Kolik vám musí zůstat z výplaty po všech srážkách?

I tomu největšímu dlužníkovi, na kterého je uvalena i několikerá exekuce srážkami ze mzdy, musí zůstat alespoň nezabavitelné minimum. Srážky ze mzdy proto nesmějí přesáhnout předepsanou mez a jednoduše nemůžete odejít bez výplaty. A pokud máte rodinu, nezabavitelná částka se vám zvyšuje.

Jestliže se někdy dostanete do finančních problémů a důsledkem jsou srážky ze mzdy, nemohou vám vzít vše. Občanský soudní řád určuje vzorec výpočtu, podle něhož je v závislosti na výši životního minima jednotlivce a stanoveného normativu nákladů na bydlení pro účely státní sociální podpory určována základní nezabavitelná částka ze mzdy zaměstnance-dlužníka. K tomu se stanoví částka, nad kterou může být zabaven zbytek čisté mzdy. A v rozmezí těchto částek stanoví princip postihu čisté mzdy dlužníka, a to jen maximálně z jedné třetiny vypočtené částky resp. ze dvou třetin, pokud jde o uspokojení přednostních pohledávek. Čtěte více: Poradny ve finanční tísni, bezplatná cesta z dluhů.

Výpočet nezabavitelného minima

Nezabavitelnou částku na povinného dostaneme takto: oddělíme 2/3 součtu částky životního minima jednotlivce, tedy částky 3126 Kč, která nebyla ani pro rok 2009 valorizována. K tomu se připočte částka normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu v nájemním bytě v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel, a to bez ohledu na to, v jaké obci skutečně žijte. Od 1. ledna 2009 došlo ke zvýšení na 3804 Kč (z původních 3155 Kč). Oddělíme 2/3 z částky 3804. Tyto snížené částky životního minima jednotlivce a nákladů na bydlení sečteme a zjistíme, že nezabavitelná částka na zaměstnance-dlužníka je 4620 Kč (původně bylo 4187,33 Kč).

Nezabavitelnou částku na vyživovanou osobu stanovíme obdobně, a to jako ¼ z nezabavitelné částky na dlužníka 4620 Kč, to znamená 1155 Kč (původně bylo 1046,83 Kč).

Celkovou nezabavitelnou částku, kterou vám nemohou sebrat, stanovíme jako součet nezabavitelné částky na vás a všech nezabavitelných částek na vyživované osoby.

Průvodce daňovým a sociálním systémem

  • daňové kalkulačky
  • kalkulačky čisté mzdy
  • kalkulačky sociálních dávek
  • interaktivní daňová přiznání
  • přehled změn v kostce
Vše na jednom místě.
Jednoduché příklady:

1) Proti zaměstnanci žijícímu s manželkou a jedním dítětem, který má čistý příjem 10 000 Kč, byl nařízen výkon rozhodnutí (exekuce) pro dlužné výživné, a to ve prospěch druhého dítěte z předchozího manželství. Nezabavitelná částka, která nemůže být sebrána, činí 4620 Kč na zaměstnance-dlužníka. Na „nové“ dítě a současnou manželku se započte dvakrát nezabavitelná částka 1155 Kč (na oprávněné dítě se nic započítávat nebude). Zaměstnanci tedy nesmějí být sraženo 6930 Kč.

2) Pokud by ale zaměstnancův čistý výdělek činil řekněme jen 8000 Kč a přitom se vedle manželky staral o 3 děti ve vlastní péči, srážky ze mzdy nelze provést, protože součet nezabavitelných částek 9240 Kč (4.620 + 4×1.155 Kč) přesáhne skutečný výdělek.

Částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení (tedy po odečtení nezabavitelných částek) stanovíme obdobně jako součet částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu, tedy jako součet částky 3126 Kč a částky 3804 Kč, činí tedy 6930 Kč (dosud bylo 6281 Kč).

Vývoj nezabavitelných a dalších souvisejících částek potřebných k výpočtu srážek ze mzdy (v Kč)

Nezabavitelné částky
  Kalendářní rok
2006* 2007 2008 2009
Nezabavitelná částka na povinného 2741** 3856,67 4187,33 4620
Nezabavitelná částka na vyživovanou osobu 1105*** 964,16 1046,83 1155
Částka, nad kterou se srazí zbytek čisté mzdy bez omezení 6630**** 5785 6281 6930
Vypočtená maximální výše 1/3 zbytku čisté mzdy 2210 1928 2093 2310

* Dle nařízení vlády č. 63/1998 Sb., zrušeného s účinností od 1. 1. 2007 nařízením vlády č. 595/2006 Sb. Nařízení vlády č. 63/1998 Sb. začalo s účinností od 1. 4. 1998 předmětné částky odvozovat příslušnou procentní sazbou z částky (průběžně v závislosti na růstu životních nákladů valorizovaného) životního minima jednotlivce, na rozdíl od předchozího nařízení vlády č. 85/1993 Sb. (účinného od 1. 8. 1993) a jemu předcházejícího nařízení vlády č. 16/1983 (účinného od 1. 4. 1983), které příslušné částky poněkud neprakticky stanovily pevnými sazbami, jež s odstupem od účinnosti příslušného právního předpisu neodrážely, a to platí především pro nařízení vlády č. 85/1993 Sb., inflační vývoj.
** 62 % částky životního minima jednotlivce (tehdy 4420 Kč)
*** 25 % částky životního minima jednotlivce
**** 150 % částky životního minima jednotlivce

Jak se postupuje při srážkách ze mzdy

Další postup srážek ze mzdy rámcově uvidíte v těchto přehledných bodech, v postupných krocích.

