Známe je všichni, s igelitkou v ruce přespávají na nádraží, v parku nebo přímo na ulicích. Kde se však vzali? V předchozích letech nebyli v takovém množství na ulici k vidění. Kdo nepracoval, byl poslán do vězení za příživnictví a ti, kteří trpěli závislostí například na alkoholu, do léčeben. V roce 1990 tehdejší prezident Václav Havel udělil milost 15 tisícům vězňů. Tito lidé se ze dne na den ocitli na svobodě. Mnozí z nich však neměli kam jít, nedokázali se o sebe ani postarat. A tak skončili na ulici a my jsme v každodenním životě čím dál tím více naráželi na lidi, kterým se dle anglického překladu ,,homeless“ říká bezdomovci.
Bezdomovcem snadno a rychle?
Někteří lidé si život na ulici zvolili jako životní styl a nechtějí to měnit. Často se jedná o lidi, kteří trpí závislostmi nebo psychickými poruchami. Tito lidé se již ani nechtějí do společnosti zpátky začlenit. Je ale spousta těch, které do ulic vyhnala nepřízeň osudu. Hodně lidí se stane bezdomovci po rozpadu manželství, se kterým se ne každý a ne vždy zvládne dobře vyrovnat. Například mají-li manželé byt, často připadne po rozvodu ženě, které jsou svěřeny do výchovy děti. Někdy tak ani iniciátorem tohoto rozvodu nemusí být muž a přesto skončí na ulici. Ne každý tento stav vydrží. Buď nesežene dlouhodobé náhradní ubytování, podlehne alkoholu, jeho psychický stav se odrazí na výkonu v práci, o kterou s takovou brzy přijde, ztratí finanční zázemí a to je už jen krůček k životu na ulici. Dalšími adepty na bezdomovce jsou také dlouhodobě nezaměstnaní lidé.
Příčinou dlouhodobé nezaměstnanosti je například zrušení pracovního místa, zdravotní stav, snížení mzdy nebo stáří. Ten, kdo ve svém bydlišti nemůže sehnat náhradní práci tak odjede do velkoměsta s vidinou větších pracovních příležitostí a to přesto, že tam nemá žádné zázemí. Takoví lidé často přijmou dočasnou práci bez ubytování, a když práce skončí, nemají se kam vrátit a opět jim hrozí jako adresa ulice.
Zvláštní kapitolou jsou lidé, kteří se vrací po delší době z nápravných ústavů. Ti, kteří například během svého výkonu trestu přišli o rodinu nebo o byt. S jejich začleněním zpět do společnosti jim pomáhají sociální kurátoři. Jenže je to dlouhá a ne zrovna jednoduchá cesta, která mnohdy může skončit tak, že člověk ztratí trpělivost nebo naději a skončí opět na ulici. Dostat se na ulici není zas až tak těžké, dostat se však z ní je často nadlidský úkol.
Zajímavou skupinou bezdomovců, která se liší od výše zmiňovaných, jsou lidé staří, nemocní nebo tělesně postižení, často s různými psychickými poruchami nebo se závislostmi na návykových látkách. Jedná se o samostatnou skupinu bezdomovců, kteří se, se svým údělem vyrovnali a žijí si spokojeně ve své komunitě. V takové společnosti dokonce panuje určitá hierarchie. Tito lidé se nejčastěji spoléhají na humanitární pomoc nejrůznějších dobročinných organizací.
Jak bojovat proti životu na ulici?
Do boje proti bezdomovcům vyrazili představitelé města. Na radnici v Brně se snaží prosadit vyhlášku, která by měla zamezit žebrání a pití alkoholu na veřejném prostranství. Zdálo se tak, že z centra Brna zmizí opilí bezdomovci, kteří se často povalují na lavičkách a prosí kolemjdoucí o drobné. Vyhláška však byla odložena k dalšímu projednání. Bylo jí vytknuto hned několik bodů, které je potřeba upravit. Například, pokud si člověk žebrající po lidech finanční obnos, vezme do ruky jakýkoliv hudební nástroj, policisté ho můžou nechat na ulici vybírat peníze, protože pro pouliční hudebníky byla vyhlášena výjimka.
