Hlavní navigace

Zákaz práce u konkurence vám musí zaměstnavatel vždy zaplatit

21. 7. 2010
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Když vás zaměstnavatel tlačí k podpisu konkurenční doložky, je to v pořádku, Chrání si svoje know-how před zneužitím ze strany konkurence. Ale levně mu ten podpis nedejte.

Když se sjednává konkurenční doložka, tak se tím rozumí dohoda mezi vámi a zaměstnavatelem, kterou se zavazujete, že se po určitou dobu po skončení zaměstnání, nejdéle však po dobu 1 roku, se zdržíte výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu.

Konkurenční doložka nemůže být automaticky pro všechny zaměstnance

Zaměstnavatel může s vámi sjednat konkurenční doložku pouze tehdy, jestliže to je možné od vás spravedlivě požadovat s ohledem na povahu informací, poznatků, znalostí pracovních a technologických postupů, které jste u něj získali a jejichž využití by mohlo při vaší „konkurenční“ činnosti po skončení pracovního poměru ztížit chlebodárci závažným způsobem jeho činnost.

Konkurenční doložka se proto v praxi uzavírá hlavně s těmi, kteří přicházejí do styku s důležitými informacemi o chodu firmy. Půjde tak nejčastěji o zaměstnance ve vedoucích (manažerských) pozicích či na místech specialistů, kde se předpokládá vaše důkladné obeznámení s předmětem činnosti (know-how) zaměstnavatele.

Naopak konkurenční doložku nelze uzavřít s pedagogickými pracovníky škol a školských zařízení ani s pedagogickými pracovníky v zařízeních sociálních služeb. To platí jen v případě, že zřizovatelem je Ministerstvem školství nebo obec. Psali jsme: Podporu i nemocenskou je možné pobírat současně a ještě k tomu si můžete přivydělávat

Za zákaz činnosti si nechte zaplatit

Součástí dohody o konkurenční doložce musí být i závazek zaměstnavatele, který vám toto omezení kompenzuje. V praxi to funguje tak, že za každý měsíc dodržování dohody dostanete přiměřené peněžité vyrovnání, a to musí být nejméně ve výši průměrného měsíčního výdělku. Nedohodne-li se zaměstnavatel s vámi jinak, je splatné pozadu za měsíční období (např. v srpnu za červenec atp.)

Za porušení následuje smluvní pokuta

Zákoník práce umožňuje, aby byla v dohodě o konkurenční doložce sjednána i smluvní pokuta pro případ, že tuto dohodu porušíte. Smluvní pokuta musí být přiměřená hospodářské využitelnosti, povaze a významu  know-how zaměstnavatele, které má chránit. Jakmile smluvní pokutu zaplatíte, jeho závazky z konkurenční doložky zanikají, a není proto nadále povinen je dodržovat. Další téma: Zdánlivá maličkost v pracovní smlouvě bude stát vašeho chlebodárce tři platy

Dodržování zákazu konkurence vám zaměstnavatel musí v každém případě zaplatit.

Starší dohody kompenzaci neznají

Sjednání konkurenční doložky umožňují pracovně-právní předpisy již od roku 2001, ale samotná povinnost kompenzovat tuto dohodu i finančně byla ovšem do zákoníku práce výslovně zakotvena až v roce 2004. Bylo proto běžné, že do určité doby firmy uzavíraly konkurenční doložky bez jakéhokoliv finanční kompenzace. Soudy pak tyto konkurenční doložky většinou shledaly neplatnými, protože nešlo o vyvážený právní vztah. Proto starší dohody, které byly sjednané před 1. březnem 2004 (a takových dohod může být stále celá řada), a které neobsahují peněžité vyrovnání, je nutné doplnit a takové právo v nich ujednat. Finta firem, jak ušetřit: Na odměny a prémie není nárok, stačí základní plat

Dobrá víra zaměstnance

Podle příkladu rozsudku Nejvyššího soudu ČR (spis zn. 21 Cdo 4601/2007 ze dne 18. prosince 2008) došlo k zajímavému rozhodnutí v případě jednoho sporu:

Zaměstnanec se řídil ujednáním o konkurenční doložce a nepřijal po dobu jednoho roku od skončení pracovního poměru zaměstnání,  v němž by mohl využívat poznatky, které získal při plnění pracovních povinností  u zaměstnavatele. Činil tak pod hrozbou sjednané smluvní pokuty, vycházel z toho, že konkurenční doložka je platná a že ji musí dodržovat. Když pak soud prohlásil konkurenční doložku za neplatnou, domáhal se zaměstnanec na zaměstnavateli vydání bezdůvodného obohacení, které mu údajně vzniklo, a to v částce odpovídající zákonnému minimu, jež musí zaměstnavatel při konkurenční doložce platit zaměstnanci jako peněžité vyrovnání.

skoleni_15_4

Nejvyšší soud tak ve svém rozhodnutí dovodil nárok zaměstnance na peněžité vyrovnání (i když z jiného právního titulu, než kterého se zaměstnanec domáhal) a uzavřel následující:

Pokud vám vznikla v důsledku toho, že jste se po skončení pracovního poměru řídili neplatným ujednáním o tzv. konkurenční doložce a že jste proto skutečně v období jednoho roku po rozvázání pracovního poměru nevykonávali pro jiného zaměstnavatele nebo na vlastní účet činnost, která byla předmětem činnosti zaměstnavatele, nebo jinou činnost, která by měla soutěžní povahu vůči podnikání zaměstnavatele, majetková újma pak představuje škodu, kterou je vám zaměstnavatel povinen nahradit.

Byl/a jste již v evidenci úřadu práce?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).