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti a způsobí tak na cizím majetku větší škodu, jíž se podle ust. § 138 odst. 1 trestního zákoníku rozumí škoda dosahující nejméně 50 000 Kč.

Tato zmíněná ustanovení chrání cizí majetek, jímž je míněn souhrn všech majetkových hodnot představující širokou škálu věcí, pohledávek, a jiných práv a penězi ocenitelných hodnot, které přísluší určitému subjektu, a proto je ochrana poskytována jakékoli části majetku, která může být v důsledku jednání pachatele u konkrétní osoby poškozeného zasažena. Z uvedených důvodů se ochrana týká mimo jiné i práv kupujících, jestliže je podvodně manipulována cena kupované věci, neboť podvodné jednání spočívá v tom, že obviněný se uvedením v omyl jiného snaží zajistit sobě nebo jiné osobě prospěch a poškozenému tak způsobit škodu, tzn. zkrátit jeho majetek. Omyl je rozpor mezi představou a skutečností a může směřovat nejen vůči poškozenému, ale i vůči jiné osobě. O omyl půjde i tehdy, když podváděná osoba nemá o důležité okolnosti žádnou představu nebo se domnívá, že se nemá čeho obávat. Uvést jiného v omyl lze jednáním, jímž pachatel předstírá okolnosti, které nejsou v souladu se skutečným stavem věci. Uvedení v omyl může být spácháno konáním, opomenutím i konkludentním jednáním. Uvedení v omyl se může stát lstí, ale může jít i jen o pouhou nepravdivou informaci, může se týkat i skutečností, které teprve mají nastat, pachatel však musí o omylu jiného vědět již v době, kdy dochází k jeho obohacení.

V projednávané věci soudy prvního i druhého stupně obviněného uznaly vinným přečinem podle ust. § 209 odst. 1, 3 trestního zákoníku poté, co na základě výsledků provedeného dokazování shledaly, že obviněný v úmyslu se neoprávněně obohatit prodal A.Š. osobní motorové vozidlo zn. Volkswagen Caravelle za částku 379 000 Kč, což je cena, která neodpovídala skutečné hodnotě prodávaného vozidla. Obviněný při jeho prodeji totiž uvedl kupujícího v omyl tím, že předstíral v rozporu se skutečností, že prodávané vozidlo je jiné bonity, než za jakou je vydáváno, protože v rámci prodeje deklaroval jiný počet ujetých kilometrů, než o který se u něj ve skutečnosti jednalo. Při prodeji vozidlo mělo podle tachometru ujetých 171 000 km, ačkoli věděl, že jde o nepravdivý údaj, protože sám toto motorové vozidlo zakoupil dne 17. 3. 2009 za částku 7 000 EUR se stavem počtu ujetých kilometrů 340 000 km, který následně upravil nebo nechal upravit.

Tímto způsobem zajistil, že cena prodávaného vozidla byla navýšena o podstatnou částku, která v konkrétním případě činila 159 000 Kč. Jde o rozdíl mezi cenou vozidla podle předstíraného počtu ujetých km a cenou, za niž by vozidlo bylo prodáno s pravdivým počtem ujetých km. Jak totiž vyplývá z odborného vyjádření, cena vozidla by ke dni jeho prodeje obviněným (21. 1. 2010) při stavu 171 000 km jím deklarovaného v kupní smlouvě, činila 379 500 Kč, kdežto při 340 000 km, jež vozidlo mělo ujeto v době, kdy vozidlo sám koupil (včetně jím najetých dalších 30 000 km, v důsledku čehož stav km v době prodeje poškozenému činil 370 000 km), by činila částku 220 000 Kč. Uvedený rozdíl tak představuje sumu, o niž byl zmenšen majetek poškozeného, a jde o škodu tímto činem obviněného způsobenou.

Právě prokázaná manipulace s tachometrem motorového vozidla při jeho prodeji představuje naplnění znaku uvedení v omyl předpokládaného u trestného činu podvodu podle ust. § 209 trestního zákoníku, neboť počet ujetých km je při prodeji motorového vozidla jednou z podstatných skutečností určujících výši jeho prodejní ceny. Cenu a atraktivnost ojetého vozu určuje především technický stav, rok výroby a intenzita, s jakou byl používán předchozím majitelem. O těchto skutečnostech dobře vypovídá stav počítadla kilometrů. Především z těchto důvodů se pokouší pachatelé stav tachometru upravovat. Dojde-li k přetočení tachometru na stav vykazující nižší počet km, je tím předstíráno, že vozidlo je v lepším stavu, než jaký odpovídá počtu skutečně najetých km, neboť právě tento ukazatel (dle roku výroby) slouží k orientaci pro stanovení kupní ceny, jelikož se od něj odvíjí stav opotřebení vozidla, a tedy i životnost jeho náhradních dílů, spotřeba apod.

Tip: Odtah vozidla kvůli čištění ulic musíte zaplatit, i když jste byli na dovolené

Závěrečné shrnutí v právních větách

Uvedený případ byl podnětem k tomu, aby Nejvyšší soud ČR vydal v rámci své sjednocující rozhodovací praxe právní názor, který říká, jak posuzovat jednání pachatele, který prodává vozidlo se stočeným počtem najetých kilometrů a poškozuje tak nové kupce, na nichž získává majetkový prospěch:

Jestliže pachatel prodává motorové vozidlo, u kterého upravil (tzv. přetočením) sám nebo prostřednictvím jiné osoby stav tachometru tak, aby vykazoval méně ujetých kilometrů, a v důsledku toho dojde k navýšení kupní ceny nejméně o částku 5 000 Kč, kterou kupující, aniž by o uvedené změně věděl, zaplatí, jsou naplněny znaky trestného činu podvodu podle ust. § 209 trestního zákoníku, neboť pachatel tím uvedl kupujícího v omyl, způsobil mu škodu nikoliv nepatrnou a sebe nebo jiného obohatil. Čtěte: Při saunování mu ukradli auto, dostal za něj 5000 Kč