Starosta městské části Brno-střed Libor Šťastka se zasazuje za zrušení výjimky, pro MF DNES uvedl: Bylo by na posouzení strážníků, zda dotyčný vyhlášku opravdu porušil nebo ne.
Magistrát města Prahy se zase snaží o pomoc při začlenění bezdomovců do normálního života. I tato snaha však něco stojí. V roce 2007 byla v Praze zřízena loď Hermes, která má sloužit jako ubytovna s pevným řádem pro bezdomovce. Večer se na loď může nalodit až 250 nocležníků, kteří musí zase ráno palubu opustit. Celý večer musí dodržovat pevně stanovené ubytovací podmínky, žádný alkohol ani cigarety, musí zaplatit nocležné ve výši 20 Kč. Přestavba lodi na ubytovnu pro bezdomovce přišla na bezmála 23 miliónů Kč a náklady na její roční provoz byly odhadovány na osm až deset miliónů.
Přečtěte si také: Je půjčka dobrým sluhou nebo zlým pánem?
V letošním roce navíc prošla loď nákladnou rekonstrukcí, kde bylo opraveno sociální zařízení, sprchy pro klienty a další, jenž je nutné pro provoz lodi. Loď také rozšířila spektrum poskytovaných sociálních služeb. Už v loni v zimě sloužila loď i jako denní centrum. Standardní otevírací doba, kdy se mohou bezdomovci nalodit, je totiž od 19.30 do 20.30 hodin a v 6 hodin ráno musí zase loď opustit. Kromě denního centra zde také v zimě očkovali bezdomovce proti žloutence typu A. Na očkování se dobrovolně přihlásilo 100 bezdomovců. Klienti lodi tady také kromě noclehu najdou sociální a právní poradenství, zároveň je pro ně zajištěna i pomoc v terénu, například využití speciálního upraveného sanitního vozu, který zajišťuje bezdomovcům zdravotní ošetření, ale i oblečení, teplý čaj a polévku. Loď zároveň disponuje vlastní ošetřovnou, kde přicházejí bezdomovci především s nachlazením nebo s drobným zraněním. I letos byli v Praze bezdomovci zdarma očkováni proti chřipce, magistrát města jim ze sponzorského daru zaplatil 400 vakcín.
Zato v USA se snaží vyřešit problematiku pro svém. Newyorská radnice rozdává bezdomovcům letenky a jízdenky na vlak do celého světa. Má to však háček, letenky a jízdenky jsou pouze jednosměrné. Vydají je každému bezdomovci do libovolného státu nebo města, pokud prokáže, že tam má příbuzné, kteří mu poskytnou ubytování. Město se tak chce zbavit bezdomovců a slibuje si od toho úsporu peněz daňových poplatníků.
Může se to stát komukoli
Stát se bezdomovcem je snadné. Společnost bezdomovců je velmi rozmanitá, jsou tu tací, kteří jsou nevyučeni bez jakéhokoliv vzdělání. Někteří jsou naopak bývalí úspěšní podnikatelé, ale způsobili při podnikání škodu, kterou nebyli schopni uhradit a nebyli proti ní pojištěni. Jiní jsou zkrachovalí podnikatelé, lidé s velkými dluhy, kteří o všechno přišli. Nechybí ani rozvedení lidé bez majetku nebo lidé okradení a lidé dlouhodobě bez práce, psychicky nemocní apod. Jsou zde i intelektuálové i takoví, kteří si na život venku natolik zvykli, že jim tento způsob života vyhovuje a jsou schopni venku přespávat dokonce i za tuhých mrazů. Někteří jsou zase natolik rozhádaní se svou rodinou, že se nemohou vrátit do svých domovů, nemálo je zde i alkoholiků, kteří se jen velmi těžko zbavují svého návyku, a proto je společnost nepřijímá
, říká Zdeněk Bláha, odborník na práci s bezdomovci v Ostravě z Charitního domu Sv. Františka. Časté jsou i případy kdy se nedaří najít práci, dostáváte jen sociální minimum, ze kterého nestačíte platit nájem a živobytí a majitel bytu vás časem pro neplacení bez náhrady vystěhuje. Pokud nad vámi rodina tzv. zlomí hůl anebo ani žádnou nemáte, ne každý se dokáže s nelehkými životními situacemi vyrovnat.
