Hlavní navigace

Desetník: Konec diskuzí s odpovědností u karet, je jasně daná

26. 10. 2009
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Vášnivá diskuze, zda odpovědnost držitele platební karty je 150 eur na transakci nebo na kartu je vyřešena. Zato s cenou dálničních známek to vypadá bledě, ve vzduchu je další zdražení a pražská Opencard by mohla fungovat i v bankomatech.

DESETNÍK 171/2009 (12.10.2009 – 25.10.2009)

Pevná hranice odpovědnosti za transakce

Když jsme vydali článek ukazující na nejasné důsledky novely zákona o platebním styku pro držitele karet, netušili jsme, že vznikne mezi čtenáři i bankami velmi zajímavá diskuze ukazující na tuto problematiku. Banky se daly rozdělit na tři tábory: první tábor se dušoval, že rozhodně zůstane nadále proklientský a nic k horšímu se měnit nebude. Druhý sděloval, že se bude držet zákona (otázkou bylo, co by bylo důsledkem pro klienta). Třetí prohlásil, že ještě není listopad a nechme tedy všemu volný průběh, protože podmínky se mohou změnit. Jasně se pro server Měšec.cz obratem vyjádřila Česká spořitelna: Víme, že ze všeobecných podmínek to takto může znít, a to proto, že vycházejí ze znění zákona. Nicméně platí stále – a takto to také chce směrnice EU – že půjde o součet všech transakcí. Kdyby to bylo za každou transakci, pak by to skutečně nebylo příliš proklientské, uvedla pro server Měšec.cz Kristýna Havligerová z Tiskového centra České spořitelny.

Naproti tomu velmi úsměvně až amatérsky působí stanovisko Komerční banky, která ve své tiskové zprávě počátkem října uvádí, že nad rámec znění nového zákona přitom Komerční banka bude limit 150 EUR vztahovat nikoli na jednu transakci, ale na součet částek všech transakcí, ke kterým došlo na zneužité kartě, čímž výrazně zvýší ochranu držitelů karet. Komerční banka se tak chlubí něčím, co je její zákonnou povinností a snaží se to svým klientům prodat jako něco, co je od ní navíc, jakousi konkurenční výhodou. Omyl.

Původní znění směrnice EU jasně definuje odpovědnost za neautorizované transakce v maximální, souhrnné výši 150 eur. Novela českého zákona toto znění přeložila doslovně – a trochu nešťastně, definuje odpovědnost za transakci. Podle doslovného výkladu písemného zákona by tak byla odpovědnost držitelů karet výrazně zhoršena. Naštěstí duch zákona je stejný se směrnicí EU a odpovědnost, i přes nešťastně přeloženou definici, bude v souhrnné výši max. 150 eur a nikoli na transakci. Potvrdili to i zástupci České národní banky a Ministerstva financí České republiky na mezinárodní konferenci, kterou ve čtvrtek 22. října společně pořádala Kancelář Finančního arbitra ČR a Bankovní institut vysoká škola. Je to nesmysl, odpovědnost za neautorizované transakce bude od listopadu 2009 v maximální výši 150 eur. Jde o souhrnnou výši a nikoli jednotlivé transakce. Novela zákona o platebním styku bohužel používá doslovný překlad, proto možná to nedorozumění. Ale směrnice Evropské unie to definuje naprosto jasně a to bylo také jejím cílem – max. 150 eur v souhrnu za všechny transakce. Pokud by snad někdo (pozn. red.: finanční instituce) postupoval jinak, před soudem to neobstojí, zaznělo v panelové diskuzi Markéty Hálové, vedoucí právničky pro EU z MFČR, Josefa Taubera, výkonného ředitele České bankovní asociace a Milana Řezníčka, vedoucího oddělení karetních produktů v Citibank.

Novela zákona má trhliny

Odborníci mají výhrady k výkladům novely zákona o platebním styku. Podle nich je výklad nejasný a hrozí zbytečné problémy a spory. Nebezpečné je, že ten výklad zákona má každý jiný. Nějaký výklad má Evropská komise, jiný zase Česká národní banka. A ve velkém rozporu je zákon s výkladem bank jako takových. Teprve realita ukáže, co ten zákon přináší a jaký bude výklad, uvedl František Klufa na mezinárodní konferenci finančních arbitrů.