  • Srážky se provádějí z čisté mzdy. Ta se vypočte tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z příjmů, sociální a zdravotní pojištění.
  • Z čisté mzdy zaměstnance se odečte základní nezabavitelná částka.
  • Pokud zbylá čistá mzda je rovna nebo nižší 6930 Kč, zaokrouhlí se směrem dolů na částku dělitelnou třemi (a vyjádřenou v celých korunách). Maximální výše jedné třetiny z 6930 Kč je 2310 Kč. (Případný zbytek 1 nebo 2 Kč vám zůstane). Částka přesahující hranici 6930 Kč se pak srazí bez omezení.

Po třetinách

  • 1. třetina zbytku čisté mzdy je určena pro vydobytí nepřednostních pohledávek oprávněných osob (a přednostních pohledávek, pokud k jejich úhradě nepostačuje 2. třetina).
  • 2. třetina slouží pouze k vydobytí přednostních pohledávek, a pokud takové nejsou, vyplatí se vám.
  • 3. třetina vám vždy zůstane.
  • Pokud 2. třetina nestačí k uspokojení přednostních pohledávek, převádí se část přednostních pohledávek do třetiny 1.
  • Částka přesahující hranici 6930 Kč, tedy plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy se připočte ke 2. třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek; zbývající část se připočte k 1. třetině.
  • Součet vypočtené (1.) třetiny, případně dvou třetin (1. a 2.), a částky přesahující 6930 Kč je tedy postižitelnou výší příjmu. Nepostižitelnou výší příjmu je tedy součet vypočtené (3.) třetiny, případně dvou třetin (2. a 3.), a základní nezabavitelné částky.

Konkrétní příklad

Zaměstnanec pobírá čistý příjem ze závislé činnosti 16 000 Kč, ale žije v odlišných rodinných poměrech. Vyživuje manželku a dvě děti – jen jedno má ve vlastní péči; druhému z předchozího manželství je povinen uhradit dlužné (a exekučně vymáhané) výživné ve výši 3000 Kč (jde tedy o přednostní pohledávku).

Dále je povinen uhradit (nepřednostní pohledávky):

  • nesplacenou a exekučně vymáhanou splátku půjčky ve výši 3500 Kč, a to na základě rozsudku z 17. června 2008, který nabyl právní moci 19. srpna 2008, a následného vykonávacího rozhodnutí soudu doručeného plátci mzdy 16. ledna 2009,
  • škodu (manko) způsobené zaměstnavateli v rámci odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách ve výši 5000 Kč, a to podle dohody o srážkách ze mzdy ze dne 19. ledna 2009.

Výpočet se provede následovně:

Součet částek, které nelze srazit, protože jde o částky na osoby, kterým je zaměstnanec povinen poskytovat výživné, včetně částky na vlastní osobu, je  6930 Kč (4620 + 2×1155 na manželku a na jedno dítě; na druhé dítě se nezabavitelná částka nepočítá, protože pro jeho pohledávku na výživném byla nařízena probíhající exekuce).

Ze mzdy pak zbývá 16 000 Kč – 6930 Kč = 9070 Kč. Částku nad 6930 Kč (čili 2140 Kč) lze srazit bez omezení.

Zbývající částka, t.j. 6930 Kč, se rozdělí na třetiny, přičemž jedna třetina je 2310 Kč. Přednostní pohledávka, kterou je nezaplacené výživné ve výši 3000 Kč, se uhradí z druhé třetiny a chybějící částka ve výši 690 Kč se doplní z částky, kterou lze srazit bez omezení.

Z první třetiny se pak uhradí nejprve nesplacená půjčka až do výše 2310 Kč a zbytek, t.j. 1190 Kč, se opět uhradí z částky, kterou lze srazit bez omezení. Z té pak zbude pouze 260 Kč (2140 – 690 – 1190), které lze srazit na konto manka ve prospěch vlastního zaměstnavatele.

Zbývající část tohoto dluhu (4740 Kč) lze srazit až v dalších obdobích. Ve prospěch oprávněných věřitelů tak bude sraženo 6760 Kč (2310 + 690 + 2310 + 1190 + 260) a zaměstnanci z čistého výdělku 16 000 Kč zůstane nezabavitelná částka 6930 Kč a třetí třetina 2310 Kč čili 9240 Kč.

A jak v následujícím měsíci? Znovu odečteme od mzdy 16 000 Kč nezabavitelné částky, ovšem tentokrát včetně částky na dítě z prvého manželství, tedy částku 4620 Kč na osobu povinného zaměstnance a 3×1155 (tj. 3465 Kč) na manželku a dvě děti, tj. celkem 8085 Kč. Zbude 7915 Kč, které rozdělíme na částku 985 Kč, tu lze srazit bez omezení, a na 3×2310 (tj. 6930) Kč. Celková nezabavitelná částka a druhá a třetí třetina (tedy celkem 12 705 Kč) bude vyplacena zaměstnanci. První třetina (2310 Kč) a částka, kterou lze srazit bez omezení (985 Kč), dohromady tedy 3295 Kč, připadne zaměstnavateli v rámci dohody o srážkách. Zbývající částka dluhu, a to po uhrazení 260 Kč ze mzdy za předchozí měsíc a 3295 Kč ze mzdy za počítaný měsíc, 1445 Kč bude sražena v následujícím období.

<calculator id=„22“></cal­culator>

Anketa

Měli jste někdy nařízené srážky ze mzdy?

22 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 29. 9. 2010 1:23