Hlavní navigace

Koruna posílila navzdory vyhrocení situace na Ukrajině

1. 9. 2014
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Regionální měny měly během první poloviny uplynulého týdne proti euru našlápnuto k ziskům. Aktivům ve střední Evropě pomohlo určité uvolnění napětí na Ukrajině a schůzka prezidentů Ruska a Ukrajiny.

Zprávy a události

Soukromé příjmy v USA vzrostly v červenci o 0,2 % m/m (trh +0,3 %). Soukromá spotřeba poklesla o 0,1 % (trh +0,2 %).

Inflace v eurozóně v srpnu dosáhla v souladu s očekáváním jen 0,3 % y/y. Jádrové ceny vzrostly o 0,9 % (trh +0,8 %). Míra nezaměstnanosti v EMU v červenci stagnovala na 11,5 %, jak očekával trh.

Německé maloobchodní tržby v červenci poklesly o 1,4 % m/m (trh +0,1 %), jejich meziroční dynamika tak dosáhla 0,7 % (trh 1,5 %).

Měnová zásoba v České republice měřená agregátem M2 vzrostla v červenci o 3,3 % y/y. ČSÚ potvrdil původní odhad mezičtvrtletní stagnace HDP v Q2 14. Meziroční vývoj mírně vylepšil z 2,6 % na 2,7 %.

Podobná byla i revize v Polsku. Dynamika HDP byla v Q2 14 potvrzena na +0,6 % q/q, meziroční údaj byl revidován z 2,6 % na 2,7 %.

Euro si proti dolaru zaznamenalo další ztráty

Společná evropská měna proti dolaru během uplynulého týdne poklesla na nové roční minimum, když se přiblížila k úrovni 1,3120 USD/EUR. V celotýdenním hodnocení si tak odepsala 0,8 % a za celý srpen její ztráty činily 1,75 %. Důvodem pro další oslabení eura byly opětovně rozdílné ekonomické indikátory na obou březích Atlantiku a jejich vliv na očekávání pro měnové politiky obou bloků. Zatímco v USA byly zveřejněny velmi příznivé červencové objednávky dlouhodobé spotřeby a dynamika HDP v Q2 14 se dočkala revize směrem vzhůru (na 4,2 % q/q anualizovaně z 4,0 %), v Evropě poklesly indikátory důvěry v reakci na vystupňování rusko-ukrajinské krize a celkové zpomalení ekonomické oživení a inflace za srpen zpomalila na pouhé 0,3 % y/y. Spolu s velmi holubičím projevem Maria Draghiho v Jackson Hole z předchozího týdne tak tato slabší data způsobila růst očekávání ohledně dalšího uvolnění měnových podmínek ECB (a to i prostřednictvím kvantitativního uvolňování).

Konsenzus trhu stejně jako výhled SG však na čtvrtečním zasedání ECB žádnou změnu měnové politiky neočekává. Evropští centrální bankéři pravděpodobně vyčkají na první dva tendry likvidity TLTRO (září a prosinec), které přislíbili na červnovém zasedání, a na výsledek zátěžových testů bankovního sektoru, který bude zveřejněn v Q4 14. Na začátku příštího roku by měla ECB spustit program odkupu instrumentů ABS. Nákupy státních dluhopisů (kvantitativní uvolňování) by tak mělo být na pořadu až po těchto krocích. Je však možné i dřívější nasazení QE, pokud by se eurozóna řítila do deflace, na to však v současné době inflační údaje neukazují.

Z Evropy se dále dočkáme finálních srpnových indikátorů PMI z průmyslu a služeb, které by měly potvrdit pokles kvůli rusko-ukrajinské krizi a nervozitě v Evropě. V pátek bude zveřejněna červencová německá průmyslová produkce jakožto důležitý indikátor i pro českou ekonomiku (očekává se poměrně solidní růst o 0,4 % m/m).

Ve Spojených státech se hlavních indikátorů dočkáme až ve druhé polovině týdne. V pondělí se v USA neobchoduje z důvodu státního svátku. Ve středu budou trhy sledovat červencovou statistiku továrních objednávek (SG: +11,2 % m/m). Hlavní událostí však bude páteční zveřejnění srpnové statistiky z trhu práce. SG předpokládá, že americká ekonomika vytvořila 245 tis. nových pracovních míst, a že míra nezaměstnanosti poklesla na 6,1 %. 

Tlak na posilování dolaru by proto mohl pokračovat. Otázkou však je, jak trhy přijmou nečinnost ECB na čtvrtečním zasedání. Je však pravděpodobné, že se Mario Draghi (navzdory ponechání měnové politiky beze změn) bude snažit oslabování eura dále verbálně podporovat. Slabší evropská měna totiž sama o sobě znamená uvolnění měnových podmínek tak žádoucí pro pomalé a nerovnoměrné oživení v EMU.

