Kolik utrácíme za léky

Farmacie je velmi dobrý byznys. V loňském roce se v České republice prodaly léky, vitaminy a potravinové doplňky za více než 50 miliard korun. Z toho čtyři pětiny zaplatily zdravotní pojišťovny a zbytek sami občané. V příštích letech je očekáván další nárůst.

Vyšší životní úroveň = větší spotřeba léků

Mezi spotřebou léčiv a výší životní úrovně platí přímá úměra. Pro ilustraci: roční celosvětový prodej léčiv se pohybuje kolem 400 miliard dolarů a z toho na Severní Ameriku připadá více než polovina!

Množství spotřebovaných léků i jejich cena ve vyspělých zemích navíc trvale roste. Podle údajů společnosti IMS Health, která se zabývá průzkumem farmaceutického trhu, vzrostla v České republice v loňském roce průměrná cena za jedno balení léků z 98 Kč na 104 Kč. Při 300 miliónech balení prodaných loni v lékárnách a nemocnicích činil objem prodeje léků téměř 45 miliard Kč, což znamená meziroční nárůst cca o 11 %. Připočteme-li 5 miliard, které naši občané loni utratili v lékárnách za vitaminy, přípravky na hubnutí a další potravinové doplňky, dostáváme se na 50 miliard Kč. Ani to však zdaleka není konečná částka, protože potravinové doplňky se na rozdíl od léků mohou prodávat i mimo lékárny.

Farmaceutickému trhu v Česku vládne Zentiva

Bezkonkurenčně nejprodávanějším lékem v České republice je podle počtu prodaných balení Paralen. Tento lék, působící proti bolesti a horečce, vyrábí firma Zentiva, která vznikla v minulém roce fůzí českých Léčiv a slovenské Slovakofarmy. Patří jí téměř 40 % českého trhu podle počtu prodaných balení léků a 15 % podle tržeb za ně. Před konkurencí tak má náskok více než dvojnásobný.

V rámci trhů střední a východní Evropy se zařadila mezi pět největších farmaceutických firem. Zentiva se zaměřila na výrobu levných, tzv. generických léků, což jsou léky vyráběné dalšími výrobci po vypršení patentu firmě, která nový lék vyvinula. Mají s originálním lékem stejné složení, jsou však podstatně levnější, takže mu silně konkurují.

Zatímco originální léky se v Česku již dnes prodávají prakticky za evropské ceny, generika jsou v zemích EU zatím zhruba dvakrát dražší než u nás. Budoucnost firmy Zentiva tedy bude nejspíše poměrně růžová.

S doplatkem či bez doplatku

Od letošního 1. února musí lékař podle nové vyhlášky pacienta informovat ještě před tím, než mu předepíše lék, nejenom o jeho potřebě a účincích, ale také o tom, zda je plně nebo částečně hrazen z veřejného zdravotního pojištění. Pacient tak má právo si vybrat, zda budou chtít lék, který plně hradí pojišťovna, nebo lék obdobný, avšak třeba novější, účinnější a s méně vedlejšími účinky, na nějž si ovšem musí připlatit. Rozhodnutí pacienta vyznačí lékař na receptu, ale výši doplatku pacientovi v ordinaci sdělit nemůže, protože ta může být v různých lékárnách různá.

Jak vyhláška změní situaci v ordinacích, ukáže praxe. Osobně si však nedokážu představit, že by lékař měl dostatek času – a na konci ordinační doby možná i chuti a sil – vysvětlovat rozdíly mezi účinky několika různých léčiv tak, aby je pochopil i laik a mohl se skutečně racionálně rozhodnout, který lék bude chtít. Reakce lékařů na novou vyhlášku byla v podstatě jednotná – obávají se prodloužení doby ošetření každého pacienta a zvýšení administrativy.

Co platíme v ceně léku

Ceny léčiv jsou u nás regulovány státem. Cena pro pacienta vychází z maximální ceny léku, kterou stanoví pro výrobce Ministerstvo financí. Ministerstvo zdravotnictví pak určí, kolik na který lék přispějí zdravotní pojišťovny. Pokud se obě částky kryjí, má pacient lék bez doplatku, je-li úhrada pojišťovny nižší, pacient doplácí.

Výslednou cenu pak může ovlivnit distributor léků i lékárna. Oba společně totiž mohou, ale také nemusejí využít plnou marži, která pro ně dohromady činí 32 % na cenu výrobce. K výsledné ceně je ještě připočteno 5 % DPH. Je tedy obvyklé, že za stejný lék zaplatíte ve dvou lékárnách různé částky. Každá lékárna také může mít na skladě léky z různých dodávek, a tedy s různou cenou.

Reklama hýbe prodejem

Reklama je mocná čarodějka a vkrádá se k nám v nejrůznějších podobách. Od jisté doby dostávám do poštovní schránky minimálně dva časopisy, které jsem si neobjednával a jejichž obsah lze popsat velmi stručně – reklama na potravinové doplňky.

Reklamu tohoto typu, ať už ve formě inzerátů nebo PR článků, nelze přehlédnout ani v ostatním tisku, zejména zabývá-li se alespoň okrajově problematikou životního stylu. V kterékoliv lékárně si také můžete doplnit své znalosti o prospěšnosti nejrůznějších přípravků pro vaše zdraví z desítek propagačních letáčků. Farmaceutické společnosti a distributoři léčiv se samozřejmě zaměřují i přímo na lékaře, kteří mohou ten který preparát předepsat nebo alespoň doporučit.

Určitě si také vzpomenete, jak pan Chudík před každým pokračováním seriálu o jedné české nemocnici přesvědčoval národ o tom, že bez užívání přípravku kloubní výživy by se v životě ani nehnul. Samozřejmě neopomněl utrousit, že myslí zvláště život herecký, protože jinak by společnost, jejíž přípravek propagoval, mohla být nařčena minimálně z neetičnosti dané reklamy.

Neméně nápaditá je reklamní kampaň, v níž se z důchodců stávají díky požití zázračných vitaminových pilulek křepčící teenageři. Nebo decentnější reklama, v níž vitální stařík naučil svého ne nejmladšího syna užívat kouzelný přípravek proti stárnutí, který jim oběma umožní v pohodě zvládat bezpochyby náročný horolezecký výstup atd., atd.

Reklamní kampaně v televizi stojí spoustu peněz, ale zřejmě se vyplatí, protože podle statistik se jimi propagované potravinové doplňky umístily na předních místech prodeje.

Nejdražší moč na světě

O Američanech se říká, že mají nejdražší moč na světě. Spotřebují totiž obrovské množství léčiv, vitaminů, různých přípravků na hubnutí, posílení vitality, růstu vlasů atd. Lidské tělo má naštěstí tu vlastnost, že alespoň některé, třeba jinak prospěšné látky, jsou-li užívány v nadměrném množství, vyloučí, a to zpravidla močí.

U některých látek to bohužel neplatí. V organismu se hromadí, a místo aby prospěly, mohou způsobit závažné zdravotní komplikace nebo dokonce trvalé poškození zdraví.

Většina zmíněných přípravků je také zázračných jen podle reklamy. Koneckonců, když je někdo natolik naivní, že uvěří tomu, že stačí spolknout pár pilulek nebo vypít nějaký ten koktejl a během pár týdnů se z velikosti XXL smrskne na XS, aniž by slezl z gauče a přestal se cpát hamburgery, dobře mu tak, že za to zbytečně zaplatí pár set dolarů. To se ovšem netýká zdaleka jen Američanů.

Anketa

Kolik utrácí vaše domácnost na osobu za léky a jiné farmaceutické výrobky?

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 19. 11. 2004 0:01