Koncesionářské poplatky: Bič na neplatiče

Česká televize a Český rozhlas dostaly nový bič na neplatiče koncesionářských poplatků. Pokud jste se až dosud "úspěšně" vyhýbali jejich placení, dnes již budete mít smůlu. Navíc - koncesionářské poplatky budou už jen vyšší a vyšší. Na co se musí neplatiči připravit?

Před časem vzbudil poměrně velkou pozornost příspěvek Vyplatí se (ne)platit rozhlasové a televizní poplatky?, který se zabýval rozhlasovými a televizními poplatky. Komentovaný zákon byl mezi tím zrušen novým zákonem ze dne 5. srpna 2005 o rozhlasových a televizních poplatcích, který byl publikován v částce 122 Sbírky zákonů pod číslem 348/2005 Sb. Abychom danou problematiku na našich stránkách aktualizovali, byl zpracován následující příspěvek, který informuje především o změnách, které novou právní úpravou na tomto úseku nastaly.

Předmět poplatku zůstává stejný

Největší diskuse vzbuzovalo mezi čtenáři vymezení přístroje, ze kterého se poplatek platí. Zákonodárce však nechaly uváděné pochybnosti klidné, a proto opět konstatovali, že rozhlasový (televizní) poplatek se platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci rozhlasového (televizního) vysílání bez ohledu na způsob příjmu. Takové zařízení se považuje za uvedený přijímač i v případě, že jej poplatník upraví k jinému účelu. Pokud přijímač umožňuje individuálně volitelnou reprodukci rozhlasového i televizního vysílání, jeho držitel platí poplatky oba.

Určení poplatníka

Nový zákon preferuje vlastnický princip, a proto poplatníkem je především fyzická nebo právnická osoba, která vlastní uvedený přijímač. Dosud uváděný držitel platí poplatek jen tehdy, jestliže uváděný přijímač drží nebo z jiného právního důvodu užívá alespoň 1 měsíc, ač není jeho vlastníkem. Praktičnost takto „precizně“ vymezeného poplatníka se zdá být problematická; budiž však, zákon má myslet na všechny případy…

Drobná úprava je u rozhlasového nebo televizního přístroje, které tvoří příslušenství dopravního prostředku. Poplatníkem je nově provozovatel takového prostředku, nikoliv jeho držitel.

V podstatě stejně je upraveno osvobození u osob nedosahující 1,4 násobku životního minima, i výčet dalších osvobozených osob (diplomati, držitelé vysílací licence apod.); rozumné, že z výčtu osvobozených vypadla Policie ČR, armáda, BIS a Vězeňská služba. Na druhé straně je správné, že mezi osvobozenými jsou školy zapsané ve školském rejstříku podle zákona o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání.

Dále platí, že poplatník, který je fyzickou osobou, platí poplatek pouze z jednoho přijímače i v případě, když jich vlastní, drží nebo z jiného právního důvodu užívá více, a to včetně přijímače v jím provozovaném dopravním prostředku. Platí dále i to, že poplatek neplatí fyzická osoba žijící ve společné domácnosti s poplatníkem, který splnil oznamovací povinnost.

Podnikatel – fyzická osoba však platí poplatek z každého rozhlasového nebo televizního přijímače, který používá k podnikání nebo v souvislosti s ním; tím není dotčena jeho povinnost platit poplatek jako každá výše vymezená fyzická osoba (ve své domácnosti). Poplatník – právnická osoba platí poplatek z každého vymezeného přístroje.

Firmy a podnikatelé – speciální příloha finančního serveru Měšec.cz

Evidence poplatků

Správcem evidence poplatků je provozovatel vysílání ze zákona. Ten vede evidenci poplatníků, pokud k takovému úkonu nezmocní pověřenou osobu.

Poplatník je povinen oznámit provozovateli nebo pověřené osobě, že se stal poplatníkem, a to nejpozději do 15 dnů, kdy se jím podle zákona stal. Oznamovací povinnost se nevztahuje na v zákoně uvedené osvobozené osoby (nejde o osoby, které mají uvedené životní minimum, ti jsou povinni nárok na osvobození prokazovat) a na osoby, které poplatek neplatí ze zákona (žijící ve společné domácnosti s poplatníkem).

Zákon řeší postup, jakým způsobem se z evidence poplatník odhlašuje.

Výše poplatků

Zákon stanovil měsíční výši rozhlasového poplatku na 45 Kč, u televizního činí 100 Kč. U televizního poplatku zákon počítá s nárůstem, a to od 1. 1. 2007 na 120 Kč, od 1. ledna 2008 bude pak činit 135 Kč.

Zároveň zákon upravuje výši přirážek k poplatkům při nesplnění povinností v zákoně uvedených, u televizního poplatku ve výši 10 000 Kč, u rozhlasového v poloviční výši. Pokud poplatník nezaplatí včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.

Laso a bič na neplatiče

V novém zákoně je šalamounsky vyřešeno, jak zjišťovat a nahánět ty, kteří se ke své povinnosti platit uvedené poplatky nemají. V ustanovení § 3 odst. 4 je stanoveno, že jestliže je fyzická nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě podle energetického zákona, považuje se ze zákona poplatníkem s povinností poplatek platit, pokud České televizi nebo Českému rozhlasu po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy.

Součástí výzvy musí poučení o následcích neprokázání opaku (viz sankce uvedené shora) v takto stanovené lhůtě. Zákon současně stanoví mechanismus, kterým je provozovatel distribuční soustavy povinen provozovateli příslušného vysílání sdělit požadované údaje…

A tak povinnosti platit poplatky se vyhnou jedině ti, kteří budou žít bez elektřiny v temném lese či na zcela odlehlém a civilizací nedotčeném místě…

Anketa

Jak by mělo být financováno veřejnoprávní vysílání televize a rozhlasu?

64 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 8. 5. 2013 9:26