Hlavní navigace

Kolik sebere stát zaměstnanci za hodinu?

1. 9. 2003
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Mzdové náklady v zemích Evropské unie jsou vysoké. Občané těchto států totiž jsou velmi kvalifikovanou pracovní silou. Znají svou cenu a některé práce, nebýt cizinců, nemá za daný plat ani kdo dělat. Kolik zaměstnanci dostanou a kolik jim sebere stát?

Kromě vysokých mezd zvyšují hodinové náklady na pracovní sílu povinné sociální odvody, které musí zaměstnavatelé odvádět do státní kasy navíc. Projevuje se zde značné evropské sociální cítění.

Rozsáhlá sociální síť a garance poskytované státem nejsou samozřejmě zadarmo. Ba naopak – spolknou největší část rozpočtu jednotlivých členských zemí Evropské unie. To v Americe je situace zcela jiná. Povinné sociální odvody jsou minimální, systém je založen na dobrovolnosti. Každý jednotlivec je povinen se o sebe postarat sám. Stát zasahuje jenom v krajních a nejnutnějších případech.

Minimální sociální odvody jsou také jedním z důvodů, jak se shodují mnozí ekonomičtí odborníci, vysoké efektivity a výkonnosti amerického hospodářství.

Vraťme se do Evropy. Z přiložených tabulek vidíme, že pracovní náklady v zemích Evropské unie se pohybovaly v roce 2000 od 8,10 Euro v Portugalsku po 28,6 Euro ve Švédsku. I když Evropská unie postupuje v některých činnostech společně, jsou mezi všemi členskými státy značné ekonomické a sociální rozdíly.

V roce 2000 byly průměrné pracovní náklady na jednoho pracovníka v průmyslu či pracujícího v službách nejnižší v Portugalsku (8,13 Euro), dále potom v Řecku (10,40 Euro), Španělsku (14,22 Euro) a Irsku (17,34 Euro), zatím ve Švédsku (28,56 Euro), Dánsku (27,10 Euro) a Německu (26,54 Euro) byly nejvyšší. Průměrné zaměstnavatelovy náklady na hodinu vykonané práce jeho zaměstnanci činily v Evropské unii 22,70 Euro.

Mezi komponenty ovlivňující úroveň nákladů na pracovní sílu patří zejména historický vývoj daného státu, jeho geografická poloha, vývoj politického systému, národní zvyky a tradice, utváření kultury a etiky v oblasti, kde se stát nachází, převládající náboženství a další. Největší vliv na výši nákladů na pracovní sílu má ale rozvoj hospodářství, dosažená ekonomická úroveň, možnost porovnávat tuto úroveň se sousedními státy a schopnost vlády rozpoznat pozitivní alternativy rozvoje a její přizpůsobení se potřebám společnosti.

Podíl samotných hrubých mezd zúčtovaných zaměstnanci je opět v jednotlivých členských státech Evropské unie velice rozdílný. Dosahuje od 66,5 % ve Švédsku po 87,7 % v Dánsku. Zde vidíme, že největší povinné sociální odvody jsou ve Švédsku.

Struktura nákladů na jednu pracovní hodinu zcela jasně ukazuje, že největší položku tvoří zaměstnancova hrubá mzda. Přesto je výše sociálních odvodů zaměstnavatelů ve všech státech Evropské unie velmi vysoká. Největší podíl samotné hrubé mzdy je v Dánsku (87,7 %) a Irsku (85,0 %). Nejnižší naopak již ve zmíněném Švédsku (66,5 %) a Francii (68,1 %). Sociální odvody jsou tedy suverénně nejvyšší ve Švédsku 29,6 % a Francii 27,7 %.

dan_z_prijmu

Náklady na zaměstnance v Evropské unii
Stát Náklady na pracovní hodinu (v Eurech) z toho
platy a mzdy sociální příspěvky ostatní
EU 22,70 75,70 21,50 2,80
Dánsko 27,10 87,70 8,00 4,30
Finsko 22,13 77,80 20,50 1,70
Francie 24,39 68,10 27,70 4,30
Irsko 17,34 85,00 12,40 2,60
Lucembursko 24,23 84,20 14,20 1,60
Německo 26,54 75,40 22,60 2,10
Nizozemí 22,99 78,00 20,40 1,60
Portugalsko 8,13 79,80 19,30 0,90
Rakousko 23,60 72,10 23,70 4,20
Řecko 10,40 74,10 25,50 0,40
Španělsko 14,22 74,50 24,40 1,10
Švédsko 28,56 66,50 29,60 3,90
Velká Británie 23,85 81,50 15,60 2,90

Chybí údaje o Itálii a Belgii, tyto státy se daného šetření nezúčastnily.

  • Ve sloupci „mzdy a platy“ jsou zahrnuta veškerá mzdová plnění zaměstnavatele vůči zaměstnanci (včetně prémií, příplatků, odměn či věcného plnění – služební byt, auto, stravenky, počítač, mobilní telefony…).
  • Ve sloupci „sociální příspěvky“ jsou zahrnuty odvody sociálního, zdravotního pojištění, ale i dobrovolná pojištění (penzijní připojištění placené zaměstnavatelem zaměstnanci, nemocenské připojištění a další).
  • Ve sloupci „ostatní“ jsou zahrnuty peněžní odvody za zvyšování kvalifikace zaměstnance (placení různých jazykových či počítačových kurzů), ale i ošatné, příspěvek na dovolenou, vydávání permanentek na sportovní utkání, lístky do kina či divadla.

Jaký by měl být podíl daní na mzdových nákladech?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Vydané knihy:. Evropská unie v otázkách a odpovědích (2002). Matematika zábavně a hravě (2002) . Sportovní matematika (2004) . Další publikační činnost: . Daně a právo v praxi (Aspi, a.s.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).