Kolik stojí v Česku drogy?

Zájem o drogy stále stoupá, ale jejich nadprodukce tlačí ceny dolů. V Česku drogy stojí méně než v západní Evropě. Ovšem i u nás přijde drogová závislost hodně draho - uživatele drog i stát. Kolik stojí drogy narkomana a kolik na něj doplatí společnost?

Narkoman na vrcholu své závislosti za drogy utratí klidně i milión korun za rok. Celkové náklady českého státu na protidrogovou politiku lze odhadnout na několik miliard korun ročně.

Nejprve trocha historie

Hovoříme-li o drogách, máme většinou na mysli látky zneužívané pro jejich zvláštní psychoaktivní účinek. Lidstvo zná drogy odnepaměti. Zprvu se jednalo o různé rostliny, jejichž konzumace se projevovala změnami psychického a fyzického stavu od útlumu přes halucinace až po euforii.

Halucinogenní houby a rostliny bezpochyby byly součástí rituálních obřadů už u primitivních národů. Podle dochovaných záznamů pěstovali Sumerové v oblasti Středozemního moře mák před více než pěti tisíci lety. Nazývali ho „rostlinou radosti“, z čehož lze usuzovat, že ho nejspíš používali k výrobě opia.

Spoustu nových drog s sebou přinesl rozvoj moderní medicíny. Řada léčiv předepisovaných lékaři na různé neduhy měla spoustu vedlejších účinků a způsobovala uživatelům fyzickou i psychickou závislost.

Na počátku devatenáctého století byl ze surového opia poprvé vyroben morfin, který pak byl široce používán jako lék proti bolesti. O půlstoletí později ho doplnil další opiát – kodein. V roce 1898 pak firma Bayer uvedla na trh nový silný lék proti kašli – heroin.

Negativní důsledky drogové závislosti však byly natolik závažné, že většina léků a dalších látek, které ji vyvolávaly, byla brzy postavena mimo zákon.

Dvacáté století pak přineslo nové syntetické drogy: pervitin (metamfetamin), LSD, PSP, fenetylaminy (DOM, DOB atd.), extázi (MDMA), „smart drugs“ (Piracetam, DMAE) a mnoho dalších. Sex, drogy a rock'n'roll se stalo heslem celé jedné generace a hnutí za legalizaci marihuany přetrvalo od šedesátých let do současnosti. Bez tzv. tanečních a „chytrých“ drog se dnes neobejde skoro žádná diskotéka. Všem civilizovaným státům světa nezbylo nic jiného než začít s drogami intenzivně bojovat.

Kolik stojí drogy

Cena drog je dána trhem, tedy poměrem nabídky a poptávky. Záleží nejen na druhu drogy, ale i na tom, v jakém množství a v které části světa se kupuje. Jeden gram kvalitního heroinu se na afghánsko – pákistánském pohraničí dá pořídit za šest dolarů. Na ulici v New Yorku za něj kupující zaplatí až dvacetkrát tolik. V Česku stojí gram heroinu podle údajů České protidrogové centrály tisícovku. Pravděpodobně však bude méně kvalitní. I pro narkomany je u nás důležitější spíše cena nežli kvalita.

Na zhruba stejnou částku přijde i česká specialita – pervitin. Tuto drogu se stimulačním účinkem v sedmdesátých letech minulého století znovuobjevili zdejší narkomani. Svět ovšem tuto drogu zná už velmi dlouho. Za druhé světové války ji používali japonští piloti kamikadze a příslušníci německých speciálních jednotek SS. Dodávala jim pocit obrovské fyzické a mentální síly. Pervitin nyní získává oblibu i v mnoha dalších zemích jako levnější alternativa kokainu, nabízející podobné a přitom dlouhodobější účinky.

Bezkonkurenčně nejpoužívanější „měkkou“ drogou ve světě i u nás zůstává marihuana. Podle odhadů Evropského monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti (EMCDDA) vyzkoušelo marihuanu či jiné konopné produkty alespoň jednou v životě v evropských zemích přibližně 6 % dospělé populace.

V Česku se roční spotřeba marihuany odhaduje nejméně na 10 tun. Nejoblíbenější je tato droga mezi mladými lidmi od 15 do 34 let – jednak kvůli svému image, jednak kvůli dobré dostupnosti. Značná část produkce této drogy pochází ze soukromých políček a uměle přisvětlovaných květináčů jejich spotřebitelů.

Další skupinu nejužívanějších drog tvoří halucinogenní a stimulační drogy. LSD v Česku z velké části nahradily experimenty s lysohlávkami, durmanem a některými dalšími více či méně jedovatými bylinami. Je tu sice větší riziko otravy, ale vyjde to levněji.

Fenomén, který do Česka dorazil krátce po sametové revoluci, jsou tzv. taneční drogy. Jedná se o látky spadající na pomezí stimulancií a halucinogenů a nabízející přehlušení pocitu vyčerpání příjemnými prožitky. To ovšem neznamená, že by byly méně nebezpečné. Tableta Extáze se dá na leckteré pražské diskotéce sehnat už za 100 Kč.

