Kolotoč kolem šrotovného

Slovo, v posledních měsících skloňované ve všech pádech, není nic objevného. Na západ od našich hranic je například v Itálii či Španělsku vypláceno již od devadesátých let. V české kotlině však vyvolalo bouřlivé diskuse a odbornou veřejnost rozdělilo na dva nesmiřitelné tábory.

Cílem šrotovného by měla být pomoc obnovit starý český vozový park. Podle návrhu by se měla vyplácet částka ve výši třiceti tisíc korun těm, kteří si nechají sešrotovat starý vůz a zakoupí nový v ceně do pěti set tisíc korun. Toto opatření by mělo pomoci automobilkám, které patří k jednomu z hlavních pilířů naší ekonomiky. Žadatelům by jej vyplácel Státní fond životního prostředí při nákupu nového vozu s benzinovým nebo naftovým motorem s cenou do 500 000 korun. Zvýhodněni budou lidé, kteří si budou chtít pořídit vůz s alternativním pohonem. V tomto případě má šrotovné činit 60 000 Kč, limit na cenu kupovaného vozu bude 700 000 Kč. Čtěte více: Zelené dotace provází zmatky a spousta byrokracie

Objem financí na šrotovné bude podle mluvčího ministerstva průmyslu a obchodu Tomáše Bartovského záležet na dohodě vlády a politických stran. Podle propočtů Ministerstva financí ČR činit nejvýše 2,5 miliardy korun.

Jsem jednoznačně proti šrotovnému, a to jako český daňový poplatník i jako ministr financí. Přínos šrotovného pro českou ekonomiku je diskutabilní. Je to dle mého názoru výlučná podpora jedinému odvětví na úkor všech ostatních, je to neefektivní výdaj, na který navíc momentálně nemáme v rozpočtu prostředky, tvrdí ministr financí Eduard Janota

Nechceme šrotovné

Tato slova většinou zaznívají od tuzemských podniků v průzkumu mezi téměř devíti sty firmami. Většinovou přízeň tomuto odmítavému názoru potvrzuje i analýza, kterou zpracovala Hospodářská komora České republiky společně s Institutem rozvoje podnikání (IDE) při Vysoké škole ekonomické v Praze. Součástí analýzy byl i průzkum stanoviska tuzemských podniků. Ten ukázal, že velká většina těchto firem se k tomuto kroku staví odmítavě. Průzkum byl proveden na vzorku téměř 877 podniků v celé ČR.

Z analýzy, kterou máme k dispozici, a jednotlivých názorů českých podnikatelů vyplývá, že zavedení šrotovného by v současné době české ekonomice neprospělo, uvedl prezident Hospodářské komory České republiky Petr Kužel. Proti zavádění tohoto typu podpory se staví 63 procent tuzemských podniků, které zaměstnávají do 250 zaměstnanců. Analýzu společně s hospodářskou komorou vypracoval Institut rozvoje podnikání – útvar působící na Vysoké škole ekonomické v Praze (VŠE), který se zabývá podnikáním v ČR a jeho rozvojem. Čtěte více: Stát dotuje ekologické bydlení. Máte šanci na podporu?

Pozitiva a negativa zavedení šrotovného

Ano

  • Zavedení šrotovného podpoří průmysl a zaměstnanost.
  • Výměna starého auta za nové prospěje životnímu prostředí a tudíž je tento typ podpory výhodný nejen z ekonomického, ale i ekologického hlediska.
  • Nová vozidla produkují výrazně méně CO2/km než vozy starší deseti let. Dotace na nová vozidla jsou v evropských státech omezeny nízkými emisemi u automobilů, které si spotřebitelé podle pravidel „šrotovacích“ programů mohou pořídit.

Ne

  • Šrotovné na automobily silně zvýhodňuje jeden obor průmyslu
  • Nezanedbatelné procento dalšího průmyslu a služeb by šrotovné mohlo postihnout ještě více než samotná krize. Spotřebitelé by totiž své úspory, které původně plánovali vložit například do vzdělávání, domácích spotřebičů nebo nábytku, v důsledku výhodné pobídky mohli naráz investovat právě do nových vozů. Ostatní podniky by tak přišly o potenciální zisk a takovou situaci by musely řešit dalšími úspornými opatřeními a nebo ukončením činnosti.
  • Nárůst zaměstnanosti v důsledku zavedení šrotovného se totiž dotkne jen několika tisíc lidí. Nedostatek úspor by pocítila celá společnost.
  • Zavedení šrotovného by mohlo podnítit řadu stížností firem z jiných odvětví u Úřadu na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). V krajním případě by mohlo dojít ke zcela ojedinělému způsobu vzniku administrativního monopolu.

Institut rozvoje podnikání při VŠE se pečlivě zabýval otázkou šrotovného v ČR a vlivem jeho případného zavedení na tuzemskou ekonomiku, se zvláštním zřetelem na fungování malých a středních firem. Z analýzy vyplývá, že drtivá většina tuzemských podniků by na tomto kroku spíše tratila. Domníváme se, že pro ekonomiku ČR je prospěšnější situace, kdy stabilně funguje velké množství menších podniků, než upřednostnění krátkodobých zájmů několika velkých společností z automobilového průmyslu, uvedl ředitel Institutu Miroslav Křížek. Podle něj automobilový průmysl dostatečně profituje ze zavedení šrotovného v zemích, kam směřuje český export. Proto je zavedení podobného opatření v tuzemsku v současné době zbytečné. Automobilkám by naopak v dlouhodobějším horizontu mohlo šrotovné zapříčinit silnější problémy, než kterých jsme doposud svědky.

Česká republika je exportně zaměřená země. Země jako Francie, Německo a Itálie nám svým zavedením šrotovného pomáhají daleko více, než bychom si takovým opatřením byli schopni pomoci sami, dodává Křížek. Proti šrotovnému jsou podle průzkumu hospodářské komory například zástupci malých a středních firem, kteří jej vnímají jako podporu několika velkých společností, zatímco drtivá většina podniků na něm bude tratit.

Návrh vítáme

Tvrdí to zástupci automobilového průmyslu a prodejci aut, podle nichž pomůže nastartovat celý tuzemský automobilový trh. Podpořil je i místopředseda Senátu Milan Štěch s tím, že šrotovné prý zavedlo už 14 evropských zemí. Podle posledních dohod i jednání expertní skupiny pro automobilový průmysl se zavedení příspěvku předpokládá na podzim tohoto roku. Konečný termín však zřejmě určí až nová vláda vzniklá z předčasných parlamentních voleb, řekl ředitel Sdružení automobilového průmyslu Antonín Šípek.

Anketa

Souhlasíte se zavedením šrotovného?

38 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 28. 7. 2009 9:39