Kolik zaplatí průměrný Čech státu celkem?

Nedávno jsme uveřejnili článek o daních z příjmů. Jenže to nejsou jediné daně, které platíme. Jak velká část našich příjmů jde státu? 65 % je ten nižší odhad…

Jeden můj známý z Francie mne kdysi překvapil. Zeptal se mě, jaké máme daňové zatížení. Řekl jsem mu, že jako ve Francii, tedy kolem 48 %. On mi však odpověděl: „Jenomže když spočítáme vše, je to přes 70 %“. Francouzští odborníci to tenkrát odhadovali asi na 78 %, pokud se dobře pamatoval.

Rád bych uvedl jeho myšlenky. Skoro 50 % našich pravých příjmů (tj. při započítání všeho, co za nás platí zaměstnavatel) odvedeme na přímých daních, sociálním a zdravotním pojištěni a podobně. O tom pojednává článek Přímé daně: stát nepřiznává poplatníkům všechny poplatky, o kterém jsem se již zmiňoval.

Předpokládejme opět pana Malého, který nekouří, ujede svojí Felicií 250 kilometrů za měsíc, a občas si dá pivo či malou sklenku jiného alkoholického nápoje. Felicie spotřebuje asi 8 litrů benzínu na 100 km. Na benzín při ceně 28 Kč/l zaplatíme na daních celkem asi 23 Kč, při spotřebě 20 litrů měsíčně tedy asi 460 Kč. V minulém článku měl pan Malý hrubý plat 10 000 korun, ze kterého mu zbylo asi 8 000 Kč. Celkový příjem, ze kterého mu odkrajoval stát, byl tehdy 14 000 korun. 460 korun je tedy dalších 3,3 % celého příjmu. A to najetých průměrných 250 kilometrů nepovažuji pro otce rodiny za příliš mnoho. Vždyť většina obyvatel ČR jezdí na chatu či alespoň na venkov.

Budeme-li dále počítat ze zbylých asi 7560 (tj. 8 000 – 460) průměrně 15 % DPH (předpokládejme, že pan Malý nakupuje z velké části méně daněné základní potraviny a podobně), zůstane mu na čistý nákup 6 426 Kč, zaokrouhleno na 6 400 Kč. Pan Malý nekouří, ale pokud by denně vykouřil pár cigaret, a vypil „průměrné“ jedno pivo na hlavu (do této statistiky se ovšem počítají všichni obyvatelé včetně nemluvňat), a nějaký doušek tvrdého alkoholu za měsíc, mohli bychom sumu za nákupy zaokrouhlit na 6 000 Kč. Ze 14 000 korun mu tedy zbylo necelých 43 %. Takže stát si u pana Malého, spíše méně konzumujícího tabák a lihoviny, vzal asi 57 %. Jak mnozí lidé správně podotknou, lidé z nižších příjmových vrstev mají větší výdaje na alkohol i tabák, takže ti náš stát velmi podporují.

6 000 je celkem dost. No ale pan Malý má rodinu, a z jeho platu se platí nějaké další služby, třeba legitimace na hromadnou dopravu, povinné ručení a podobně. Buďme optimisté. DPH jsme již spočítali. Z těch 6 000 na nákup jde část na marže prodejců, na zisky výrobců, reklamních agentur a podobně. Já bych si tipnul, že tak aspoň polovina. Z té je zdaněna další polovina, kterou musí pan Malý zaplatit. To znamená, že dalších 1 500 Kč jde státu. Další část jde na platy dalších pánů Malých, Středních, Větších i jiných. Jejich zdanění zde však již počítat nemohu, to bych přímé daně osob počítal nadvakrát. Zatím panu Malému zůstává asi 4 500 Kč.

Zůstaňme tedy u 4 500 Kč (a to jsme byli optimisté). Jistě by se dalo najít více, ale zůstaňme zde. Ze 14 000 korun, tvrdou prací vydělaných, si stát vzal 9 500 korun českých, to je skoro 69 % příjmu. Myslím, že kdyby se na toto téma podívali statistici, výsledek by patřil mezi údaje státem chráněné a zcela tajné. Protože jak má pan Malý vnímat deficitní státní rozpočet, když on sám do něj odvádí téměř 3/4 svého faktického příjmu?

Anketa

Víte o tom, že deficit státního rozpočtu zaplatí daňový poplatník i s úroky?

14 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 6. 1. 2002 18:53