Konkurenční doložka: výplatu dostanete i bez získaných informací

Podepsal konkurenční doložku, a když odcházel z práce, firma se bránila finanční kompenzaci. „Nic citlivého jste se nedozvěděl,“ argumentovala. Spor prohrála.

Rozebereme si význam rozhodnutí ve sporu pracovníka, který se na zaměstnavateli domáhal, aby mu zaplatil peněžité vyrovnání za dodržování konkurenční doložky.

Žádné citlivé informace, žádné peníze

Žalobu odůvodnil tím, že byl zaměstnancem žalovaného na základě pracovní smlouvy ze dne 1. 8. 2008 jako vedoucí směny. Listinou ze dne 22. 6. 2009 byl tento pracovní poměr rozvázán dohodou ke dni 30. 6. 2009.

V pracovní smlouvě v čl. 14 si účastníci sjednali tzv. konkurenční doložku podle ust. § 310 zákoníku práce. Zaměstnanec se zavázal, že se po dobu 12 měsíců po skončení pracovního poměru zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla předmětem činnosti zaměstnavatele, a zaměstnavatel se zavázal poskytnout žalobci při splnění podmínek uvedených v čl. 14 peněžité vyrovnání ve výši průměrného výdělku za každý kalendářní měsíc závazku.

Žalovaný ani žalobce od konkurenční doložky v průběhu pracovního poměru neodstoupili. Zaměstnanec proto vyzval po skončení pracovního poměru žalovaného k plnění závazků z konkurenční doložky. Zaměstnavatel ale žalobci sdělil, že mu plnění neposkytne, jelikož se v průběhu pracovního poměru neseznamoval s takovými informacemi, pracovními a technologickými postupy, které by svojí povahou odpovídaly kupříkladu obchodnímu tajemství.

Jak rozhodovaly soudy

Soud prvního stupně žalobě vyhověl. Odvolací soud, k němuž si podal odvolání zaměstnavatel, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. Odvolací soud přisvědčil názoru soudu prvního stupně, že dohoda o konkurenční doložce není neplatným právním úkonem, neboť povaha činností, které žalobce v pracovním poměru konal, a informace, s nimiž se seznamoval, umožňují sjednání konkurenční doložky ve smyslu ustanovení § 310 zákoníku práce.

Šlo o takové informace, poznatky a znalosti pracovních a technologických postupů, u nichž bylo možno na zaměstnanci spravedlivě požadovat omezení vyplývající z dohody o konkurenční doložce. Žalovaný zaměstnavatel si podal proti rozsudku odvolacího soudu dovolání k Nejvyššímu soudu ČR, ale neuspěl, Nejvyšší soud ČR jej zamítl svým rozsudkem spis. zn. 21 Cdo 506/2013, ze dne 7. 1. 2015.

Ust. § 310 zákoníku práce o konkurenční doložce umožňuje smluvně omezit práva bývalého zaměstnance na svobodnou volbu povolání na dobu po skončení pracovního poměru. Účelem je jednak preventivně bránit případnému zneužití informací nabytých v souvislosti s výkonem zaměstnání a jednak bránit potencionálnímu konkurenčnímu střetu zájmů, k němuž by mohlo dojít mezi bývalým zaměstnavatelem a zaměstnancem, příp. třetí osobou, pro niž bývalý pracovník vykonává výdělečnou činnost.

Okolnost, zda po uzavření konkurenční doložky opravdu nabudete informace, poznatky, znalosti pracovních a technologických postupů, jejichž využití po skončení pracovního poměru by mohlo zaměstnavateli závažným způsobem ztížit jeho činnost, nebo zda oproti očekávání (jak to v posuzované věci tvrdí žalovaný) tyto informace nenabudete, není z hlediska platnosti sjednané dohody (platnost se posuzuje ke dni, kdy byla uzavřena) významná.

Co musí a co může být náležitostí dohody?

Dohodu o konkurenční doložce je třeba vždy chápat jako vzájemný (synallagmatický) závazek, při němž si účastníci bývalého pracovního poměru poskytují hospodářský prospěch navzájem a jsou si navzájem dlužníky i věřiteli. Jen tak lze vyjádřit závazek zaměstnance o tom, že se po určitou dobu po skončení pracovního poměru (nejdéle však po dobu jednoho roku) zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu. Dohoda dále vyjadřuje závazek zaměstnavatele o tom, že poskytne přiměřené peněžité vyrovnání (kompenzaci) za každý měsíc plnění závazku.

K těmto vzájemně vyváženým závazkům, které představují podstatné (esenciální) náležitosti dohody o konkurenční doložce, pak může být jako sankce a speciální zajišťovací prostředek dále sjednána přiměřená smluvní pokuta, kterou zaměstnavateli zaplatíte, jestliže svůj závazek porušíte.

Jiné náležitosti platné dohody, jako je „územní vymezení“ nebo „sumář zakázaných činností“, zákon nestanoví. Je jistě v dispozičním oprávnění účastníků tyto skutečnosti vzájemně dohodnout, mají-li na tom zájem. Nevyloučíte-li však určité teritorium z působnosti dohody nebo nevytvoříte-li podrobný katalog „zakázaných“ činností, nečiní to dohodu o konkurenční doložce neplatnou.