O kolik peněz jste přišli vlivem zneužité platební karty?



Další zdražení dálničních známek

Ještě není rozhodnuto, ale již avizované zdražení dálničních známek pro rok 2010 je takřka synonymem pro fakt, který od ledna 2010 nastane. Během 14 let, co platíme dálniční známky, se po lednovém zdražení cena roční známky pro osobní vozidla vyšplhá na 1200 Kč, tj. zdraží o 200 Kč. Ministerstvo dopravy se hájí tím, že za poslední dva roky se postavilo přes 100 km nových dálnic a jeho pravomoc umožňuje zdražit dálniční známku až na 1500 Kč. Jenže nové stavby dálnic jsou nyní zmražené. Podle plánů by se snad mohly dokončit současné rozestavěné dálnice, ale i to je ve hvězdách. Dálnice z Olomouce do Hradce Králové se dočkají asi jen naši vnuci, navíc stávající trasa rychlostní silnice R35 se bude muset podle verdiktu správního soudu nově projednávat

Kdo se někdy projel po našem nejmladším dálničním úseku z Bravantic do Bohumína a nemusel jet po nové dálnici v protisměru jízdy, měl štěstí. Protože jen chvíli po otevření nový kus dálnice D1 dodnes prochází přímo v Ostravě rekonstrukcí: jakmile se opraví jedna nově (!) postavená část, opravuje se další v protisměru. Mezitím se opět „pokazí“ ta původní. Jet po dálnici ze slovenských hranic do Prahy a zpět D1 je také jen pro silné povahy. To, že se stávají nehody, samotná dálnice příliš neovlivní, ale naprostá neinformovanost řidičů vlivem žalostného počtu informačních panelů, kdy řidiči pak jsou odkázáni jen na sdělovací prostředky, je doslova tragédií. Na nové panely nejsou peníze. Že české dálnice se navíc staví velmi draze, je jen tečka za špatným stavem dálniční sítě, který budeme ještě hodně dlouho vnímat.

dan_z_prijmu

Co je podle vás spravedlivější?

  • Dálniční známky.
    5 %
  • Mýtné.
    70 %
  • Bezplatné dálnice.
    25 %


Červená díra Opencard a turnikety

Pražská Opencard se čím dál více začíná podobat černé, pardon červené díře na peníze. Zatím co náklady od roku 2005 měly dosáhnout za tři roky něco málo přes 89 milionů korun, celková výše se vyšplhala na 734 milionů. Na zajímavé propojení obchodních vztahů, kontaktů a firem již před rokem upozornil server Podnikatel.cz. Opencard je kritizována rovněž za přinejmenším bezpečnostní riziko při předávání svých osobních údajů a problematickou organizaci vydávání karet. Podle dalších názorů mohl pražský dopravní podnik výrazně ušetřit, pokud by od samého počátku vydával anonymní karty. A že to problém není, ukazuje příklad londýnské Oyster Card – ta je anonymní a registrace je dobrovolná.

Když při prvních diskuzích o Opencard banky couvly z možného partnerství, věděly proč. Pod takový rizikový a nijak výnosný obchod (rozuměj ztrátový) by se nepodepsal žádný bankéř. Nyní, když je projekt plně rozjetý, se začíná opět diskutovat o možném rozšíření Opencard i o bankovní kartu, ale přesvědčit další partnery bude velmi těžké. Posledním výkřikem jsou turnikety v metru, na které pražský dopravní podnik již vyhlásil výběrové řízení. Turnikety si budou muset umět poradit s papírovými jízdenkami, čipovou Opencard a rovněž SMS jízdenkami. Různá kompatibilita systémů opět půjde do milionů korun. Proč však nešlo vytvořit jednotný systém jízdenek a kontrol cestujících, který se připraví, odzkouší, a poté spustí?

Máte pražskou Opencard?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor se věnuje publikační činnosti v oblasti osobních financí. Specializuje se na finanční produkty, spotřebitelská témata a oblast dopravy.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).