Zaměstnavatelé mohou za určitých podmínek zaměstnávat i uchazeče o zaměstnání zařazené v evidenci úřadu práce. Je to možné učinit i tak, aniž by ztratili nárok na podporu v nezaměstnanosti popř. na podporu při rekvalifikaci. Takový postup je při splnění stanovených podmínek zcela legální a výhodný pro všechny. Určitou nevoli vyjadřují někdy jen úřady práce. Zákon o zaměstnanosti sice takový termín nepoužívá, ale v praxi se tato situace vžila pod označením nekolidující zaměstnání. Podobné téma: Částečná nezaměstnanost sice sníží výdělek, ale zachová vám zaměstnání
Rozhoduje výše příjmu – polovina minimální mzdy
Kromě zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání při splnění předepsaných podmínek (v prvé řadě získání důchodového pojištění zaměstnáním, jinou výdělečnou činností nebo započtením náhradních dob) nebrání pobírání podpory v nezaměstnanosti ani:
- výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo
- výkon činnosti na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nepřesáhne polovinu minimální mzdy.
Uchazeč o zaměstnání si tedy smí i k podpoře v nezaměstnanosti (popř. podpoře při rekvalifikaci) přivydělat aktuálně až 4000 Kč měsíčně hrubého příjmu. V případě výkonu více činností se pro účely splnění podmínky měsíční výdělky sčítají. Polovina minimální mzdy je vždy konečným a nepřekročitelným limitem výše přípustného příjmu. Výše odměny se sleduje měsíčně. V případě, že je odměna z dohody o pracovní činnosti vyplácena za delší než měsíční období, což někdy u dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti bývá, celková částka se rozpočítá na jeden měsíc za období, za které přísluší. Jestliže uchazeč o zaměstnání tedy uzavře dohodu o provedení práce na období 3 měsíců, za které mu náleží odměna 10 000 Kč, pak jde o nekolidující zaměstnání. Podobné téma: Jste nezaměstnaní? Zvýšenou podporu od listopadu nečekejte
Podpora v nezaměstnanosti se vyplácí po tzv. podpůrčí dobu, a to po dobu:
- 5 měsíců u uchazečů o zaměstnání do 50 let věku,
- 8 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 50 a do 55 let věku a
- 11 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 55 let věku.
Podpora při rekvalifikaci se vyplácí po celou dobu rekvalifikace.
Pracovní doba nerozhoduje
Rozsah pracovní doby v nekolidujícím zaměstnání není nutné nijak sledovat. Jedinou omezující podmínkou je výše příjmu. Na druhou stranu je však samozřejmě nutné dodržet příslušné limity přípustného objemu práce. U dohody o provedení práce je to nejvýše 150 hodin za kalendářní rok a u dohody o pracovní činnosti v průměru maximálně polovina stanovené týdenní pracovní doby.
Rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být větší než 150 hodin v kalendářním roce. Do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. Na základě dohody o pracovní činnosti není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Pracovní úvazek může být oproti pracovnímu poměru tedy nejvýše poloviční. (Pokud pracovní doba u zaměstnavatele činí 40 hodin týdně, dohoda může být sjednána jen na 20 a méně hodin týdně.) Dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů.
Z povahy skutečnosti, že zaměstnavatel musí dodržovat minimální mzdu (resp. v pracovním poměru i minimální zaručenou mzdu) také v nekolidujícím zaměstnání, plyne, že by pracovní doba zaměstnance v tomto nekolidujícím pracovně – právním vztahu nikdy neměla překročit 83 hodin za měsíc. Podobné téma: Finanční krize a zaručená mzda
Nekolidující zaměstnání je nutno nahlásit na úřad práce
Uchazeč o zaměstnání je povinen výkon nekolidující pracovní činnosti přiznat při zařazení do evidence úřadu práce. Tak tomu bude v případě, že zaměstnanci skončil např. pracovní poměr, který byl hlavním zdrojem jeho příjmů, ale zůstal mu ještě drobnější přivýdělek (do výše poloviny minimální mzdy za měsíc) ve vedlejší činnosti (např. na dohodu o pracovní činnosti), která splňuje uvedené podmínky.
Pokud si nezaměstnaný obstará přivýdělek až v průběhu doby, kdy je evidován úřadem práce jako nezaměstnaný, je povinen úřadu práce výkon této nekolidující činnosti, oznámit do 8 kalendářních dnů ode dne vzniku pracovního nebo služebního poměru nebo ode dne uzavření dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Ve lhůtě stanovené úřadem práce, zpravidla měsíční, je uchazeč povinen dokládat také výši měsíčního výdělku.
Spolupracovat s úřadem práce
Podmínkou pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je, že výkon nekolidujících výdělečných činností není překážkou pro poskytování součinnosti úřadu práce při zprostředkování vhodného zaměstnání a pro přijetí nabídky vhodného zaměstnání. To může v praxi občas přinášet nedorozumění.
Uchazeči o zaměstnání se někdy pokoušejí namítat, že nemohou docházet na úřad práce a plnit si další povinnosti, protože vykonávají nekolidující zaměstnání. Takové argumenty jsou však irelevantní a úřad práce musí podobné výmluvy odmítnout. Pokud jako uchazeč o zaměstnání s úřadem práce nebudete spolupracovat, můžete si vysloužit sankce jako je vyřazení z evidence či ztráta nároku na podporu. Nelze ani připustit, aby nekolidující zaměstnání narušovalo průběh případné rekvalifikace, které se uchazeč o zaměstnání účastní. Podobné téma: Pomůže české ekonomice zkrácení pracovního týdne?
Takové případné pokusy o obstrukce jistě znepříjemňují úřadům práce jejich činnost, stejně jako fakt, že kontrola výše přípustného příjmu je někdy obtížná. Například dohoda o provedení práce může být totiž platně sjednána i ústně, a proto její sjednání včetně výše dohodnutého příjmu lze těžko doložit. Mnohdy ji lze zkontrolovat až zpětně.
Příjem z nekolidujícího zaměstnání je pro nezaměstnané uchazeče vítaným přilepšením v jistě nelehké sociální a ekonomické situaci. Navíc si tak můžete zachovat pracovní návyky, které mnozí dlouhodobě nezaměstnaní ztrácejí. Uplatnění v nové práci je pak obtížnější. Dalším přínosem nekolidujícího zaměstnání je možnost zaměstnavatele nabídnout uchazečům kratší pracovní úvazky, o které by případně na trhu práce nebyl velký zájem.