Hlavní navigace

Názory k článku Kolik dostane při srážkách ze mzdy věřitel a co zůstane dlužníkovi?

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 11. 1. 2011 9:18

    Jarmila (neregistrovaný)

    Předpisy kolem exekucí jsou pro neznalého značně nepřehledné. Je třeba si ještě uvědomit, že:
    - při exekuci se vždy nejprve strhnou náklady na exekuci samotnou, tj. náklady exekutora, náklady státu (soudní rozhodnutí). Teprve poté je sráženo ve prospěch věřitele.
    - pokud chcete na někoho podat exekuci, je třeba, abyste ji na dlužníka podali jako PRVNÍ. Sice je pravda, že nějaké výživné má při exekuci přednost, ale pokud je již exekuce nařízena ve prospěch někoho jiného, pak jsou srážky prováděny v určitém pořadí. Pokud se třeba s pohledávkou dlužného výživného připojíte k jiné exekuci, má bohužel přednost ten, kdo exekuci podal (vlastní zkušenost), a to bez ohledu na to, zda jde o pohledávku přednostní nebo nepřednostní.
    - pokud Vám dluží problémový člověk, jednejte okamžitě!!! Když budete druzí v pořadí, nemusíte taky dostat NIC.
    A je dobré vědět ještě jedno: KAŽDOU exekuci nařizuje soud (pokud se nejedná o rozhodčí nález) a taky rozvrh kontroluje. Exekutor nevyplatí ani korunu, pokud to není posvěceno soudem, protože závěrečné rozvržení schvaluje soud. Jinou otázkou je, jak tomu všemu rozumí soudce (zvláště pak ten, který studoval v Plzni). Do doby soudního rozhodnutí leží peníze zablokované na exekutorském účtu.
    - pokud se s pohledávkou přihlašujete k jiné exekuci, musíte tak učinit VČAS, tedy např. v případě dražby ještě před zahájením dražby. Po dražbě je pozdě.

  • 11. 1. 2011 10:29

    Martin (neregistrovaný)

    Není pravda. Každou exekuci zdaleka nenařizuje soud (záleží na charakteru konkrétního exekučního titulu, exekuci může nařídit i exekuční správní orgán). Naopak exekuce rozhodčích nálezů nejsou žádnou výjimkou - o nařízení exekuce rozhodčího nálezu rozhoduje VŽDY soud.

  • 11. 1. 2011 15:02

    ... (neregistrovaný)

    To je zase snůška plků. Přednost úhrady nákladů spojených s vymáháním není nijak náročná na pochopení obyčejným selským rozumem. Tomu samému rozumu stejně snadno dojde, že exekuce nařízená dříve bude také dříve uspokojena. Výjimka pouze u exekuce srážkami ze mzdy, kdy přednostní pohledávky ze zákona mají částečně přednost, je podrobně v článku popsána. O vámi zmíněnou značnou nepřehlednost v předpisech k uvedenému tedy nemůže být řeč. Rozvrh výtěžku dražby se tématu vůbec netýká a za blábol k nutnosti připojení se k exekuci před zahájením dražby, byste se měla veřejně omluvit. Takže alespoň díky za vaši cennou zkušenost, že je třeba v případě problémového člověka jednat okamžitě!!!

  • 11. 1. 2011 16:37

    V. Mlich (neregistrovaný)

    Konkrétně v situaci "Nepostačí-li částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného" když je jedno dlužné výživné čáskou podle poměru běžného výživného uspokojeno úplně a ještě nějaké peníze zbydou, tak pokud by se použily pro druhého oprávněného, nebude dodrženo pravidlo poměru bežného výživného. Co tedy s tím zbytkem? Nechat povinnému?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).