Názory k článku
Kolik odvedou Evropané ze mzdy na daních

Podrobnejšie o odvodoch na dane v Británii hovorí článok Dane vo Veľkej Británii.

Ve velmi zajímavém kontrastu se zdanění ukazuje při porovnání Švédské sociální politiky a Českého zadluženého státu, který nemá na nic, při relativně malém rozdílu ve zdanění práce.

Nebo treba Novy Zeland - podle tabulky ma treti nejnizsi dane a prece vlada hospodari s prebytkem sest miliard dolaru: http://www.logix.cz/michal/kiwi/index.php/2005/04/11/politicke_perlicky (cesky).

Zaměstnavatel zaplatí 35% z hrubé mzdy, zaměstnanec 12% hrubé mzdy a když to sečteme, jsme na 47% a to ještě není započítána daň z příjmu. Jak se lze dostat na 43% ?

Netýká se tabulka spíš poměru daňové zátěže a celkových mzdových nákladů ?

Názorný příklad:

Budeme počítat průměrnou mzdu 18 000 Kč

- zdravotní pojištění zaplacené zaměstnancem (4,5%) = 810 Kč
- sociální pojištění zaplacené zaměstnancem (8%) = 1 440 Kč
- daň z příjmů (počítáme pouze základní odpočitatelnou položku na poplatníka) = 2 065 Kč

Z toho vyplývá, že čistá mzda zaměstnance činí = 13 685 Kč

zaměstnavatel navíc zaplatí na soc. poj. (26%) = 4 680 Kč
na zdrav. poj. (9%) = 1 620 Kč

Celkové mzdové náklady zaměstnavatele tedy jsou 18 000 + 4680 + 1620 = 24 300 Kč

Čili z celkových zaměstnavatelových nákladů ve výši 24 300 Kč zbyde zaměstnanci 13 685 Kč, čož činí 56,5% (na dani a ostatních povinných odvodech se zaplatí 43,5%).

Při výpočtu se všechny částky počítají z hrubé mzdy zaměstnance (18 000 Kč) a ne z celkových mzdových nákladů (24 300 Kč), proto nelze procentní částky tak lehce sčítat...

A proč jste vybral tu druhou nejnižší sazbu?

V té nejvyšší, tj. např. 40 000 Kč to vychází
zdravotní pojištění 4,5 % = 1800 Kč
sociální pojištění 8 % = 3200 Kč
daň z příjmů (po odečtení 3170 Kč nezdanit. části) = 10 185 Kč
čistá mzda je 24 815 Kč.

zaměstnavatel soc poj. 26 % = 10 400 Kč
zdrav. poj. = 3600 Kč.

Celkem zaměstnavatel 54 000 Kč, zaměstnanci zůstane 24 815 Kč. Tedy stát si "schlamstne" přes 54 %, tedy o více než 10 %, než vyšlo vám; zaměstnanci zbude malinko pod 46 %.

A když si za to půjdu koupit benzín, tak státu odevzdám na daních dalších skoro 70-80 %. (Takže, abych si koupil za 7 444 Kč benzínu, stát na tom vybere 46 556 Kč).

Jistě, když vezmeme nejnižší příjem, procento bude nižší. Asi by to ten článek měl upřesnit.

V článku je ve všech zemích zdaněna průměrná mzda v zemi, což je uvedeno hned na začátku článku. Kdybychom porovnávali nadprůměrné mzdy (což v Česku 54 000 Kč bezesporu je), tak by bylo zdanění práce ve všech uvedených zemích vyšší (např. ve Švédsku či Belgii by to bylo více než 60%).

Jistě, to jsem úmyslně nadsadil. Ale z jaké průměrné mzdy jste vycházel? Podle ČSÚ byla ke konci roku 2004 přes 19 000 Kč (někde přes 22 000 Kč).

No a při průměru 25 000 Kč (to není zas tak moc, uznejte), je zdanění 50,96 %. A v tu chvíli jsme třetí "nejdražší" stát.

BTW argumentovat Belgií, která je vůbec nejdražší v EU není moc fér. Kolik je nejvyšší sazba, resp. celkové zdanění třeba v Irsku? v Portugalsku? Řecku?

Jo, ještě bych do nákladů zaměstnavatele přidal povinné pojištění zaměstnanců (to je v podstatě taky daň), které se vypočítává z průměrných mezd. Není to moc, ale zas to o nějaké procento stoupne. A jestli si časem vzpomenu, tak ještě nějaké položky přidám.

Jenomže článek(přesněji nadpis tabulky) nehovoří o zdanění celkových mzdových nákladů, jak to asi správně chápeme všichni, ale o "Výši zdanění průměrné mzdy", což je něco jiného. Proto mi ta procenta s ohledem na nadpis neseděla. Jinak s Vámi souhlasím.

VŽDY JDE VŠECHNO ZDÚVODNIT....PODLE ÚHLU POHLEDU MŮŽEME DOKÁZAT,ŽE MÁME DANĚ VELMI VYSOKÉ NEBO I VELMI NÍZKÉ A TO Z POHLEDU POSLANCŮ NEBO PRODAVAČKY.BEZ OHLEDU NA TO KOLIK STÁT PŘESNĚJI VLÁDA VYBERE NA DANÍCH ,BUDOU ZVLÁŠTĚ PO ONOM LIKVIDAČNÍM VÝPRODEJI NAŠEHO STÁTU SCHÁZET PENÍZE TÉMĚŘ VŠUDE,NEBOŤ BYL ZAJIŠTĚN JEJICH PLYNULÝ ODLIV DO ZAHRANIČÍ......a tak , ať popčítám, jak počítám.....BUDE ASI NEJLEPŠÍ OPĚT VYRAZIT DO ULIC A VZÍT SI ZNOVU DO RUKOU KLÍČE...ALE DNES RADĚJI..FRANCOUZSKÉ!