Spočítejte si...

Zavřít

Kolik nám zbude penzijních fondů?

Počet penzijních fondů v posledních letech klesá. Finanční analytici se předhánějí v hodnocení toho, zda je to dobře nebo špatně. Co za tím vším stojí?

Faktem je bezesporu to, že penzijních fondů bylo ještě v relativně nedávné historii 44. V současnosti jich je 14, přičemž se již nyní očekává spojení Vojenského otevřeného penzijního fondu (ten je největší) s penzijním fondem Winterthur.

Faktický počet penzijních fondů je u nás ale ještě nižší. Díváme-li se na penzijní fondy podle finančních skupin, ke kterým náleží, napočítáme jich osm plus dva. Zemský penzijní fond a Hornický penzijní fond nejsou součástí známých finančních konglomerátů, počítáme je tedy zvlášť. Konec konců i tyto fondy by mohly být časem prodány některému z finančních gigantů.

Vzhledem k tomu, že průměrné náklady fondu přirozeně klesají s množstvím účastníků, je otázkou, zda mohou malé fondy bez silné mateřské finanční skupiny mezi tolika konkurenty vydržet. Záměrně nepoužívám slovo přežít, neboť o to zde nejde. I v případě významnějších problémů penzijního fondu lze očekávat, že by došlo k jeho sloučení s některým z jeho silnějších kolegů.

Samotná informace o snížení počtu penzijních fondů ze 44 na 14 zní velkolepě. V podstatě ale o nic strhujícího nejde. Velká část poklesu byla způsobena fúzemi. Ty představují ve své podstatě ozdravný proces, na kterém se penzijní fondy shodnou v zájmu zachování rentability. Fúze tedy neznamenají pro účastníka systému (tj. penzijně připojištěného) žádný významný problém.

Některé penzijní fondy byly zrušeny s následnou likvidací. Ta může nastat následkem rozhodnutí akcionářů, nebo na základě rozhodnutí státního dozoru. Zrušení fondu následkem rozhodnutí akcionářů je zpravidla doprovázeno vypořádáním klientů, popř. převedením jeho pohledávek na jiný penzijní fond. Převod pojistného kmene je totiž nejjednodušším způsobem, jak získat nové klienty. Nástupnický penzijní fond sice převezme mírně ztrátové portfolio smluv, nemusí ale vynakládat prakticky žádné peníze na reklamní kampaň.

Dojde-li ke zrušení následkem rozhodnutí dozorového orgánu, i tehdy většinou dojde k vypořádání klientů v plné výši. Situace, kdy lidé přijdou o své penze, je prakticky nemožná. I kdyby penzijní fond unikal státnímu dozoru takovým způsobem, že by v okamžiku likvidace na výplaty klientům nezbylo, lze očekávat, že stát, který sanuje klienty družstevních záložen (!), by odškodnil i je.

Každopádně lze v dohledné době očekávat zvýšení zájmu o penzijní připojištění obecně, jako o dlouhodobé spoření. Při penzijním připojištění lze profitovat ze státního příspěvku a z daňových výhod. V roce 2000 využilo státního příspěvku přes dva milióny účastníků. Daňové výhody jich ale využilo pouze přibližně 150 tisíc.

Z toho lze usuzovat to, že lidé nejsou dostatečně racionální (kvůli nevyužívání daňových výhod), že nemají dostatek peněz a penzijní připojištění je pro ně luxusem a nebo že stále ještě nemyslí na svoji budoucnost. Všechno z výše zmíněného by se mělo časem napravit. Ať už růstem reálných mezd, růstem informovanosti populace nebo reformou penzijního systému.

Relativní pokles (nikoliv absolutní) zájmu z minulých období lze přičíst tomu, že byla zákonem upravena minimální délka spoření. Předtím totiž sloužilo penzijní připojištění spíše jako krátkodobé spoření pro lidi okolo padesátky.

Další vývoj počtu penzijních fondů není zdaleka jasný. Je sice pravděpodobné, že se ještě nějaké sloučí (hlavně v rámci jednotlivých skupin), nemusí k tomu ale vzhledem k rostoucímu zájmu o tento produkt nastat až tak brzy. I přes to, že se současný počet penzijních fondů sníží, nelze vyloučit, že s růstem trhu se ozvou i noví zájemci o tento druh podnikání z řad ostatních finančních skupin. 

Anketa

Využíváte možnosti odečítat si penzijní připojištění z daní?