V minulém týdnu byly na stránkách Měšce uveřejněny články věnované vývoji trhu se stavebním spořením a penzijním připojištěním. V obou případech došlo v uplynulém pololetí k růstu, přičemž penzijní fondy zaznamenaly spolu s nárůstem zájmu klientů i výrazné nárůsty zisků, které pravděpodobně zajistí účastníkům slušné zhodnocení. V případě stavebního spoření došlo nejen k nárůstu nově uzavřených smluv, ale také objemu a počtu úvěrů ze stavebního spoření.
V tomto kontextu se pojistný trh jeví jako výjimka, neboť v jeho případě došlo k opačnému vývoji. Pojistný trh totiž ztratil dech. Vyvstává otázka, co může být příčinou toho, že se trh s pojištěním vydal opačným směrem, než tomu bylo v případě ostatních segmentů trhu s finančními službami.
Vývoj pojistného trhu
Česká asociace pojišťoven minulý týden zveřejnila předběžné výsledky svých členů za první pololetí tohoto roku. Z nich pro pojišťovny vyplývá nelichotivá skutečnost, že celkové předepsané pojistné členů ČAP dosáhlo 60,3 mld. Kč, což znamená 99,4 % úrovně stejného období roku 2004.
Pokles v řádech desetin procent se může zdát jako nevýznamný, nicméně přepočítáme-li ho na absolutní hodnoty, jde o pokles v řádech stovek milionů, konkrétně 364 milionu korun, o které se zmenšil obrat českých pojišťoven. Ještě hůře pak vypadá letošní výsledek ve srovnání s výsledky za loňské první pololetí, kdy došlo ve srovnání s prvním pololetím roku 2003 k nárůstu o 13,6 % a předepsané pojistné dosáhlo hodnoty 60,7 miliard korun!
Vývoj trhu byl nicméně odlišný u neživotního a životního pojištění. Doposud zpravidla přesahoval růst životního pojištění růst pojištění neživotního. Ne však v uplynulém pololetí. Hodnota předepsaného pojistného u životního pojištění klesla o 3,3 procenta oproti srovnatelnému období roku 2004 a dosáhla výše 22,3 miliardy korun. Naopak předepsané pojistné u neživotního pojištění v 1. pololetí 2005 dosáhlo 38,0 mld. Kč, a zvýšilo se tak proti předchozímu roku o 1,0 %.
Pokles je ještě zajímavější ve světle čísel z loňského roku, kdy nárůst předepsaného pojistného u životního pojištění činil 7,42 % (z 41,13 mld. Kč v roce 2003 na 44,18 mld. Kč v roce 2004) a v oblasti neživotních pojištění 5,25 % (z 64,82 mld. Kč v roce 2003 na 68,20 mld. Kč v roce 2004).
Proč pojištění klesá?
Příčiny poklesu pravděpodobně spočívají hned v několika skutečnostech. Již Zpráva o finančním trhu 2004 konstatuje, že v segmentu životního pojištění došlo v minulém roce k vyčerpání dosavadního distribučního modelu, kdy řada distribučních sítí pojišťoven spoléhala na stále nové prodejce s minimální produkcí, ale schopností oslovit své blízké. Avšak počátkem roku 2004 přišel nový zákon o pojistných zprostředkovatelích a nezávislých likvidátorech pojistných událostí, který stanovil řadu nových povinností pojišťovacích zprostředkovatelů. Cílem tohoto zákona bylo, aby klient získával pravdivé a úplné informace o nabízeném produktu.
Asociace důvody pro pokles vidí zejména v tom, že se oproti předchozím letům změnilo vnější ekonomické prostředí. Poklesly úrokové sazby a v životním pojištění došlo k vyčerpání potenciálu v oblasti jednorázově placených životních pojištění; přitom právě takto placené pojištění bylo v minulých letech tahounem trhu.
Naopak za pozitivní a podstatné shledává tu skutečnost, že trvale roste běžně placené životní pojištění, což je podle ní dobrá zpráva pro budoucnost. Běžně placené pojistné tak vzrostlo o 10,6 % a propad nastal u jednorázově placeného pojistného, o 25,5 %.
Dalším neopominutelným faktem je nárůst konkurence ze strany jiných finančních produktů. Stoupá zájem o půjčky a spotřebitelské úvěry, jejichž následné splácení vytěsňuje jiné investice domácností. Postupně se mění přístup k hypotékám a více se investuje do nové výstavby a rekonstrukcí.
Na výsledky v životním pojištění mělo podle asociace jistý vliv i vyčerpání stimulačního vlivu daňových výhod pro soukromé životní pojištění. Pojišťovny vydaly za rok 2004 2,8 mil. potvrzení o pojistném zaplaceném na toto pojištění, takže značná část občanů tyto výhody již využívá.
Výsledky neživotního pojištění
Jak již bylo v úvodu řečeno, v případě neživotného pojištění došlo k nárůstu o jedno procento, přičemž největší podíl na předepsaném pojistném v neživotním pojištění má stále pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (20,6 %), pojištění škod způsobených požárem a živelními událostmi (15,2 %) a havarijní pojištění motorových vozidel (12,9 %).
Zdroj: ČAP
Pokud jde o meziroční vývoj, tak největší meziroční zvýšení zájmu klientů zaznamenalo pojištění záruky (kauce) 71,8 % a pojištění úvěrů (37,5 %). Výrazněji též rostlo pojištění úrazu (16,8 %) a pojištění právní ochrany (9,7 %).
I přesto, že se zvýšil zájem o neživotní pojištění, došlo v jeho případě k určitému zpomalení, jehož důvodem je zejména stagnace cen pojištění. Vedle toho se objevila konkurence zahraničních pojišťoven a jistý vliv na předepsané pojistné měly také přiznané bonusy za bezeškodní průběh, konstatuje ČAP.