Spočítejte si...

Zavřít

Kolik platí rodiče za vzdělání dětí?

Zajistit kvalitní vzdělání pro dítě je snem všech rodičů. Často ale snem nedosažitelným, neboť vzdělání v zemích Evropské unie není zadarmo. Dobré vzdělání je důležitým předpokladem pro získání zajímavého a nadprůměrně ohodnoceného zaměstnání umožňujícího příjemnější životní standard.

Vzdělání patří mezi priority Evropské unie

Vzdělání hraje v Evropské unii významnou úlohu. V členských státech vzdělání totiž nekončí obdržením vysokoškolského diplomu nebo maturitního vysvědčení. Vzdělání je celoživotní záležitostí.

Jsem rád, že tento způsob uvažování se začíná uplatňovat i u nás a všichni si jsou vědomi, že význam vzdělání ještě poroste. Vzdělaní lidé podporují a udržují demokracii, přispívají k blahobytu ve společnosti, udržují sociální smír a méně podléhají vlivu různých nezákonných organizací, sekt či jiných protidemokratických spolků.

Maturitu má v EU 70 % občanů

Dosažené vzdělání u občanů ve všech členských zemích Evropské unie rok od roku roste. Přesto pětina mladistvých úspěšně dokončí pouze základní školu. Za posledních třicet let výrazně stoupla úroveň vzdělání, zatímco v roce 2001 v Evropské unii méně než polovina lidí ve věku 50 – 64letých měla maturitu a ukončené střední vzdělání, ve věkové skupině 25 – 29letých činil tento podíl 70 %.

Jak vidíme z přiložené tabulky, nejvíce mladých lidí má maturitu v Dánsku, Švédsku a Finsku. Naopak nejméně lidí má maturitu v jižních státech Evropské unie, kde je současně nejnižší úroveň vzdělání.

Podíl lidí s maturitou v EUv roce 2001 (v %)
EU Bel Dán Něm Řec Špa Fra Ir It Luc Niz Rak Por Fin Švé VB
25 – 29letí 71 78 89 83 74 58 78 69 60 68 76 85 35 85 87 69
30 – 39letí 67 68 83 84 65 47 70 60 52 68 72 82 24 86 85 65
40 – 49letí 61 56 80 82 51 33 60 45 46 63 64 74 19 76 78 65
50 – 59letí 48 40 73 74 29 16 46 32 26 52 53 63 12 53 66 56
60 – 69letí 60 57 80 80 50 35 61 49 43 62 65 75 21 72 77 63

Nejvyšší náklady na vzdělání jsou ve Švédsku

Výdaje na jednoho žáka jsou nejvyšší ve Skandinávských zemích, to nás ovšem nesmí vést k mylné představě, že rodiče vydají ze svého rodinného rozpočtu za vzdělání svých dětí několik tisíc euro ročně. Vždyť ve Švédsku je vybudován systém sociálního zabezpečení, kdy je občanům vzdělání poskytováno za nepatrnou, někdy i jen symbolickou cenu. Vysoké výdaje jsou tedy důkazem, jak veliká pozornost je věnována kvalitnímu vzdělání.

Naproti tomu ve Velké Británii či Irsku je odpovědnost za vzdělání přesunuta ze státu na rodiče.

Výdaje na 1 žáka v roce 2000 podle standardu kupní síly(v euro)
Země První stupeň (1 – 5 třída) Druhý stupeň (6 – 9 třída) Střední škola
EU15 3929 5206 7922
Belgie 4392 6859 9790
Dánsko 6435 7087 10350
Německo 3477 4302 9698
Řecko 2461 2822 4051
Španělsko 3828 5235 5374
Francie 3917 7127 7098
Irsko 2735 3924 9552
Itálie 4914 6043 8433
Lucembursko 4125 7140 9877
Nizozemí 3827 5284 11310
Rakousko 6056 8230 12710
Portugalsko 3399 5087 12710
Finsko 3794 5632 8930
Švédsko 5268 5388 12799
Velká Británie 3095 4184 8433

Pramen: Eurostat, Bevölkerung und soziale Bedingungen, Nr. 6/2001 „Bildung in den Regionen der Europäischen Union“ und Eurostat, Bevölkerung und soziale Bedingungen, Nr. 7/2001 „Das Bildungsniveau in Europa in den neunziger Jahren – einige Schlüsseldaten“

Anketa

Jsou současné výdaje na vzdělání dostatečné?