Hlavní navigace

Konec daňově výhodných hypoték a štědrého stavebního spoření

9. 8. 2010
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Vláda už má svůj plán, jak snížit dluhy. Ale některé změny nejsou zcela nové, třeba daňové výhody na bydlení navrhoval zrušit už v roce 2005 tehdejší ministr pro místní rozvoj.

Nová vláda víří emoce, její záměry totiž mnohdy míří přímo na naše peněženky. Zeptali jsme se proto ekonomických expertů na to, co říkají na klíčová finanční témata, která trojkoaliční vláda zatím otevřela. Přečtěte si nejzajímavější odpovědi.

Stavební spoření – úspora za cenu menší poptávky po státních dluhopisech

Plán ministra financí Miroslava Kalouska je již všeobecně známý. Nově připisované státní příspěvky ke stavebnímu spoření budou zdaněny 50% daní. Tím státní kasa ušetří šest až sedm miliard ročně a zároveň se vyhne sporům o retroaktivitu opatření. Dále by měly být zdaněny (15 %) úrokové výnosy, od kterých je nyní stavební spoření osvobozeno. To by mělo státní kase přinést zhruba další miliardu.

Pavel Sobíšek, analytik UniCredit Bank

Na rozdíl od předchozí snahy z roku 2004 snížit náklady státu na podporu spoření bude plán současné vládní koalice stoprocentně úspěšný. Úspory pro státní rozpočet dosáhnou v prvním roce předpokládaných 7 miliard Kč, v dalších letech ještě něco navíc. 

Roční zhodnocení prostředků stavebního spoření ovšem dosáhne pro nové klienty (včetně snížené podpory) jen 3 až 3,5 %, čímž stavební spoření ztratí punc nejvýhodnějšího tuzemského spořícího produktu. Výsledkem tedy bude postupný odliv dlouhodobých úspor domácností z finančního trhu tak, jak bude končit splatnost stávajících smluv, které již nebudou obnovovány. Stavební spořitelny budou disponovat méně prostředky na úvěry na bydlení a stát pocítí menší poptávku investorů po jeho střednědobých státních dluhopisech.

Daniel Morávek, zástupce šéfredaktora serveru Podnikatel.cz

Jedná se o rozumný krok, jelikož stavební spoření v současnosti vesměs slouží k všemu možnému, jenom ne ke spoření na bydlení. Omezení podpory by jen pomohlo zlepšit současný absurdní stav, kdy z peněz daňových poplatníků je „sponzorováno“ spoření části obyvatelstva.

Úvěry na bydlení – po stopách Jiřího Paroubka

Zvážit vhodnost daňové podpory úvěrů na bydlení (hypotéky a úvěry ze stavebního spoření) navrhlo nejdříve Ministerstvo pro místní rozvoj ještě pod ministrem úřednické vlády Rostislavem Vondruškou, ujal se ho ale i ministr Kalousek a uvažuje nad ním i premiér Nečas. Ten také v Otázkách VM načrtl, že by daňové zvýhodnění hypoték mohla vystřídat univerzální podpora bydlení. Jemnější kontury záměru nejsou bohužel známy.

Pikantní je, že již v roce 2005 chtěl zrušení daňového zvýhodnění úvěrů na bydlení prosadit tehdejší ministr pro místní rozvoj Jiří Paroubek. Proti byl dnešní ministr obchodu a průmyslu Martin Kocourek, který pro ČTK řekl: Poškodí to ty, kteří jsou ochotni převzít za své bydlení osobní odpovědnost. 

Dnes si může majitel hypotéky snížit daňový základ o úroky zaplacené v jednom kalendářním roce na úvěr na bydlení až do výše 300 000 Kč.

Pavel Sobíšek, analytik UniCredit Bank

Vcelku malá úspora ve státním rozpočtu vyvolá změny v chování účastníků hypotečního trhu ve dvou směrech. Za prvé, banky budou obezřetnější v poskytování hypoték těm domácnostem, které by podle stávajících pravidel byly na hraně z hlediska svých příjmů. To nejen kvůli snížení disponibilních příjmů domácností po odbourání daňového zvýhodnění, ale také kvůli riziku, že případné budoucí zvýšení mezní sazby daně z příjmu bude mít na příjemce hypoték dramatičtější vliv. 

Za druhé, domácnosti budou neexistencí daňového zvýhodnění motivovány k rychlejšímu splácení hypoték, takže se bude zkracovat průměrná životnost hypoték. To sníží stabilitu a předvídatelnost hospodaření bank činných v oblasti hypoték.

Daniel Morávek, zástupce šéfredaktora serveru Podnikatel.cz

Jednoznačně souhlas, není důvod podporovat pouze jeden druh bydlení. Velikost univerzální daňové podpory bydlení by měla však zůstat na stejné úrovni, jako je současný daňový odpočet u hypoték.