Koruna posílila navzdory vyhrocení situace na Ukrajině

Regionální měny měly během první poloviny uplynulého týdne proti společné evropské měně našlápnuto k ziskům. Aktivům ve střední Evropě pomohlo určité uvolnění napětí na Ukrajině a schůzka prezidentů Ruska a Ukrajiny. Čtvrteční zprávy o ruské invazi na východ Ukrajiny však způsobily prudké výprodeje rizikovějších aktiv včetně těch regionálních. Jedinou středoevropskou měnou, které se povedlo v závěru týdne své čtvrteční ztráty kompenzovat, byla česká koruna – ta je eskalací konfliktu na Ukrajině ohrožena relativně nejméně. Koruna si tak v celotýdenním hodnocení připsala zhruba půl procenta, když se ke konci pátečního obchodování na mezibankovním trhu pohybovala na úrovni 27,73 CZK/EUR.

Zlotý a forint naopak vůči euru během týdne ztratily shodně přes půl procenta právě především kvůli čtvrtečnímu vystupňování napětí ve východní Evropě. Zlotému neprospěly ani stupňující se spekulace ohledně nutnosti snížení sazeb polskou centrální bankou kvůli zpomalující ekonomice a meziročnímu poklesu cen. V Maďarsku zasedali centrální bankéři, kteří však nepřekvapili a ponechali sazby beze změn na historickém minimu 2,1 %.

Kalendář zveřejnění makroekonomických údajů byl tento týden v České republice poměrně prázdný. V pondělí jsme se dočkali srpnového konjukturálního průzkumu. Tento indikátor měl jako první odrážet růst nejistoty po sestřelení malajsijského letadla nad Ukrajinou a vystupňování tamního konfliktu. Celková důvěra v českou ekonomiku však v srpnu překvapivě vzrostla na 8,0 bodu z červencových 7,6 bodu. Důvodem byla lepší nálada podnikatelů (11,1 bodu oproti 10,1 bodu v červenci), naopak důvěra spotřebitelů zaznamenala pokles na –4,3 bodu z červencových –2,3 bodu.

Pátek přinesl revizi a strukturu HDP za Q2 14. ČSÚ potvrdil svůj původní odhad mezičtvrtletní stagnace ekonomiky, meziroční dynamiku nicméně mírně vylepšil z 2,6 % na 2,7 %. Z nabídkové strany je důležité, že opět vzrostla hrubá přidaná hodnota (+0,5 % q/q), ekonomika se tak stále nacházela na cestě oživení. Za mezičtvrtletní stagnaci tak může (opětovný) propad daní z produktů, které kompenzují svůj velký nárůst zaznamenaný v Q4 13 kvůli předzásobení tabákovými výrobky. Celkově tato data představují riziko pro náš optimistický celoroční odhad dynamiky HDP (+2,9 %). A ještě výraznějším rizikem je možné další vystupňování rusko-ukrajinské krize, zavedení dalších sankcí, pokles důvěry v ekonomiku a růst nervozity na trzích.

skoleni_15_4

Tento týden v pondělí se z domácí ekonomiky dočkáme srpnového indexu PMI z průmyslu. Ten by měl podle našich odhadů poklesnout na 55,8 bodu z červnových 56,5 bodu především kvůli situaci na Ukrajině. Ve čtvrtek ČSÚ zveřejní červencovou dynamiku maloobchodních tržeb, které by měly v meziměsíčním vyjádření prakticky stagnovat po předchozích silných růstech. V meziročním vyjádření by měl maloobchod zpomalit z červnových 8,2 % na 4,0 %.

Pro vývoj na regionálních trzích bude pravděpodobně nejzásadnější nepředvídatelná situace na Ukrajině. Důležité bude i čtvrteční zasedání ECB. Na trhu se během uplynulého týdne objevovaly zprávy o případném dalším uvolnění měnové politiky ECB už na tomto zasedání (i prostřednictvím kvantitativního uvolňování), ekonomové SG však žádnou změnu nepředpokládají. Centrální bankéři by totiž měli nejprve vyčkat na první dva tendry likvidity v září a prosinci. Případné zklamání investorů z (prozatímní) nečinnosti ECB by mohlo představovat ohrožení pro regionální aktiva. Koruna je však proti takovým výprodejům odolnější než forint a zlotý (v Polsku navíc bude zasedat měnověpolitická rada centrální banky; žádná změna sazeb se však prozatím neočekává navzdory nedávnému zhoršení v makroekonomických a inflačních datech). Pokud nedojde k dalšímu vyhrocení na Ukrajině či velké klientské objednávce eur při nízké likviditě, mohla by se česká měna dále posouvat k námi očekáváné hodnotě ke konci září ve výši 27,40 CZK/EUR.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je analytikem Komerční banky.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).