Spočítejte si...

Zavřít

Podvod po česku: Knižní velkoobchod Miroslava Macka

Miroslav Macek se sám vyznal z celoživotní lásky ke knihám. Jeho privatizace Knižního velkoobchodu však skončila jako mnohé další – podivně.

Knižní velkoobchod si sebou do éry kapitalismu nesl dřívější monopolní postavení v oblasti obchodu s knihami, a rovněž stomilionové zásoby na skladech knih, které nebyl schopen kvůli zkostnatělosti celého systému prodeje knih udat v knihkupectvích. A mimo to měl ve svém portfoliu i značně lukrativní nemovitosti – objekty ve Vězeňské ulici a další domy v centru Prahy, řadu skladů na území hlavního města a rovněž podniková rekreační střediska.

Nejen z těchto důvodů se jevil tento státní podnik jako velmi zajímavý privatizační počin. Na přelomu let 1991 a 1992 byl sepsán společností Telegraf, s.r.o., která vydávala stejnojmenný celostátní deník, privatizační projekt právě na privatizaci Knižního velkoobchodu.  Čtěte také: Deblokace ruského dluhu je dobrý kšeft pro Rusko

Jedním ze tří majitelů Telegrafu byl i tehdejší poslanec za ODS a budoucí místopředseda federální vlády Miroslav Macek, jehož jméno dnes už upadlo téměř v zapomnění. Z celkem 5 podaných privatizačních projektů Ministerstvo kultury v čele s Milanem Uhdem, který velmi loboval za Telegraf, vybralo a vládě doporučilo jako nejvhodnější právě privatizační projekt podaný Telegrafem, s.r.o. s tím, že projekt musí být přepracován.

V původním znění totiž šlo o privatizaci Knižního velkoobchodu spolu s Polygrafií. Aby toho nebylo málo, v privatizačním projektu bylo uvedeno, že celý konglomerát má zápornou hodnotu přes 22 milionů korun a Telegraf, s.r.o. nabízel převzetí obou podniků bez nároku státu na úplatu.

Privatizace po česku

Vláda na návrh ministerstva vybrala Telegraf, s.r.o. jako vítěze a cesta k privatizaci byla otevřena, ovšem již v okleštěné podobě bez Polygrafie. Celá kauza měla i nadále zvláštní pokračování.

Privatizace jako taková proběhla, ale ne do rukou společnosti Telegraf, s.r.o., ale do rukou společnosti Telegraf Praha, s.r.o., která se mezitím přejmenovala na J. R. Vilímek, velkoobchod s knihami, s.r.o. Privatizace byla realizována za cenu 39 milionů korun českých, přičemž účetní hodnota privatizovaného majetku dosahovala 60 milionů korun. Čtěte také: Kupónová privatizace a Jaroslav Lizner, oběť či pachatel?

Dlužno dodat, že mezi Telegrafem, s.r.o. a společností J. R. Vilímek je zásadní rozdíl ve společnické struktuře, pánové Macek a Menzel figurují v obou společnostech, ředitel a.s. Gennex Tichý pouze v původní společnosti Telegraf, s.r.o.

Nedlouho po privatizaci začal rozprodej majetku. Jako první byl prodán dům ve Vězeňské ulici, a to Komerční bance za 60 milionů korun. Postupem času se však problémy v Knižním velkoobchodě zvětšovaly, a i přes rozprodej majetku nebyl solventní a byl na něj podán návrh na prohlášení konkursu. Uspokojení z konkursu se však nerýsovalo a bylo podáno trestní oznámení na Menzela a prokuristu Krýla. Výsledkem vyšetřování však nebylo zjištění pochybení při správě cizího majetku.

Mackova pochoutka

Celý příběh zdánlivě končí v dubnu 1994. Menzel a Macek prodávají své podíly Rastislavu Šábrtovi. Ten jen s několikadenní prodlevou prodává opět za desítky milionů korun dům v Opatovické ulici v Praze, v němž se nacházelo sídlo Knižního velkoobchodu. Umožnila mu to řadu měsíců trvající nečinnost konkursního soudu, který konkurs neprohlásil a ani nerozhodl o předběžném opatření, v němž by společnosti J.R. Vilímek zakázal nakládat s majetkem. Na konci tak jako v řadě případů zbyla spousta neuspokojených věřitelů a konec kdysi velkého podniku, který ovládal logistiku všech knižních titulů v Československu. Čtěte také: České skandály: V České lotynce měl vyhrát každý, všichni prohráli

Premiér Zeman se však se zpožděním několika let na TV Nova o Mackovi vyjádřil tak, že je velký zloděj a tunelář. O dva roky později byl za tato slova odsouzen k veřejné omluvě. Miroslav Macek o sobě dal vědět i na kongresu České stomatologické komory (neb sám je vystudovaný zubař), kde uštědřil památný pohlavek Davidu Rathovi za to, že v tisku označil svatbu Macka s jeho manželkou za svatbu pro peníze. I tento skutek byl projednán před soudem a tentokrát to byl právě Miroslav Macek, který byl odsouzen k omluvě a pokutě. V posledních letech se Miroslav Macek v médiích objevuje minimálně, a to povětšinou v roli, do níž se sám pasuje – v roli gurmána. Není však známo, jak si pochutnal na Knižním velkoobchodu.

23 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 9. 7. 2013 9:49
Zasílat nově přidané názory e-mailem