Průměrné ceny drog na českém trhu v Kč/gram
Droga 2004 2005 1. pol. 2006
Pouliční prodej Prodej ve velkém Pouliční prodej Prodej ve velkém Pouliční prodej Prodej ve velkém
Pervitin 1100 740 1017 713 1091 750
Extáze 230 120 212 113 224 108
Heroin 1050 760 1089 780 988 850
Kokain 2300 1800 2264 1758 2224 1686
Marihuana 170 85 167 102 178 123
LSD/Halucinogeny 170 125 181 107 168 81
Subutex 8 mg 275  – 375  – 575 200

Zdroj: Statistiky Ministerstva vnitra ČR na základě údajů Národní protidrogové centrály.

Počet narkomanů roste, ceny drog klesají

Podle Agentury OSN pro drogy a zločin se počet uživatelů drog v letech 1998 – 2006 celosvětově zvýšil nejméně o pětinu. Ceny drog přitom vytrvale klesají. Například ve Velké Británii klesla cena tvrdých drog mezi lety 1995 a 2005 o třetinu. Ještě prudší pád údajně zaznamenaly ceny drog ve Spojených státech a v zemích bývalého Sovětského svazu. Je to dáno jejich celosvětovou nadprodukcí, která je doprovázena změnou orientace distributorů drog z udržování vysokých cen na zvyšování obratu.

Situace v Česku v oblasti drog zůstává oproti světu specifická hned z několika důvodů. Před rokem 1989 se komunistický režim snažil předstírat, že drogy jsou v Československu zcela okrajovým problémem. Uživatelé drog vytvářeli uzavřená společenství, v nichž se drogy snažili sami vyrábět. Dovoz drog z ciziny komplikovala neprostupnost železné opony, ale hlavně absence volně směnitelné měny. Kromě marihuany zde tehdy byl jednoznačně nejrozšířenější drogou podomácku „vařený“ Pervitin.

Počátkem devadesátých let v Česku vzniklo tržní prostředí nejen v případě legálního zboží, ale i drog. Výrobu a distribuci drog převzal organizovaný zločin a Česko se i v této oblasti postupně začalo přibližovat ostatním evropským zemím.

Přetrvávajícím českým specifikem od počátku zůstává jen minimální pohyb cen většiny drog. Je to dáno zejména nízkou výchozí cenovou úrovní, která odpovídala malé koupěschopnosti zdejšího obyvatelstva. Díky růstu reálných mezd i cen veškerého zboží však drogy v Česku v posledním desetiletí vlastně také podstatně zlevnily. Pořád však zůstávají až dvakrát levnější než v západní a severní Evropě.

Drogová závislost se prodraží

Hodně narkomanů začalo užívat drogy ze zvědavosti a touhy po nepoznaném hlubokém prožitku. Většina z nich po čase bere drogy už jen proto, aby přežila hluboké deprese, které se bez jejich pravidelného přísunu dostavují. Že se nejedná zrovna o levnou záležitost, není třeba zdůrazňovat. Velké nebezpečí drog – marihuanu a taneční drogy nevyjímaje – spočívá v tom, že člověk, který je bere, často neodolá pokušení zkusit alespoň jednou něco silnějšího. K závislosti na tvrdých drogách pak bývá už jen krůček.

Občasný nákup několika tablet Extáze nebo pár jointů finančně utáhne i leckterý student. Každodenní opatřování si několika dávek tvrdé drogy už ale pro většinu smrtelníků finančně zvládnutelné není. Podle druhu užívané drogy silný narkoman utratí jen kvůli své závislosti 20 až 50 tisíc Kč měsíčně. Takovýto objem finančních prostředků lze legálním způsobem pravidelně získávat jen stěží, zvláště když závislost na drogách většinou člověku pracovat ani neumožní. Nezbývá mu tedy než si peníze opatřovat nelegálně – podvody, krádežemi nebo prostitucí.

Drogy však neznamenají enormní finanční zatížení jen pro člověka, který je užívá, ale i pro stát, potažmo daňové poplatníky. Jednak jsou tu přímé důsledky zmíněné kriminální činnosti v souvislosti s opatřováním si prostředků na nákup drog.

K tomu je však třeba připočítat i obrovské náklady vydávané na činnost policie, soudů, státních zastupitelství, náklady na vězeňský aparát a odvykací léčbu drogově závislých. Tyto částky jdou do miliard korun ročně. Jen na protidrogovou prevenci a léčbu narkomanů stát a samosprávy každoročně vynakládají přes 200 miliónů Kč.

Dále sem patří i náklady na řešení mnohdy velmi závažných zdravotních komplikací osob užívajících drogy. Například léčba onemocnění hepatitidou typu C, která je mezi uživateli nitrožilně aplikovaných drog velmi rozšířena, stojí u jednoho pacienta řádově několik set tisíc korun. V případě AIDS jsou náklady na léčbu ještě o řád vyšší. Všechny tyto náklady přitom jdou z veřejného zdravotního pojištění, které si drogově závislý člověk obvykle sám neplatí, protože nevykazuje žádné příjmy.

Anketa

Máte zkušenost s ilegálními drogami?

39 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 21. 2. 2012 21:11