Konec haléřů v Čechách

Haléřům v Česku zvoní hrana. Česká národní banka pět let po zrušení desetníků a dvacetníků rozhodla, že už nepotřebujeme ani padesátníky. Od září příštího roku tak skončí 116 let dlouhá epocha haléřů v Čechách. Máme důvod k nostalgii?

V České republice je nyní v oběhu přes 410 miliónů 50haléřových mincí a jejich nominální hodnota je 205 mil. Kč. Zdá se to být obrovská suma, ale z celkové hodnoty oběživa země představují padesátníky pouze 0,065 procenta. Česká národní banka rozhodla minulý týden o jejich zrušení k 31. srpnu 2008 s odůvodněním, že už přestávají plnit funkci oběživa, protože s nimi skoro nikdo neplatí. „Obdobně jako dosud bude možné i nadále uvádět ceny zboží a služeb v haléřích a jejich násobcích. Současná praxe zůstane zachována a zaokrouhlovat na celé koruny se budou jen konečné položky nákupu pouze při hotovostních platbách. Dopad do inflace tak bude, stejně jako v případě ukončení platnosti desetníků a dvacetníků, stěží identifikovatelný,“ doplňuje Pavel Řežábek, vrchní ředitel a člen bankovní rady ČNB.

Komerční banky budou neplatné mince vyměňovat ještě jeden rok po skončení platnosti, tedy od 1. září 2008 do 31. srpna 2009. V ČNB je bude možné vyměnit ještě po dobu dalších pěti let, tedy až do konce srpna 2014.

Co na to lidé?

„Díky bohu, že je zruší,“ říká paní Balážová, pokladní z jedné ostravské večerky. „Vždyť jich je tolik… jenomže pak nám asi některé věci podraží,“ dodává. Analytici si však nemyslí, že by mělo dojít k výraznému zvýšení cen. “U cenově citlivého zboží se stále objevují položky 1,90 Kč či 9,90 Kč, přestože desetníky již dávno v oběhu nejsou,“ uvedl pro ČTK analytik HVB Bank Pavel Sobíšek. Zboží nabízené kupříkladu za 2,50 Kč tak může nadále zůstat za stejnou cenu, přičemž jen ten, kdo by si ho koupil lichý počet kusů, zaplatí o padesátník víc."

Z celkové atmosféry kolem rušení haléřů v Čechách je cítit, že většina lidí s tímto krokem souhlasí. Obavy ze zdražování však zůstávají, hlavně u starších občanů. Nicméně kupní síla jednoho 50haléře už dávno nestačí ani k pořízení kypřícího prášku do pečiva. Ale například ještě v roce 1989 padesátník stačil ke koupi jednoho výtisku deníku Pravda nebo Rudého práva, v roce 1934 na 1 kg hřibů a před první světovou válkou stál padesát haléřů dokonce litr vína, 5 vajec nebo 2,5 litru mléka.

Historie haléřů na našem území je dlouhá několik století

Padesátník

Jméno “haléř“ pochází z Německa. První stříbrné haléře se razily ve 13. století v mincovně Hall ve Švábsku. Odtud tedy jméno „haller“ – česky haléř. V Čechách jméno haléř dostala poprvé malá stříbrná mince v roce 1384. Už tehdy sloužila jako mince „drobná“. Dva haléře daly dohromady jeden „peníz“. Dnešní haléř zavedl císař František I. v roce 1892, když Rakousko-Uhersko hledalo náhradu za zlaté a krejcary. V té době byly v oběhu haléře (tehdy pod názvem heller) v nominálních hodnotách 1, 2, 10, 20.

Po vzniku Československa dostal haléř svůj současný název, avšak nebylo místo, kde je razit. Vybavení kremnické mincovny bylo během nepokojů na Slovensku (válka s bolševickým Maďarskem) kompletně demontováno a odvezeno do Budapešti. Československá armáda zajistila mincovnu 15. prosince 1918, ale to už byla úplně prázdná. Z toho důvodu trvaly přípravy k ražbě mincí nového státu několik let. První československou mincí byl dvacetihaléř a ten úplně první byl vyražen v Kremnici 19. ledna 1921. Za éry předválečného Československa obíhaly haléře v nominálních hodnotách 2, 5, 10, 20, 25 a 50.

Mince protektorátu Böhmen und Mähren jsou typickými nouzovými mincemi určenými pro krátký oběh. Protektorátní mince se po ztrátě mincovny v Kremnici razily v továrně na kovový nábytek (firma Vichr a spol.) v Lysé nad Labem a kvalitou zrovna neoplývaly. Jsou z málo hodnotného kovu (zinku) nevhodného pro ražbu mincí, a jejich zachovalost bývá tudíž často velmi špatná. Razily se v nominálních hodnotách 10, 20 a 50 h.

Měnová reforma v roce 1953 se podepsala na kvalitě mincí

Po válce obíhají v Československu jenom 20 a 50haléře, a to až do finančně neslavně proslulého roku 1953, kdy byla provedena měnová reforma. Staré mince z přiměřeně kvalitního kovu nahradila hliníková provizoria, jejichž „první vlna“ byla tajně přivezena z mincovny v Leningradě (1 h, 3 h, 5 h, 10 h a 25 h). Tyto nové provizorní mince přečkaly až do sedmdesátých let.

Od roku 1960 se na mincích upravuje státní znak a popisek na ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA, po roce 1990 socialistické symboly mizí a na líci se objevuje federální státní znak bez popisu. Od tohoto roku se v platebním styku používají pouze 10, 20 a 50haléře. Tato sestava zůstává v České republice, avšak s jinou vizáží, i po rozpadu Československa v roce 1993. A to až do 31. října 2003, kdy byla z ekonomického hlediska nevýhodná ražba deseti a dvacetihaléřů ukončena vyhláškou České národní banky č. 79/2003 Sb.

O 5 let později postihuje stejný osud i padesátihaléře, čímž se uzavírá epocha haléřů jako platidel (jako účetní jednotka zůstávají i nadále). Patrně definitivně. S očekávaným příchodem eura můžeme návrat haléřů jen stěží očekávat.

Anketa

Bude se vám po haléřích stýskat?

55 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 1. 2. 2008 20:06