Pomáháte nějak bezdomovcům?
Z kola ven?
Když se člověk dostane na ulici a má v sobě sílu i touhu vrátit se zpět do normálního života, může vyhledat řadu speciálních zařízení, kde mu budou chtít pomoci. Mezi ty nejznámější patří Naděje, Armáda Spásy, Česká katolická charita, Nový prostor a další. Tyto organizace pro bezdomovce zajišťují celou řadu služeb např. základní zdravotní péči, ošacení, obědy, nocleh, hygienické zázemí nebo možnost si vyprat. Je však potřeba dodržovat pravidla. Organizace výměnou požaduje: dodržování kázně a pořádku v ubytovacím zařízení, což zahrnuje především zákaz alkoholu, návykových látek, dodržování nočního klidu a další.
Nikdo nemusí zůstat úplně bez prostředků. Každý člověk bez práce nebo v důchodovém věku, má podle zákona právo na sociální dávky. Toto právo je však vázáno na prokázání trvalého pobytu, respektive předložení dokladů. Velká část bezdomovců však žádné doklady nemá. Buď je ztratili, nebo jim byly odcizeny.
Přečtěte si také: Lze exekuovat sociální dávky a věci na ubytovně?
Život bez dokladů přináší i určité ,,výhody“, kterých jsou si někteří bezdomovci vědomi. Beztrestně využívají jízdu na černo v MHD, protože spoléhají na to, že revizoři si jich raději nevšimnou. A když už přeci jen mají dostat pokutu, nemohou se legitimovat, v takovém případě mohou revizoři přivolat policii, ale ta je maximálně může zdržet na stanici u teplého čaje, ale stejně si odnesou leda tak složenku na zatopení. Co můžete vzít člověku, který nic nemá? Někdy se situace může vyhrotit až na pobyt ve vězení, ale pro mnohé bezdomovce je to hlavně v zimních měsících šance na přežití. A tak teplo a pravidelná strava ve věznici je spíše motivací pro někoho, kdo v mrazech tráví noci na ulici.
Pokud ale chtějí bezdomovci se svým stavem něco udělat, jsou tu pro ně zmiňovaní sociální pracovníci, kteří jim pomohou znovu vyřídit doklady a zajistit vše potřebné na získání sociálních dávek. Vyřídí pro ně veškeré formality, domluví schůzky a v případě potřeby je doprovodí na úřad.
Ti, kteří chtějí pracovat, mohou hledat příležitost například v Novém prostoru. Každý známe jejich prodejce časopisu, kteří mají své zastoupení v mnoha městech. Koupí takového časopisu přispíváme a finančně podpoříme konkrétního člověka. Prodávat Nový prostor může každý, pokud je starší 16 let a dodržuje podmínky organizace – například prodej jen na vyhrazených místech, nesmí žebrat, obtěžovat lidi a samozřejmě nesmí být pod vlivem alkoholu a omamných látek.
Problém bezdomovců se tak dotýká široké veřejnosti. Zatěžuje daňové poplatníky, ale zároveň je i hrozícím prstem pro každého, kdo se dostane do složité životní situace jako je například dlouhodobá ztráta zaměstnání, rozpad rodiny a další. Bude někdo připraven tento problém efektivně vyřešit?