Solární energie – dotace snižovat, ale s koncepcí

Nový ministr životního prostředí již několikrát vyřkl ortel nad „fotovoltaickými poli“, nepřeje si jejich další budování, a proto chce výrazně snížit dotace na tento zdroj energie. Z obavy před arbitrážemi se má jednat jen o případné nově budované solární elektrárny, na ty stávající si ale dokáže představit aplikaci ekonomických nástrojů v rámci „znormálnění“. Přeloženo, ministr Drobil uvažuje, po vzoru zdanění státního příspěvku u stavebního spoření, nad zdaněním dotací pro již vybudované a fungující projekty.

Bez obav mohou být ti, kteří solární panely umisťují na své příbytky. Proti těm ministr nic nemá, jak nedávno uvedl v České televizi.

Stanislav Kutáček, Trast pro ekonomiku a společnost

Se snížením souhlasím, odráží snižující se investiční náklady, resp. zkracující se návratnost technologií obnovitelných zdrojů energie (OZE). Nesmyslné je ovšem plošné nepřipojování těchto zdrojů, jak jsme toho svědky dnes. ČEPS (akciová společnost provozující ze zákona přenosovou soustavu ČR – pozn. redakce) v posledních letech zanedbal přípravu distribuční sítě na připojování decentralizovaných zdrojů, a namísto toho se soustředil na přípravu vyvedení obrovského výkonu ze zamýšleného dodatečného bloku jaderné elektrárny v Temelíně. To je trestuhodná svévole a selhání managementu této státní firmy ve světle jasných strategických cílů v rozvoji OZE. Jen se tak potvrzuje, že českou „supervládou“ je společnost ČEZ.

Jiří Jeřábek, Centrum pro dopravu a energetiku

Záměr snižovat výkupní ceny obnovitelných zdrojů je správný. Podpora čisté energetiky je myšlena jako dočasné opatření. Klíčové je však, aby vláda navrhla takové snížení, které nezastaví další růst tohoto odvětví. Obnovitelné zdroje jsou teprve na začátku své cesty a nemají za sebou několik desetiletí dotací z veřejných prostředků jako fosilní nebo jaderné zdroje. 

Podle odhadů Mezinárodní energetická agentury budou nejlepší solární elektrárny už během deseti let konkurenceschopné, a to bez jakýchkoli dotací. Při úvahách obnovitelných zdrojů je kromě přímých nákladů třeba započítat i mnoho dalších faktorů, např. omezení závislosti na dovozu paliv či snížení ekologické náklady.

Zpřehledněte státní rozpočet

Mimo výše zmíněných konkrétních témat jsme dali tázaným ještě možnost zmínit jednu věc, o které se podle nich málo mluví, a která by měla patřit do priorit současné vlády.

Aleš Michl, analytik Raiffeisenbank

Říkám si: Pojďme ty naše reformy, škrty a úspory ve státní pokladně, o kterých teď tolik mluvíme, ale ruku na srdce – moc o nich nevíme – začít jinak. Od transparentnosti. Základem nechť je průhledný státní rozpočet.

Máme haldu dokumentů o státní kase, ve kterých se nikdo nevyzná. Zkuste si stáhnout třeba „Návrh státního rozpočtu na rok 2010“ – orientujete se v něm? Vždyť je to slepenec, mazanec souborů a příloh. 

Proto, co třeba začít reformu veřejných financí místo přetahované o škrty takto: Dejme všechny výdaje a příjmy státu přehledně a jednoduše na internet. Nechť to na svém webu zveřejní ministr financí tak, aby to pochopil ekonom, lékař, novinář, popelář, blondýna i blondýn anebo i sám politik.

Když to bude všechno v jedné kupě přehledně  a srozumitelně na webu, uvidíte, že během jednoho dne bude většině národa jasné, jaké hlouposti dotujeme. Kde všude se rozplývají naše daně. Během druhého dne pak snadno škrtneme…

Jiří Jeřábek, Centrum pro dopravu a energetiku

skoleni_15_4

Daňová kapitola Koaliční smlouvy je chaotická. Postrádám úvahu o tom, jakým směrem by se měl daňový systém vyvíjet a jaké mimofiskální funkce by měl plnit. Není zmíněná DPH, tedy daň s bezkonkurenčně největším objemem vybraných prostředků, naprosto nekoncepční je navýšení daně z příjmu „z ha­zardu“ (na 20%), není jasné, jak dopadnou různé daňové výjimky, např. možnost snížit si základ daně o dary na obecně prospěšně obecné činnosti. 

Odečitatelné dary představují prakticky jedinou možnost, jak mohou daňoví poplatníci prakticky přímo ovlivnit využití své daně. Zároveň tyto dary umožňují fungování celé škále veřejně prospěšných neziskových organizací. Chybou je zachování zbytečně vysokých paušálních výdajů pro podnikatele, které tak zvyšují veliké rozdíly zdanění příjmů zaměstnanců a OSVČ.

Líbí se vám plány současné vlády?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).